Když k těmto větám z průvodce chystanou výstavou přidáte magické střídání modré a zlaté barvy nad modely pyramid, dramatickou hudbu provázející vstup do zádušního chrámu nebo sloupoví skalní hrobky princezny Šeretnebtej, pomalu vstupujete do děje.

Ten se odehrává v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem a za jeho přiblížení vděčíme českým egyptologům a autorům muzejní události letošního roku.

Rozhovor o výstavě s ředitelem Národního muzea:

Na výstavě Sluneční králové, jejíž otevření pro veřejnost se kvůli koronaviru posunulo na 1. září, se v Národním muzeu podílí 133 lidí. Na 350 vzácných exponátů v hodnotě jedné miliardy korun pochází z Česka, Německa a pochopitelně hlavně z Egypta.

Desítky grafiků a restaurátorů

Úsilí autora výstavy Pavla Onderky, kurátorky Evy Dittertové, architekta Bronislava Stratila a desítek grafiků, producentů, stavařů a restaurátorů přibližuje dočasná expozice Jak se tvoří výstava. Ta je přístupná zdarma všem návštěvníkům Národního muzea do konce července během dvou komentovaných prohlídek denně.

„Na stavbě výstavy ve čtyřech sálech se podílelo 59 lidí, museli složit 41 tun deskového materiálu, najeli téměř 12 tisíc kilometrů a udělali 59 600 vrutů,“ popisuje průvodkyně Venuše Makrlíková.

Cílem unikátní výstavy, která stála 49 milionů korun, je přiblížit život starověkých Egypťanů co nejširší veřejnosti. Proto je její součástí i audiovizuální projekt Petra Horkého, vzniknou také dva animované filmy pro děti, publikace, katalogy.

„Přestože nás od starých Egypťanů dělí hradba téměř dvou tisíciletí, byli to lidé jako my. Svědectví o jejich civilizaci, myšlenkách, víře a nadějích nás však odlovují dodnes,“ píše v úvodním slovu průvodce egyptolog Miroslav Bárta. Lepší pozvánku na Sluneční krále si lze těžko představit.