Třída deváťáků má sice látku nejnovějších českých dějin ještě před sebou, ale ani teď při odpovědích na otázky týkající se rozpadu Československa moc neváhají. V Základní škole Velvary moderní historii věnují hodně prostoru a na studentech je to znát.

Čtěte také: Československé rozvody a namlouvání

Na dotaz, zda deváťáci rozumějí slovenštině a zda zkoušeli číst slovenský text, odpovídá většina z nich kladně. Dokonce hned jmenují slovenská slova. Čtrnáctiletá Monika dokonce i trochu slovensky mluví.

Ke Slovákům máme stále blízko

Patnáctileté Denise se jako první vybaví hokej a slovenští zpěváci. „Myslím si, že ke Slovákům máme blíž než k jiným národům," říká. Na Slovensku už bylo několik jejích spolužáků a ti se shodují, že Slovensko nevnímají jako cizinu.

Ale podle zkušenosti kantorů v devadesátých letech děti slovenštině rozuměly více, v dnešní době, kdy se slovenština neobjevuje ani v televizi, už jí tolik dětí dobře nerozumí.

Ředitel školy Petr Došek se osobně snaží, aby výuka moderních dějin nezaostávala za ostatními historickými obdobími. Když srovnává školní osnovy před a po rozdělení Československa, vidí postup právě v tom, že se už dávno nekončí osvobozením po druhé světové válce.

Dějinám Slovenska se zde věnují například při probírání vzniku první republiky. „Jsme škola, kde přednášel T. G. Masaryk. Ale bavíme se o tehdejší době právě i z hlediska rozdílů mezi českou a slovenskou částí. Později také hodně mluvíme o Slovenském štátu, slovenském národním povstání či bojích o Duklu," vysvětluje Došek.

Vztahy se Slováky mají ve velvarské základce tradici. Od padesátých let až do revoluce byla její partnerskou školou Základní škola Bojnice. Protože tu není velká migrace, má mnoho rodičů našich žáků kamaráda či kamarádku na Slovensku," popisuje ředitel. Dokonce se i pokusil na spolupráci navázat, ale kvůli penězům a menší ochotě zřizovatele bojnické školy, zatím neuspěl.

Příběhy naučí víc než jen biflování

Velvarským žákům podle ředitele nehrozí v hodinách dějepisu žádné biflování, zvláště ne u dějin po roce 1989. „Je otázka, jak uchopit výuku dějin devadesátých let. Zatímco děti už nezažily období před rokem 1989, jejich rodiče ano. Spíše o té době diskutujeme, používám i různá videa a hlavně se to snažím vztáhnout spíše na příběh," zdůrazňuje učitel dějepisu a hlava školy v jedné osobě. Před pár dny tu byl například besedovat Jan Kryl, bratr básníka a písničkáře Karla Kryla.

Když už rozdělení Československa ve Velvarech probírají, nezabývají se tím, zda to bylo dobře nebo špatně. „To si každý musí říci sám," dodává Petr Došek. Témata, která se svými žáky řeší, jsou třeba rozdílnost měn nebo pozice v rámci Evropské unie.

Důkazem, že osobní setkání s pamětníkem na studenta silně působí, je projekt Poznejme se navzájem, který je výsledkem několikaleté spolupráce Muzea Slovenského národního povstání s Památníkem Lidice a Česko Slovenskou společností. V říjnu se setkali slovenští gymnazisté s lidickou pamětnicí Marií Šupíkovou. Vyprávění žijícího pamětníka přidalo k poznání i emoce a zanechalo ve všech zúčastněných skutečné pocity a ne jen odvykládanou látku.

Nová československá studentská přátelství

Cílem projektu je také obnovit vztahy mezi Čechy a Slováky a tím, že slovenští studenti poznají českou historii a čeští slovenskou, získají zároveň i nové kontakty a přátelství.

Manažerka vzdělávání v Muzeu slovenského národního povstání Jana Odrobiňáková vysvětluje, jaký vztah k českým dějinám mají slovenští studenti: „Ve slovenských učebnicích dějepisu není mnoho prostoru věnováno například protektorátnímu období a českému holocaustu. Studenti mnohdy ani nevěděli, co byly Lidice."

Mladí lidé skrze projekt poznávají tedy nejen společné dějiny, ale i ty momenty, kdy se osudy České a Slovenské republiky odchýlily. Dalším rozměrem projektu je také navázání spolupráce škol a dalších institucí.

Poprvé v rámci akce Poznejme se navzájem přijeli slovenští studenti do Čech. O rok později naopak čeští studenti z Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích strávili několik dní v Banské Bystrici a okolí. Letos se podařilo, že první část se konala na Slovensku a druhá v Čechách. Do České republiky přijeli studenti ze dvou slovenských gymnázií: Gymnázia Jozefa Gregora Tajovského a Gymnázium Andreja Sládkoviča. Obě sídlí v Banské Bystrici.

Součástí cesty bylo i seznámení s kulturními památkami obou národů. Podle Jany Odrobiňákové drží nově vytvořená přátelství dodnes a někteří studenti se i navštěvují. „Věřím, že příští rok se podaří uspořádat společné setkání jak v Čechách, tak i na Slovensku," dodává manažerka vzdělávání Muzea slovenského národního povstání.