Naplnil také nový městský web prahaskolska.cz velkým množstvím obsahu, který má mimo jiné pomoct „deváťákům“ a jejich rodičům při výběru střední školy. Web budou studenti s Radko Sáblíkem rozvíjet i po prvním březnu, kdy se uzavře přijímání letošních přihlášek ke studiu.

V září začalo být jasné, že podzimní veletrh nebude moci být v tradiční podobě. Vytvořil jste proto rychle pro město ideový návrh Scholy Pragensis online. Živý přenos následně shlédlo kolem 17 tisíc lidí. Čekali jste takový zájem?
Obávali jsme se, že tak velký nebude. Dosah byl ale ještě větší než je vámi uvedené číslo, protože kromě živého vysílání další lidé shlédli na různých platformách záznam nebo kratší videa z něj sestříhaná. Pro nový městský web prahaskolska.cz jsme přednostně udělali karty jednotlivých škol, což je takový informační základ. Z tohoto webu se lze dále proklikat přes stránku Scholy Pragensis na Facebook, Instagram, Youtube kanál nebo podcasty v rámci služby Spotify. Dali jsme na výběr různé komunikační kanály s vědomím, že pro žáky může být přijatelnější Instagram, zatímco pro rodiče zase třeba Facebook.

Na webu jsou i zajímavé články, videorozhovory, diskuze a besedy s různými lidmi, například s absolventy prezentovaných škol. Tento obsah přitom doplňujeme denně. Problém mnoha webů je to, že nejsou neustále živé, což ale není tento případ. Nicméně všechny komunikační kanály Scholy Pragensis budeme analyzovat, aby se to mohlo příští rok připravit ještě lépe.

O co se nejvíc během veletrhu zajímali studenti a jejich rodiče?
Pokud nějaké dotazy směřují rodiče na nás jako organizátory veletrhu, tak jsou to obecné věci většinou k přijímacímu řízení. Hlavní část dotazů míří přímo na školy. Jako ředitel jedné z nich můžu říct, že děláme online vysílání pro zájemce o studium u nás a tam chodí spousta otázek. Další putují dodatečně přes maily či sociální sítě. Nejvíce dotazů na jednotlivé školy se rovněž týká konkrétní podoby přijímaček.

A druhou velkou skupinu představují otázky na obsah studia. Zájemcům vždy radíme, aby si nejen prohlédli webové stránky dané školy, ale aby se s ní nezdráhali spojit přímo. Aby oslovili vedení, pokusili se sejít s nynějšími studenty či absolventy a podobně. V zásadě se dá říct, že při vybírání školy někdy hraje roli nejen její typ a zaměření, ale také vzdálenost od bydliště. Byť jsou samozřejmě studenti, kteří dojíždějí i padesát kilometrů jen aby mohli chodit na svou „vysněnou“ školu.

Promítá se nějak do výběru školy distanční výuka?
Významné kritérium je v této době i způsob organizování online výuky na konkrétní škole. Stále jsou ještě takové, kde ne všichni učitelé komunikují se studenty přes videokonference. Pouze jim posílají maily a takto zadávají úkoly. To o něčem svědčí. Pokud je online výuka jen o přednáškách a úkolech, tak je to špatně. Naproti tomu bych postavil školy hledající a experimentující, zadávající určité projekty a podobně. I z toho mohou rodiče vydedukovat, jestli je škola takzvaně in nebo někde tápe.

Můžete uvést příklad, v čem ještě některé školy takzvaně nejdou s dobou?
Některé školy vysloveně podceňují sociální sítě. Zaznamenal jsem někde povzdech, že je smíchovská průmyslovka všude na internetu. Nu ano, je to tak. My jsme si to totiž zaplatili. Místo toho, abychom dávali peníze do novin a tiskli si letáky, tak jsme je dali do reklamy na sociálních sítích.

Vedou v Praze z hlediska zájmu stále „na plné čáře“ gymnázia?
Pokud jde o čtyřleté obory, tak jsou různé trendy. Některé technické školy mají vysoké převisy, zatímco některá gymnázia mají nedostatek uchazečů na čtyřleté obory. Nelze tedy zobecňovat. Dnes už úplně nefunguje, když se škola propaguje jen přehledem vyučovaných oborů. V současnosti jde při výběru mnohem více o obsah a kvalitu. Dříve stačilo zavést obor, který takzvaně letěl, a díky tomu se uchazeči hlásili. Dnes je ale oborů spousta.

Jak žádaná je smíchovská „průmyslovka“?
Musím říct, že my jsme trochu specifická škola. A nevím, jak to bude letos. Ale předchozí dva roky jsme měli nejvíc přihlášek ze všech středních škol nejen v Praze, ale v celé zemi – přes šest stovek. Byl tam čtyřnásobný „převis“ na všechny tři obory. Pochopitelně tady ale nepočítám osmiletá gymnázia, kde se do několika málo škol hlásí „půlka republiky“ a převis je v jejich případě ještě větší.

Pokud má tedy škola dobré jméno, má i hodně přihlášek bez ohledu na zaměření?
Jistě. Třeba my navíc ta zaměření propojujeme. Máme jednu třídu technického lycea, z níž se od září stane gymnaziální třída s přírodovědným zaměřením. Máme také v plánu, že se budou studenti gymnázia a odborných oborů potkávat během volitelných a výběrových předmětů a seminářů. Co je ještě důležitější, měli by společně pracovat na projektech a dávat tak dohromady své silné stránky a různorodé náhledy na svět. Říkám tomu propojování dvou světů – technického a humanitního.

Většina odborných škol v Praze letos neorganizuje vlastní přijímací řízení, ale přebírá to jednotné od státní agentury Cermat. Navzdory možnosti jednotné přijímačky v mimořádné situaci vynechat. Jak to bude u vás na Smíchově?
Cermatovské testy budeme mít u všech tří oborů. K tomu je ale navíc u oboru informační technologie přidaný test z IT. Studenti též mohou dokladovat, pokud už něco významného dokázali, a my jim za to připočteme body. Nejkomplikovanější to bude u oboru kybernetická bezpečnost, kde požadujeme test základních znalostí z IT, z kybernetické bezpečnosti a k tomu ještě pohovor, jehož součástí bude rozbor motivačního dopisu a portfolia uchazeče. Pohovor bude i v případě gymnaziálního studia.

S každým uchazečem bude deset minut komunikovat mnou jmenovaná čtyřčlenná komise, v niž bude zastoupen minimálně jeden student a jeden absolvent, který dnes na škole učí. Chceme, aby se uchazeči cítili komfortněji díky přítomnosti věkově spřízněných lidí. Cílem pohovoru není zjistit, co kdo neumí, ale přesně naopak – co už dokázal, jaké jsou jeho vnitřní motivace, jak se prezentuje atd. Naše přijímací řízení je poměrně komplikované. Možná se kvůli tomu sníží počet přihlášek, ale zase to může přilákat více aktivních uchazečů se širokým portfoliem a ti tak mohou být ve výhodě.

Jaký je z vaší zkušenosti psychický stav studentů po roce, během kterého pobyli ve třídách minimálně?
Hodně lidé už se mě ptalo na to, jak jsou na tom nejen psychicky, ale i fyzicky. Když jsem je viděl týden před Vánocemi, tak jestli se moc přes svátky nepřejídali, ani moc neztloustli. Žádné trosky jsem nepozoroval. Jinak bych řekl, že jim nevadí samotná distanční výuka. Naopak spousta z nich nám teď říká, že je to pro ně výhodné.

To je ale o tom, že většina našich studentů je šikovná, že jsou zvyklí pracovat z domova, učit se sami a tak dále. Mají určité návyky. V distanční výuce jim tak stačí kratší čas na úkon, který by museli prosedět v lavici a poslouchat, jak učitel něco opakuje těm méně schopným třeba potřetí nebo počtvrté. Sociální kontakty a vazby ale jednoznačně chybí všem. To vám řekne každý. Mladí lidé se zkrátka potřebují družit. Osobně mě na tom mrzí to, že jsme dělali spoustu různých akcí jako festivaly, tábory, výlety a podobně. To je pro mě největší ztráta. Řada našich studentů se nicméně vzájemně potkává v rámci práce.

Projevuje se distanční výuka na motivaci k učení, na studijní morálce?
Pokud jde o výuku, tak tam velký problém nevidím. Jsem také přesvědčen, že pokud někdo neuspěje u maturity, je to výhradně jeho chyba. Času na přípravu mají totiž ještě více než obvykle. V naší škole ale všichni učitelé skutečně komunikují se studenty online, setkávají se s nimi. Využíváme též společný virtuální prostor, kde vyvěšujeme informace.

Všude to tak být nemusí. Naše škola je poměrně výběrová a to také generuje určité „nastavení“ studentů. V aktuálním pololetním hodnocení měla zhruba desetina studentů nějaké problémy – to znamená že neodevzdali nějaký úkol, špatně komunikovali a podobně. Naopak ale dvacet procent studentů mělo vyznamenání. Mít jedničky nebo dvojky znamená i v distanční výuce, že musíte něco předvést a projevit motivaci ke studiu. Samozřejmě ani u nás se na straně učitelů některým ještě nepodařilo najít obsah distančního vzdělávání. Příliš dlouhé výklady jsou kontraproduktivní.

Ing. Radko Sáblík
* Narodil se v roce 1962 v Praze. Absolvent Gymnázia Botičská, inženýrského studia na Fakultě strojní ČVUT, bakalářského studia výuky technických předmětů na Masarykově institutu při ČVUT, manažerského studia pro ředitele škol na Pedagogické fakultě UK.
* Ředitelem Smíchovské střední školy je od listopadu 2002, od října 2018 zastává post místostarosty v Mníšku pod Brdy, od ledna 2019 je členem osmičlenné expertní skupiny pro vytváření vize českého školství s názvem Strategie 2030+.
* V minulosti byl 16 let předsedou Pražského basketbalového svazu, 20 let předsedou sportovního klubu Sokol Motol, 10 let vedoucím sportovního centra v Sokole Motol a Spartě Praha.