Na poslední rozloučení dorazili také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, senátor Pavel Fischer, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský či někdejší disidenti Jan Ruml a John Bok. Kostel v centru Prahy u Karlova mostu byl vyzdobený květinami, v popředí byla fotografie Šiklové.

Obřad vedl katolický kněz Tomáš Halík. Podotkl, že se s Šiklovou poprvé setkali v půli 60. let, kdy se podílela na založení Katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak Halík studoval. Halík také několikrát zdůraznil statečnost Šiklové i její obětavost v pomoci ostatním. Poznamenal, že se ho za minulého režimu často ptala na peníze, byt či práci pro někoho, kdo to zrovna potřeboval.

Promluvila i bohemistka a publicistka Jana Hradilková, která se Šiklovou před 30 lety v Česku zakládaly organizaci Gender Studies. Připomněla její pracovitost, rozhled i vědecké kvality spojené s lidskostí.

Pithart hovořil o tom, jak se Šiklová za minulého režimu podílela na organizaci převozu zakázané tuzemské literatury do zahraničí a exilové literatury do Československa. Kvůli tomu, po odhalení, strávila počátkem 80. let rok ve vězení. Také Pithart mluvil o neohroženosti a osobní statečnosti Šiklové nejen v tomto zajištění "metráků knih" a kulturní potravy pro společnost. Podotkl, že figurovala i v udržování kontaktů mezi špičkami domácího odboje a exilu.

Kočka, která nikdy nespí

Podle Pitharta zůstane v paměti jako "kočka, která nikdy nespí", jak ji prý kdysi s obdivem nazval jeden z jejích německých spolupracovníků z knižní pašerácké sítě. Pithart připomněl, že Šiklová také pomáhala stvořit současnou otevřenou společnost.

Když se Šiklová mohla po roce 1989 na Univerzitu Karlovu vrátit, iniciovala založení Katedry sociální práce. Na tuzemských společenskovědních fakultách také prosadila téma genderu.

Doma měla první knihovnu Gender Studies v Česku, ze které se později stala největší knihovna tohoto tématu ve střední a východní Evropě. Zároveň stála u zrodu mezinárodně uznávané organizace Gender Studies, jejíž je veřejná knihovna součástí. Náplní činnosti organizace je mimo jiné boj proti diskriminaci kvůli pohlaví či věku.

Šiklová napsala několik knih a publikovala v řadě odborných časopisů. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, které přispěly k integraci Evropy. V roce 1999 pak převzala od tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.