Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka změní skladbu lesa chystaná vyhláška, ekologové ale tvrdí, že ta podíl melioračních a zpevňujících dřevin vůbec nemění.

Ministerstvo zemědělství selhalo

Jeden z představitelů Platformy pro krajinu, mezinárodně uznávaný ekolog Josef Fanta, označil dnes situaci v českých lesích za kritickou. Podoba chystané vyhlášky je podle něj "naprostým selháním ministerstva zemědělství".

 

Naopak ministr Milek k požadavkům ekologů uvedl, že struktura vysazovaného lesa se už mění a chystaná nová vyhláška to ještě posílí. Podle Milka zásadně ovlivní skladbu lesa, zejména v nižších polohách. Smrky se tam podle ministra budou moci sázet už jen výjimečně, a to na vhodných vlhkých místech. "Určitě v rámci procent to bude do 20 až 30 procent maximálně," řekl ČTK Milek.

Podle experta na lesy z Hnutí Duha Jaromíra Bláhy to tak není, povinný podíl melioračních a zpevňujících dřevin vyhláška vůbec nemění, pohybuje se mezi pěti a 30 procenty v závislosti na typu lesa. Na většině území proto lesníci mohou stále sázet smrky. Za další současné problémy označil Bláha přemnožení spárkaté zvěře, která spase více než 60 procent vysazených listnáčů a jedlí.

„Česká vláda dosud jen hasila důsledky smrkové kalamity místo toho, aby předcházela příčinám.  Předali jsme jí komplexní řešení krize, které jsme připravili a prodiskutovali s desítkami českých vědců i praktických lesníků. Nyní je na tahu vláda. Neměla by ale otálet," uvedl Bláha.

Ekologové navrhují také přechod na jinou certifikaci lesů, úpravu finanční podpory, a zejména jiný přístup státu k lesům, který by se měl projevit hlavně ve změně zadávání zakázek státním podnikem Lesy ČR. Současný postup vycházející z tzv. dřevěné knihy totiž podle zástupců Hnutí Duha zvýhodňuje velké firmy, které dřevo vytěží, odvezou, prodají a postarají se i o pěstební práce. Tyto "megatendry" lesům podle nich škodí, znemožňují totiž kontrolu, vytlačují z lesů kvalifikované české pracovníky a menší firmy a nejsou dostatečně pružné v době kalamit.

"Je na čase, aby si politické vedení uvědomilo, že les tu není jen na dřevo," řekl Fanta. Hospodaření v lesích je podle něj zásadní i pro zadržování vody v krajině nebo zaměstnanost na venkově. To, že se Lesy ČR v souladu s dřevěnou knihou prakticky vzdaly výkonu hospodaření, je podle něj v evropských zemích v mírném pásu ojedinělé.

"Zkušenosti ukázaly, že takto se v lesích střední Evropy hospodařit nedá," dodal. Dřevěná kniha je koncepce ministerstva zemědělství k hospodaření Lesů ČR. Vznikla za vlády Petra Nečase a ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) v roce 2011. Umožnila vznik rozlehlých revírů a zadávání velkých komplexních tendrů.

Podle zástupců think-tanku Czech Forest by přijetí všech změn, které navrhli ekologové, znamenalo destabilizaci sektoru a neopodstatněný zásah do vlastnických práv vlastníků lesa. V lesích již 25 let probíhá změna hospodaření. "Za posledních deset let došlo k poklesu celkového zastoupení jehličnatých dřevin o 2,8 procenta, v kraji Moravskoslezském dokonce o 6,4 procenta a Olomouckém o 4,6 procenta. Podíl listnatých dřevin na obnově dosahuje 61,2 procenta, v nadmořských výškách do 400 m je podíl listnáčů dokonce 80 procent. Je nutné si uvědomit, že ročně mohou lesníci změnit druhovou skladbu zhruba procenta českých lesů," uvedl Miloš Kučera z think-tanku.