Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škodovka a další podniky? Rozprodali jsme je

Nové Město /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Téměř dvacet let vedl za normalizace jako předseda vlády Československo. Lubomír Štrougalse tento týden se po čase objevil na veřejnosti. Přes tři hodiny podepisoval svoje paměti a v odpovědích tepal současné politiky.

8.1.2012 1
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Dlouholetý předseda vlády z dob normalizace Lubomír Štrougal ve čtvrtek v Paláci knih Luxor podepisoval svoje dvě knihy: Paměti a úvahy a Ještě pár odpovědí. Fronta byla skoro jako na Zdeňka Svěráka.Foto: Deník/Ondřej Leinert

Patřil k jedněm z mála nejvyšších partajních funkcionářů, kteří neabsolvovali žádnou ze stranických rychloškol. Na Univerzitě Karlově absolvoval práva. Poznat je to dodnes. I ve svých 87 letech hovoří rozvážně a udržuje si dobrý přehled. Stále také pečuje o svůj elegantní zevnějšek, čímž už za normalizace kontrastoval se svými spolupracovníky, oděnými obvykle v nepadnoucích konfekčních oděvech.

Na druhou stranu, léta v normalizačních aparátech zjevně poznamenala jeho vyjadřování. Mluví často úřednických jazykem, z něhož „osmdesátková“ šeď přímo sálá. Po pádu minulého režimu si až donedávna úzkostlivě střežil svoje soukromí v chalupě na Jizerce. Před dvěma lety nicméně vydal knihu Paměti a úvahy.

„Čekal jsem téměř dvacet let. A poněvadž nikdo z mých bývalých spolupracovníků se úkolu popsat dění v letech 1945 1989 nechopil, začal jsem psát já,“ vysvětluje vznik svojí literární prvotiny. Koncem loňského roku pak vydal Ještě pár odpovědí.

Ve čtvrtek se konala autogramiáda těchto knih. Kdo by čekal, že přijde jen pár nejvěrnějších, zle by se zmýlil. Do knihkupectví v centru Prahy zavítalo skoro tolik lidí, jako na nedávnou podpisovou akci Nových povídek Zdeňka Svěráka.

Štrougal dával autogramy přes tři hodiny. Atmosféra se s tou svěrákovskou nedala srovnat. Většina žadatelů o podpis byla podrážděná ze současného vývoje a moc se jim mluvit nechtělo. Když však Štrougal dorazil, svlékl kabát, promluvil, nechal si nalít svou oblíbenou whisky a začal se podepisovat, ledy tály.

„Překvapuje mě, jak je duševně svěží. Kéž by mně to ještě do těch let také vydržel,“ všiml si sexuolog Radim Uzel, který si pro podpis přišel též.

Štrougal je kontroverzní postavou. V roce 1968 se postavil na stranu reformátorů po bok Dubčeka, přesto mu pak nebylo proti svědomí stát se jednou z nejvýraznějších tváří opaku Dubčekových snah normalizace a lidí, kteří formovali politiku „poučenou z krizového vývoje“. Proto jsme začali v roce 1968…

Vraťme se k událostem Pražského jara. Jak by podle vás dnes vypadalo Česko nebo Československo, kdyby Dubčekův socialismus s lidskou tváří neukončila intervence vojsk Varšavské smlouvy?

Společnost by se vyvíjela tak, že bychom reformy po roce 1968 realizovali. Promyšlené ostatně byly a zastánci, kteří by o nich byli schopni přesvědčovat stranu a společnost, také existovali. Vyvíjela by se, při určité racionalizaci sociální politiky, normálně. Na sociálních výhodách tehdy samozřejmě byly i vady, chyběla větší diferenciace ve mzdách a platech a zároveň jsme potřebovali odbourat sociální výhody těm, kteří si to nezasloužili. Kteří nechtěli dělat, ačkoli se jim práce nabízela. Jinak jsme ale mohli pokračovat v postupném růstu, v modernizaci bytové politiky a ve všech sociálních opatřeních, která se týkala dětských školek, jeslí i zdravotních ústavů…

Jakožto předseda vlády jste tehdy ale přece měl pravomoci s tím něco dělat…

Pravomoci jsem měl potud, pokud jsem něco prosadil v předsednictvu ústředního výboru. Pokud jsem to neprosadil, vláda to nemohla usnést. Koncepci jsme měli, ale tu jsme bohužel neprosadili.

Svůj názor na dění v srpnu 1968 jste vyjádřil poměrně jasně už tehdy, byť to nebyla zrovna masově prezentovaná informace, když jste se odmítl přidat k vládě věrných Moskvě, kterou sestavoval Alois Indra. Přesto jste se pak na téměř dvacet let stal zosobněním normalizace. Jak se vám spolupracovalo s konzervativním křídlem strany, s vědomím, že jste původně prosazoval poněkud jiný systém?

Byli jsme v rozporu. Oni šli cestou zachování stávajícího systému, to znamená direktivního systému, kde ekonomické stimuly a hmotná zainteresovanost v podnicích byla minimalizována a ekonomické podněty byly potlačeny. Cena byl ekonomický vrchol z hlediska stability. Platilo heslo: Ceny jsou stálé a lidi se mají. Což byla obrovská chyba ekonomie socialismu, protože je třeba, aby se ceny vyvíjely řízeně v souladu se sociálními potřebami.

Takže jedním z nezdarů podle vás bylo to, že jste příliš dlouho drželi stejné ceny?

Bez růstu cen nelze uvažovat o ekonomickém rozvoji, o inovacích a o rovnovážnosti v ekonomice. Jen si vezměte, jaké jsme měli problémy s náhradními díly a zásobováním… Bylo to proto, že centrální plán jednoduše nemohl dohlédnout až dolů. V tomto jsme potřebovali ekonomickou volnost. Ale jinak struktura ekonomiky, generální ředitelství speciálně ve strojírenství, hutnictví a dále, to byla organizace, která dokázala konkurovat světovým monopolům. Vyváželi jsme do celého světa. A podívejte se po převratu… oni (myslí současnou politickou garnituru pozn. red.) tuhle organizační strukturu rozsekali na minimální oddíly, po kterých potom sáhli zahraniční zájemci, kteří pochopitelně měli k dispozici nějaký volný kapitál a za mrzký peníz vysál i naše podniky.

Chápu to tak, že privatizaci velkých podniků jako je Škoda považujete za chybu?

Přesně tak. Rozsekali je a většinou rozprodali… Není to jen škodovka, vezměte si ČKD, Kladno, obrovské komplexy, které byly ve východních Čechách a na Moravě. Rozsekali je na hadry. Zahraniční koncerny to, co bylo nejcennější, tedy pokrokovou, moderní část výroby, která byla zdrojem přidané hodnoty a zisků, vysály ve svůj prospěch. Takže fabrika, která dříve vyráběla motory a velké technické novinky, dneska vyrábí plechy, náhradní díly, šrouby a z hlediska zisku nezajímavé věci.

Od pádu minulého režimu žijete v ústraní v chalupě na Jizerce. Jak tam trávíte volný čas?

Studuji. Většinou ekonomickou a politologickou literaturu.

Zajdete si stále rád na bramborák a whisky?

Bramborák mi dělají doma a na whisky nikam nechodím, to mám taky doma (směje se).

A stále jste většinu času na Jizerce?

Obvykle trávím půl roku na Jizerce a půl roku v Praze. Teď se zrovna v Praze stěhuji, poněvadž nemám výtah a šedesát schodů už je na mě moc. Mám problémy s kyčlemi. Ale jinak si na zdravotní stav a hlavně na to, jak se o mě lékaři pečují, nemůžu stěžovat. Po této stránce se mám dobře.

ANKETA: Proč jste si přišli pro podpis Lubomíra Štrougala?

Josef Novotný
Popravdě řečeno, k autogramiádě mě přivedl Štrougalův projev tady. Slyšel jsem ho hovořit, a protože mě to zaujalo, řekl jsem si, že si koupím Ještě pár odpovědí a nechám si je podepsat. Myslím si ale, že by měl pan Štrougal napsat opravdu velkou knihu, jak to bylo popravdě v srpnu 1968. Asi by to rádo slyšelo hodně lidí v mém věku.
Karel Kuchař
Přišel jsem, protože to byl politik, který se hodně zasazoval o sport, což je mi sympatické. Zúčastnil se mistrovství Evropy, světa, olympiád… V jeho době měli sportovci dobré zázemí. Vždycky se říká, jak byly za socialismu špatné podmínky, ale myslím, že zrovna sportovci si za pana Štrougala stěžovat nemohli. Vyrostlo tehdy hodně olympijských vítězů.
Ladislav Emanovský
Přišel jsem si pro podpis bývalého předsedy vlády. K jeho pamětím mám v podstatě jedinou větší připomínku. A sice, že jsme dvacet roků čekali, než něco napsal. Musím také přiznat, že je pro mě překvapením, když se teď dovídám, že byl určitým bojovníkem proti normalizaci. Takhle to tehdy rozhodně nevypadalo. Linie Husák Štrougal pro mě byla totožná.
Radim Uzel
Pozval mě sem kamarád, který tuto akci organizuje. A Štrougala si vážím, protože je to dle mě jeden z nejmoudřejších politiků, které tato země měla. Je vzdělaný, chytrý a vyzná se v hraničních oborech. Když třeba kdysi přednášel na Mezinárodní demografické konferenci v Mexico City, byl jeho projev ohodnocen jako nejlepší ze všech tehdy socialistických zemí.

Autor: Ondřej Leinert

8.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Finančník Petr Kellner.
25

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Středoškoláci půjdou volit. Chtějí o zemi rozhodovat

Maturitní třída pražského víceletého gymnázia. Skupina dívek, které letos poprvé půjdou volit, se baví, komu dá hlas. Katka váhá mezi TOP 09 a ODS, Karolína, Vendula a Veronika to hodí Pirátům, Anna topce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení