Podle šéfa bohnické léčebny Martina Hollého byla žena ve stabilizovaném stavu a při „plném vnímání reálného světa". „Nelze garantovat nulovou pravděpodobnost agresivity vůči ostatním lidem nejen u nemocných, ale ani u zdravých lidí," brání kolegy Hollý.

Podobně se na to dívá i forenzní psycholožka Ludmila Čírtková. „Zlo nemusí být vždy nemoc, a nejde-li o nemoc, nefunguje léčba a je třeba jiných opatření," tvrdí. Jak dodává, včasná prevence jde někdy cestou psychiatrické léčby, ta ale není všemocná, protože rizikové faktory mohou být někde jinde a léčit se nedají. V takových případech je pak nutné u pacientů kontrolovat pohyb nebo třeba omezit přístup ke zbraním. Účinný je i dohled blízkého člověka.

Koho hlídat?

Podle ní však posuzování nebezpečnosti člověka není jen odborným problémem, ale i politickým. „Co s člověkem, kterého vyhodnotíme jako nebezpečného, dělat? Můžeme ho, ještě než něco provede, omezit na svobodě? Má jít do vězení, nebo do psychiatrické léčebny, když není nemocný a má jen narušený charakter?" zamýšlí se psycholožka, podle níž lékař může říct, že člověk není nebezpečný kvůli závažné duševní poruše. Nemůže ale garantovat, že není nebezpečný z jiných důvodů, třeba kvůli jeho povaze.

Těmito věcmi by se nyní měla zabývat právě tříčlenná ministerská komise, kterou povede Němečkův náměstek Petr Landa. Asistovat mu budou ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl a ředitelka Odboru zdravotních služeb ministerstva zdravotnictví Martina Novotná.

Každopádně případem se zabývá policie a třiatřicetiletou ženu včera obvinila z vraždy. Za to by mohla jít v případě mírnějšího paragrafu až na 18 let do vězení.

Žena si svou oběť vyhlédla náhodně a zbraň, v tomto případě nůž, si pořídila přímo v obchodě. Podle psychiatrů není vůbec náhodou, že zrovna nože jsou nejčastěji používanou vražednou zbraní. Jsou totiž nejdosažitelnější.

O budoucnosti psychiatrické péče se zřejmě budou vést debaty ještě nějakou dobu. Řada odborníků totiž vidí zásadní problém v nedostatečně fungujícím systému a zejména v rozpadu ambulantní péče o duševně nemocné. To má za následek, že nemocní jsou mimo kontrolu, a léčba je tudíž nedůsledná.

Chystaná reforma

Mnoho si proto slibují od chystané psychiatrické reformy, na níž se pracuje už od roku 2013. Nejvíce očekávají od center duševního zdraví, která mají v regionech zajistit komplexní péči jak přímo v terénu, tak formou například krizových center, denních stacionářů či ambulancích psychologů a psychiatrů. Provoz některých center je na spadnutí.

Všechny potřebné změny ale určitě nelze očekávat hned. Například v Anglii proces změny systému psychiatrické péče probíhá patnáct let.
Podle odborníků žije v současné době v Česku na 800 těžkých psychotiků, kteří představují trvalé riziko pro okolí.

Zdena Kolářová