„Podíl pozitivních testů je mnohonásobně vyšší než během jarní vlny epidemie. Je jasné, že se virus ve školách šíří. My nicméně dále budeme usilovat o to, aby prezenční výuka pokračovala,“ zdůraznil radní pro školství Vít Šimral (Piráti).

Nárůst nákazy mezi školáky v mezitýdenním srovnání odrážejí i dílčí výsledky testů z Prahy 9. Zatímco 1. listopadu bylo 30 případů z téměř 3000 testovaných, o týden později 40 z 1600.

Za cestu k jejímu udržení považuje vedení Prahy právě pravidelné testování, ideálně metodou PCR, a také úpravu pravidel karantény. „Ještě nedávno posílala pražská hygiena do karantény na jednoho pozitivního 16 negativních jedinců. Dnes jsou to díky pozměněné interpretaci zhruba 4. Pokud by ministerstvo zdravotnictví posvětilo metodu „test to stay“, která se osvědčila v Británii, poklesl by tento podíl na přibližně 1 ku 2,“ upozornil Šimral, který má už naplánované schůzky s designovanými ministry zdravotnictví a školství o možných změnách.

V rámci „test to stay“ opouští školní budovu vždy jen pozitivně testované dítě, zbytek kolektivu je testován každý den a jeho členové mají minimum styků s ostatními lidmi ve škole.

Do zkušebního provozu byla na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze uvedena světelná křižovatka s novými přechody pro chodce.
Na náměstí Jiřího z Poděbrad fungují nové přechody pro chodce

Za velký příslib označil Šimral také pilotní projekt zjišťování virové nálože v odpadních vodách dvanácti vybraných škol v Praze 9 a Lysolajích. Detekce pomocí vzorkovačů tam probíhá od začátku září dvakrát týdně.

Monitoring odpadních vod

Porovnání dosavadních výsledků s klasickými PCR testy ze začátku tohoto týdne potvrdilo, že data z rozboru odpadních vod dokážou s předstihem signalizovat výskyt či zvětšení virové nálože. „Odpadní vody v jistém smyslu ‚předbíhají‘ vývoj epidemie. Toto měření má evidentně smysl. I tato metoda je založená na PCR, jen se v tomto případě potýkáme s notně ředěným vzorkem, který je třeba koncentrovat. Výsledky jsou dobře korelovatelné se skutečnými počty nakažených,“ uvedl na projektu spolupracující Jan Bartáček z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a poznamenal, že monitoring odpadních vod dělají ve svých čistírnách na celoměstské úrovni Brno a Ostrava. „Zacílení na konkrétní pražské školy je ale zatím unikátní,“ dodal.

Masivnější rozšíření inovace by podle něj nezbytně vyžadovalo podporu státní správy vzhledem k ceně jednoho vzorkovače kolem 80 tisíc korun a zatím nedostatečné připravenosti laboratoří na vyhodnocování výsledků.

Kuchyně Střední průmyslové školy zeměměřické v Praze 9.
Zbytky z jídelen slouží jako zdroj energie

Praha by přinejmenším chtěla rozbory odpadních vod od ledna rozšířit do desítek dalších škol, a pomoci tak detekovat ohniska viru v konkrétních školách, v nichž by se v rychlém sledu otestovali žáci i zaměstnanci. Krajská hygienička Zdeňka Jágrová tyto záměry podporuje. „Hledáme racionální postup ukazující reálné výsledky a zároveň umožňující to, abychom děti zbytečně nezatěžovali invazivním testováním,“ prohlásila Jágrová.

Všichni její podřízení jsou aktuálně plně zaměstnáni trasováním nově potvrzených výskytů koronaviru. „Jen za poslední den měli za úkol obvolávat 3000 lidí. 40 procent z nich ale vůbec nebere telefon. Apeluji na každého nově pozitivního, aby vyplnil webový sebetrasovací formulář. Tím nám hodně usnadní práci,“ dodala Jágrová.