Podle ekologického projektu a stejnojmenné aplikace ZmapujTo vzrostl celostátně počet nových hlášení nelegálních skládek odpadu a drobného nepořádku v první polovině letošního roku meziročně o čtvrtinu. V porovnání s prvním pololetím roku 2019 pak v samotné metropoli dokonce o 90 procent! Mezi oblasti s největším výskytem tohoto nešvaru patří například Krč.

Praha i Středočeský kraj jsou pak mezi čtveřicí regionů, v nichž počet nově ohlášených rozsáhlejších černých skládek přesáhl od začátku letoška stovku. V metropoli jsou podle webové mapy ZmapujTo od spolku Ukliďme Česko aktuálně zhruba dva tisíce nevyřešených případů ilegálního skládkování odpadu včetně drobného nepořádku, nepořádku kolem kontejnerů a autovraků.

„Pandemie se nepochybně na tomto fenoménu odrazila. Kombinace loňského omezení provozu sběrných dvorů s využitím volného času k vyklízení nemovitostí vedla ke zvýšenému množství odhozených věcí hlavně za hranicemi obcí. V přírodě, ale i třeba kolem parkovišť se také začaly objevovat do té doby nevídané věci - roušky, použité testy, jednorázové rukavice…,“ upozornil zakladatel Ukliďme Česko a autor projektu ZmapujTo Miroslav Kubásek.

Drobný nepořádek přitom podle něj nekončil tam, kde neměl, jen kvůli lhostejnosti nebo bezohlednosti některých jedinců. Často ho vynesl vítr z odpadkových košů nebo vypadl z batohu výletníkům, s nimiž se za pěkných dnů během pandemie roztrhl pytel.

Elektronika může zůsobit ekologicé škody

Miroslav Kubásek zároveň zdůrazňuje, že je rozdíl mezi černými skládkami, na které upozorňují v aplikaci ZmapujTo i s fotkami dobrovolníci, a jejich absolutními počty. „Je evidentní, že například ve vyloučených lokalitách černé skládky existují, většinou je ale nikdo nehlásí. Proto by bylo zavádějící jen na základě oznámení činit nějaká meziregionální srovnání,“ dodal.

Typickým obsahem černých skládek bývají obzvláště ve velkých městech stavební odpady, pneumatiky, nábytek a také stará elektronika, která může způsobit velké ekologické škody.

„Mezi nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy baterií, obrazovky a další olovnatá skla, chladicí a klimatizační zařízení, výbojky, zářivky a žárovky s obsahem rtuti a řada dalších,“ upřesnil David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií, akumulátorů a solárních panelů.

Jak přitom upozornil Vandrovec, zbavovat se starého elektra jeho odhozením v přírodě nemá ani žádný ekonomický smysl. Za ekologické zpracování spotřebičů a dalších zařízení totiž zákazník platí při nákupu, takže při jeho odevzdání na místě zpětného odběru nebo u prodejce už nemá žádné náklady.

Podle Kubáska končí na černých skládkách kvůli neznalosti nebo chybám systému také velké množství pneumatik, které by správně měly bezplatně přijímat autoservisy. Pomoc lidem s orientací v tom, jakého typu odpadu se lze zbavit, nabízí web www.kamsnim.cz, další projekt spolku Ukliďme Česko.

Pokud jde o nábytek, existují sítě takzvaných RE-USE pointů. Ty fungují ve třech sběrných dvorech. Praha chce do systému postupně začlenit i další sběrná stanoviště ve svém vlastnictví.