„Pokud si nevíte rady s vaší technikou při online výuce, nebo se vám stane, že zničehonic nevidíte své spolužáky či učitele, přestane jít kamera nebo mikrofon, odešlete formulář a náš tým IT odborníků pražských domů dětí a mládeže se bude snažit co nejrychleji pomoci,“ vzkázal ředitel Domu dětí a mládeže hlavního města Libor Bezděk u příležitosti nedávného spuštění webových stránek www.pomocskolam.cz.

Praha ve spolupráci s organizací reagovala na rostoucí technické problémy, které mnohdy komplikují dálkové vzdělávání dětí a kterými jsou IT experti na některých školách doslova „zahlceni“. Potíže s připojením do konferenčních videohovorů tak mohou učitelé i žáci vyřešit i prostřednictvím jednoduchého elektronického formuláře na zmíněném webu, popřípadě telefonicky.

Město spolu s Pedagogicko-psychologickou poradnou pro Prahu 10 zřídilo navíc webové stránky www.spoludoma.cz, kam se mohou obracet zájemci s méně technickými otázkami ohledně domácího vzdělávání.

Velké obavy na učilištích

Jednotlivé školy a třídy se s dálkovým vzděláváním sžívají různě. Hodně záleží na jejich zaměření.

Velké obavy z dlouhodobých důsledků zaznívají hlavně z nižších stupňů škol a od těch prakticky orientovaných. „V učebních oborech tvoří praktická výuka 50 procent,“ upozornil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.

Realizace praktické výuky je podle něj na dálku velmi obtížná, často nemožná. „Pokud by stávající stav trval ještě několik týdnů nebo se cyklicky opakoval, mohou v příštích letech na trh práce nastoupit tisíce nedostatečně připravených řemeslníků,“ domnívá se.

Snaha učit zednické nebo instalatérské práce prostřednictvím videa je podle něj podobná jako „chtít děti učit lyžovat, aniž bychom jim dali lyže a postavili je na svah“. Návrhy na opakování celého ročníku jsou pak podle něj z kapacitních důvodů nereálné.

Čas pro inovace

O poznání hladší adaptaci na nové podmínky vylíčila učitelka němčiny a ruštiny z Gymnázia Přírodní škola Vlaďka Smolková. „Máme to nastavené tak, že ze tří jazykových hodin týdně jsou dvě vyčleněné na plnění domácích úkolů a jedna je online,“ přibližuje Smolková.

Do minulého týdne se u videohovorů scházela s celými třídami. „Díky iniciativě našich chlapců z IT teď čerstvě zkoušíme systém, kdy mohu studentům zadávat úkoly ve skupinkách po třech nebo čtyřech lidech. A zatím to funguje,“ vysvětlila učitelka inovaci, která podle ní žáky ve srovnání s pouhým „překlopením“ běžné látky do internetové komunikace lépe aktivizuje.

Například v úterní hodině němčiny zadala téma „sedm věcí, které v Německu nikdy nezkoušejte“ a studenti pak diskutovali o důvodech ve skupinách, do kterých pedagožka průběžně vstupovala.

Podobné proporce online výuky a úkolů uplatňují na malém soukromém gymnáziu i v ostatních předmětech. Učitelé a žáci se dohodli, že každá třída může mít maximálně 3-4 online hodiny denně. Problémy s nefungující technikou nebo její absencí kvůli sociální situaci rodiny zatím Vlaďka neřešila.

„Jsme malá škola s 90 studenty a atmosféra je u nás rodinná. Pokud nastane nějaký problém v komunikaci se studenty, řekneme si o tom na pravidelné poradě a celé se to pak hned řeší individuálně. A skvělé je, že s rodiči byla dosud komunikace výborná,“ svěřila se pedagožka, která v době distanční výuky preferuje ústní přezkoušení před písemnými testy.

Ona i její kolegové také požadují od studentů, aby měli při online komunikaci vždy zapnutou kameru. „Popravdě pro učitele je podstatně příjemnější vidět při hodině obličeje studentů,“ dodala.

Inspirace do budoucna

Vyloženě jako obohacující vnímají online výuku zejména učitelé předmětů spojených s IT. „Pokud má někdo problém v softwaru, neví, jak postupovat, nemusí se obracet pouze na mě jako učitele, ale klidně svoji obrazovku během on-line vyučování nasdílí ostatním spolužákům a ti mu v rámci hodiny pomohou hledat řešení. To je výborný nástroj pro praktickou výuku technických oborů – udržuje pozornost studentů a tyto sdílené poznatky si pak také lépe pamatují,“ míní učitel technických odborných předmětů ze Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) Libor Fiala.

V praxi zjištěné klady distanční výuky shrnul ředitel stejné školy Martin Vodička. „Distanční výuka nám určitě ukázala mnohé inovace, které se vyplatí zachovat. Nemocní žáci by se v budoucnu mohli připojovat do výuky z domova on-line a nic nezameškat,“ doporučil.

Stejně tak lze vyučovací hodiny nahrávat a videa ukládat, aby je měli studenti k dispozici a mohli se k probírané látce vracet,“ doporučil Vodička, podle kterého ale zároveň „při distanční formě výuky citelně schází oční kontakt učitele se žáky a okamžitá zpětná vazba. Není ani v silách vyučujícího ohlídat, zda všichni žáci doma u svého počítače skutečně dávají pozor, anebo se věnují jiným činnostem,“ konstatoval.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) pak v souvislosti se snižujícími se denními přírůstky Pražanů s pozitivním testem na koronavirus věří, že se minimálně žáci z prvních stupňů základních škol brzy vrátí do lavic. „Uvědomuji si, že vzniklá situace, kdy rodiče prakticky nahrazují učitele svých dětí, je pro mnohé náročná jak psychicky, tak ekonomicky,“ řekl Hřib.