Jenže před několika dny zveřejněný případ je podle všeho pouhým vrcholkem ledovce. Vyplul nad hladinu snad jen právě proto, že ponižovaná pedagožka nakonec zemřela. Jak ale varuje vedoucí výzkumného projektu zaměřeného na agresivitu ve školách Ladislav Csémy, se šikanou má zkušenost naprostá většina žáků i učitelů.
Připomíná, že v dnešní době jsou zvláště učitelé ohroženi tak- zvanou kyberšikanou, kdy jsou žáky natáčeni na mobilní telefony a tyto záběry pak putují internetem coby prostředek posměchu. „Dvě třetiny učitelů se s tímto fenoménem setkaly, ať už přímo, nebo nepřímo," poznamenal Csémy. Dodal zároveň, že přes devadesát procent z nich tuto formu šikany považuje za něco, co je ohrožuje.
„Vidím za tím směs agresivního životního stylu a dostupnost technologií. Pražské prostředí je nejagresivnější. Šikanu najdete takřka všude," řekl psycholog David Mertlík.
Velmi choulostivé téma
Šikana je zvláště choulostivé téma. Na veřejnosti se o něm příliš nemluví. A pokud ano, je na dosah skandál. Ať už jde o týrání v dětském, či studentském kolektivu, nebo ve vztahu žák - učitel, učitel - žák.
Redakce Pražského deníku se o tom náležitě přesvědčila, když se snažila oslovit ředitele deseti náhodně vybraných středních škol a gymnázií s dotazem - vyskytuje, nebo vyskytovala se v minulosti na vašem ústavu šikana? A pokud ano, jak takový problém řešíte a jak se mu snažíte předcházet?
V pohnuté atmosféře vybuzené čerstvě zveřejněným případem šikany učitelky vlastními studenty na Střední průmyslové škole Na Třebešíně v Malešicích žádný z oslovených ředitelů nechtěl otevřeně odpovídat na výše uvedené dotazy.
Kázeňské tresty, prevence
„Ano, šikanu jsme zaznamenali. A nemůžeme dělat nic jiného, než kázeňsky trestat ty, kteří za ní stojí. Případně spoléhat na prevenci ve formě přednášek, či na schránku důvěry. Ta se ovšem může stát i nástrojem anonymní odplaty a na to je třeba dávat pozor,“ řekl redakci pod příslibem zachování anonymity ředitel jedné střední odborné školy v Praze 9.
„Existují obecné metodické pokyny ministerstva školství, jak s tímto zhoubným jevem naložit, ale skutečně a konkrétně konat můžeme jenom my, školní inspekce, nebo zřizovatel, což je magistrát,“ dodal.
Podobně, pokud vůbec, se vyjádřili také další vedoucí představitelé středních škol, přičemž více než polovina z nich výskyt určité formy šikany zaznamenala. To není překvapením pro pracovníka psychologické poradny v Praze 4 Davida Mertlíka.
Jenom vrchol ledovce
„Šikana je všude kolem nás. Ve školách jen začíná. Pokračuje to na pracovištích, šikanu můžeme často pozorovat na silnicích, promítá se do rostoucího počtu případů domácího násilí. Tento trend je bohužel rostoucí. Důvodem je zvyšující se agresivita našeho prostředí,“ domnívá se psycholog.
„Ten tragický případ z Malešic je podle mého mínění jen vrcholkem ledovce. Předpokládám, že šikanu je možno najít na každé škole. Agresivita dětí narůstá, možnosti učitelů účinně se bránit a přitom se nedostat do kriminálu, nebo v lepším případě na dlažbu, rapidně klesají. Ani škola samotná takovými obrannými mechanismy vesměs nedisponuje. Po ruce má maximálně vyloučení nebo sníženou známku z chování,“ varoval psycholog.
Podle jeho názoru je třeba za problémem hledat především stále rychlejší a rovněž agresivnější prostředí, ve kterém se denně pohybujeme. „Nejde zdaleka jen o ono obligátní – rodiče nemají čas na výchovu. Ano, je to jeden z faktorů. Rodiče se často až příliš věnují kariéře, zvláště zde v hlavním městě je to patrné. Ale i samo vnější prostředí, které dotváří především dospívající, je čím dál drsnější. Tvrdím, že pražské prostředí je v rámci naší republiky z tohoto pohledu nejdrsnější,“ dodal.
Bobtnající: kyberšikana
Ladislav Csémy z Národního ústavu pro duševní zdraví a vedoucí výzkumného projektu, zaměřeného na agresivitu ve školách tvrdí, že devadesát procent z více než tisíce učitelů zúčastněných na výzkumu se obává kyberšikany. Její obětí byla i nešťastná kantorka z Prahy 10.
Kyberšikana je prý bobtnající problém s velkým zhoubným potenciálem. Připomněl, že už žáci na druhém stupni se velmi jistě orientují na sociálních sítích, coby prostoru volného šíření čehokoliv a dostupná technologie jim dává možnost manipulace s čímkoliv.
Ředitel střední školy rezignovat nehodláNa sociálních sítích se po zveřejnění případu šikanované učitelky strhla žhavá diskuse. Většina zúčastněných volá po exemplárním potrestání šikanujících studentů, ale také odpovědných pracovníků školy.
Studenti jsou prozatím podmínečně vyloučeni a na vysvědčení se jim zřejmě objeví trojka z chování. Počet potrestaných se může podle informací redakce rozšířit.
Ředitel Střední průmyslové školy Na Třebešíně František Bártl odmítl rezignovat. „Nejde ani o zpupnost, ani nedostatek pokory a sebereflexe. Pokud se prokáže pochybení na mé straně, vyvodím z toho důsledky. Ale neudělám z toho precedens pro výtečníky po všech koutech republiky," vzkázal ředitel školy.
Ředitelka magistrátního odboru školství a mládeže Lenka Němcová připomněla, že Bártl je ředitelem této školy od roku 2006 a až do minulého týdne na tuto školu ani na něj nepřišla žádná závažná stížnost.
Vedení školy znovu odmítlo příčinnou souvislost mezi šikanou a úmrtím učitelky. O jejích zdravotních problémech prý vedení školy nevědělo. Když loni v únoru pětapadesátiletá pedagožka nastupovala, absolvovala úspěšně prohlídku u lékaře. Ani pak prý vedení ani nikdo z ostatních pedagogů žádné problémy nezpozorovali.
„Jako zástupce zřizovatele nemohu reagovat pouze na základě mediálních zpráv. Než přistoupíme ke konkrétním opatřením, je nutné si utvořit na základě závěrů všech probíhajících šetření jasný a co nejvíce objektivní obraz o tom, co se na škole odehrálo," sdělil resortně odpovědný radní Petr Dolínek.
Čtěte také: Pohledem Deníku: Úmrtí učitelky. Dojdou vládě souvislosti?
