Jak probíhá přijetí ukrajinského školáka do třídy, popsal ředitel ZŠ Dědina Mojmír Dunděra. „Nejdříve přijde telefonát nebo email přímo od rodičů, někdy v ruštině, češtině či ukrajinštině. Nebo se lidé dostaví osobně, vyplní žádost a domluví si osobní schůzku,“ popisuje Dunděra.

„Já opráším ruštinu, kterou jsem se kdysi učil. Pozvu si celou skupinu, někdy je to jen maminka s dítětem, jindy skupina dospělých, která má děti svěřené,“ přibližuje Dunděra.

Za více než měsíc války na Ukrajině si vyslechl desítky osobních příběhů. Zjišťuje, do jaké třídy děti chodily, jak se učily a zda nemají nějaký osobní problém či specifikum. Teprve poté se se podívá do seznamu tříd a početních stavů. Případný nástup probírá s učiteli, kteří v dané třídě učí.

Škola využívá inkluzivní vzdělávání, v každé třídě jsou dvě až šest dětí vyžadující speciální přístup. Školu proto nelze zaplnit na plnou kapacitu, jelikož by kvalita vzdělání šla prudce dolů. Do třídy tak může ředitel vzít maximálně tři ukrajinské děti. Rodičům následně zavolá a oznámí jim verdikt. „Na prvním místě je zápis českých dětí, abychom mohli přijmout české děti ze spádové oblasti. Druhé kritérium je vzdělávací plán školy,“ řekl ředitel.

„Ukrajinští rodiče jsou velmi slušní, velmi vděční. Když jim dítě odmítnu, že bohužel nemám místo, tak to absolutně chápou. Na rozdíl od českých rodičů, kteří se s námi chtějí ihned právně popotahovat,“ popsal svou zkušenost ředitel.

Dle jeho slov navštěvovalo ZŠ Dědina v polovině posledního březnového týdne 770 dětí a pro ukrajinské děti bylo volných posledních 29 míst.

Bez školních pomůcek

Komunikace v hodině není pro české učitele úplně snadná. Spoléhat musejí na to, že s překladem pomůže někdo ze spolužáků. „Mladší děti se sociálně dobře adaptují a češtinu se učí velmi rychle. Ty starší využijí angličtinu nebo pomoc spolužáků, máme ve třídách Vietnamce, Číňany, Rusy a s nimi hledají společnou řeč. Pro české děti to má sociální přínos, ony vidí osobní příběhy těch, kteří přicházejí z války, je to naprosto autentické,“ říká Dunděra.

Ukrajinské děti si s sebou nepřinášejí žádné školní pomůcky. Některé jsou dokonce stále v kontaktu se svou bývalou třídou doma skrze distanční výuku, která probíhala během covidu.

Zřizovatel školy, městská část Praha 6, plánuje zaměstnat ukrajinské učitele od září, nejprve pro ně však musí zařídit intenzivní výuku češtiny. „Zavázat si je můžeme kvalifikační dohodou, když jim my poskytne kurz češtiny, aby nám od září neodešli jinam,“ řekla radní pro školství Prahy 6 Marie Kubíková (ODS). Pro rozšíření kapacit by se od září mohly využít nejrůznější volné budovy po městě, nabídly je například církevní organizace. Zapotřebí je podle Kubíkové ale změna zákona, aby tyto prostory mohly být rekolaudovány na učebny.