Ministerstvo průmyslu v srpnu zmínilo možnost omezení topení ve školách, v případě nedostatku paliv. Vláda nyní připravuje změnu vyhlášky, která by upravila předepsanou teplotu ve třídách. Ta je stanovená na optimální teplotu 22 stupňů a minimální 19. Pokud by teplota v učebně poklesla pod 18 stupňů ve třech po sobě následujících dnech, musela by být škola podle aktuální vyhlášky uzavřená.

Pražské základní školy se s energetickou krizí vyrovnávají různě. „Náklady na energie nám oproti roku 2021 stouply na dvojnásobek. Naše škola se nachází v nových prostorách, od začátku pracujeme s několika zdroji vytápění, např. využíváme rekuperaci. Máme celoškolní manuál pro využívání prostor, ovládání teploty je nastavitelné v každé místnosti samostatně, můžeme tedy dobře plánovat a regulovat spotřebu v místnostech, které nejsou zrovna využívány a snižovat teplotu na noc,“ říká ředitelka školy Vela Kateřina Kuberová a dodává, že větší úsporná opatření v tuto chvíli neplánují, protože se dlouhodobě snaží o udržitelný přístup a prostory nepřetápí.

Zdravé otužování

Čtrnáct z třiatřiceti škol, které odpověděly na dotaz ohledně energetických úspor, stáhne topení o 1 až 2 stupně. „Je pravděpodobné, že budeme snižovat teplotu ve třídách, ale zimy se neobávám, děti topí samy sebou. Jsme sportovní škola, budeme propagovat otužování a zaměříme se na to, abychom dětem argumentovali, že za vzniklé potíže nemůže vláda, ale Putin,“ říká s lehkou nadsázkou ředitelka ZŠ Eden Jana Churáčková.

O žáky nemají strach ani v ZŠ Mendelova. „Díky vlastní kotelně topíme stále velmi úsporně. Máme zateplenou školu. Naši žáci jsou otužilí,“ říká ředitelka školy Martina Thumsová. Podle zástupkyně ředitele ZŠ Veselá škola Veroniky Simony Modráčkové je řešením i častý pobyt venku. Pokud to počasí jen trochu dovolí, tráví s žáky výuku mimo budovy školy. Případně podnikají tematické exkurze a organizují externí výuku.

Školy se nicméně shodují, že je pro ně důležité pohodlí dětí a dodržení všech nařízení ministerstva. S výraznějšími opatřeními proto čekají až na případnou novelizovanou vyhlášku o teplotách ve třídě.

Náklady na energie rostou

Vytápění ve školách je různé. V některých případech ho zajišťuje zřizovatel, jiné školy mají zatím fixní nebo zastropované ceny, takže se jich zdražení výrazně nedotko. Jinde si topí vlastní kotelnou. U některých škol náklady ale rostou. „V loňském roce jsme platili kolem čtvrt milionu korun za celý rok, v letošním roce, už před osmdesátiprocentním zdražením cen energie od července, jsme zaplatili téměř devět set tisíc korun,“ popisuje ředitel Bratrské školy církevní Rostislav Konopa, který se obává, že se zdražení energií promítne do vzdělávacích kroužků po školní výuce. To by se prý mohlo dotknou hlavně oblíbeného kroužku keramiky.  

Náklady na energie stouply i základní škole na Praze 8 v Burešově ulici. Oproti minulému roku zatím zaplatili o 750 tisíc víc. Jiné školy mluví o předpokládaném zdražení o třicet procent nebo dokonce dvojnásobku oproti minulému roku. Kromě regulace vytápění školy vyměňují zářivky za úspornější, dohlíží na zhasínání v nepoužívaných místnostech nebo dodržují úsporné používání varných konvic zaměstnanci.

Poznámka: Osloveno bylo všech 304 základních škol v Praze. Odpovědi ve stanovené lhůtě zaslalo 33 ředitelů a ředitelek.