Tradiční setkání se konalo ve středu 13. dubna po pauze zaviněné koronavirovou pandemií. Moderátorka a reportérka Deníku si do panelu kromě primátora hlavního města Zdeňka Hřiba (Piráti) pozvala i jeho náměstky pro oblast financí a rozpočtu Pavla Vyhnánka (Praha sobě) a pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petra Hlaváčka (STAN).

V rezidenci primátora na Mariánském náměstí se necelé dvě hodiny debatovalo mimo jiné o postoji metropole ke konfliktu na Ukrajině, o územním rozvoji Prahy a také financích, které jsou k němu potřeba.

Co v debatě zaznělo? Jaké názory má současné vedení Prahy? Článek jsme průběžně aktualizovali a kromě webu prazsky.denik.cz přineseme podrobnosti i ve středu 20. dubna v příloze Setkání s primátorem, která bude součástí Pražského deníku.

V hledišti zasedlo několik desítek pozvaných hostů z řad politiků či podnikatelů. „Naposledy jsme se setkali na podzim 2019,“ připomněla na začátku moderátorka a reportérka Deníku Kateřina Perknerová koronavirovou pandemii.

Praha a Ukrajina 

Jako první přišlo na řadu téma ruské agrese na Ukrajině a vlivu na dění v metropoli. Do Prahy přišlo dosud více než 60 tisíc ukrajinských uprchlíků. „Přijali jsme zhruba 60 uprchlíků na tisíc obyvatel. Jsou to hlavně ženy a malé děti. To je daleko víc než některé jiné regiony v Česku,“ řekl na úvod primátor Zdeněk Hřib.

Nouzově, například v tělocvičnách, je podle Hřiba ubytováno několik stovek běženců.

V debatě zaznělo, že starostové některých městských částí nebyli spokojeni s přístupem vedení metropole. „Starostka Prahy 2 z ODS Alexandra Udženija označila vaše kroky za chaotické,“ obrátila se moderátorka na Hřiba.

„Vláda vydala nařízení zajistit nouzové ubytování obcím a městským částem podepsané Petrem Fialou z ODS. Bouřili se proti tomu starostové tam, kde vládne ODS. Ukázalo se, že to bylo především o penězích. Vážím si jich, že s tím pomohli, nyní peníze mají a věřím, že s tím už není žádný problém,“ reagoval Hřib.

První balík pomoci už byl městským částem schválen a připravuje se další. „Tady jsou peníze až na druhém místě. Všechny městské části se přihlásily k podpoře lidí, kteří jsou na útěku před ruskou agresí. Máme připravené rezervy na mimořádné události a od začátku jsme avizovali, že peníze radnicím pošleme. Už byl schválen 100milionový balík pro všech 57 městských částí a na dalším zastupitelstvu se připravuje další," řekl Zdeněk Hřib.

Nově školy a školky?

S přílivem uprchlíků souvisí i další problémy, například s jejich vzděláváním a ubytováním. Město podle náměstka primátora Hlaváčka chystá krizový plán, který zahrnuje i zajištění pozemků pro případnou nouzovou výstavbu ubytování pro Ukrajinky a jejich děti.

„Doufám, ale že až sem se nedostaneme,“ řekl náměstek. „Co ale budeme muset řešit, jsou kapacity ve školách a školkách,“ upozornil s tím, že bude nutné nová vzdělávací zařízení stavět.

Využít chtějí i zámek Veleslavín, který je dosud státu, ale měl by po směnách se státem připadnout městu. „Může se rychle uvést do provozu a věřím, že tam děti od září budou. Až jej získáme,“ řekl Hlaváček.

Vedení Prahy také očekává pomoc státu ohledně rekolaudací objektů na školy a školky. Podle náměstka primátora Pavla Vyhnánka (Praha sobě) je v současnosti tento byrokratický proces nesmírně komplikovaný a urychlené rekolaudace v reakci na válku na Ukrajině jsou tak prakticky nemožné.

Primátor Zdeněk Hřib považuje právě školské kapacity za možnou hlavní výzvu, které v této „uprchlické krizi“ Praha čelí.

„Prostory tady nebudou jediný problém. Tím budou také personální kapacity. Snažíme se zapojovat učitele z Ukrajiny. Každopádně bude v oblasti školství nejspíš potřeba zapojit nějaký relokační mechanismus mezi českými regiony, protože integrace ukrajinských dětí v pražských učebnách by zanedlouho narazila na své limity,“ upozornil Hřib, který připomněl, že takzvané vnitrostátní kvóty na přijímání migrantů se v současnosti vztahují jen na ubytování, což prý není v Praze ta nejpalčivější otázka. „Situaci v Praze komplikuje i fakt, že zřizovatelem MŠ a ZŠ jsou městské části a proto to mají řešit primárně ony,“ dodal k tématu primátor.

Náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly) pak ještě zdůraznil, že krizový zákon je „šitý na jiné situace“ oproti té současné. „Jsou to situace typu lokální přírodní pohroma. Je jasné, že po této zkušenosti bude nutné krizový zákon upravit,“ poznamenal Hlaváček.

Pražská koalice je ráda za příslib státní dotace na nové učebny kvůli příchodu uprchlických dětí do českých škol, ale nevnímá ho jako spásu. „Miliarda korun pro celý stát nic nevyřeší. Výzva bude v procesech a bude nadlidského charakteru. Peníze nejsou v situaci navyšování kapacit škol úplně to hlavní, což víme už z doby před válkou“ prohlásil náměstek Vyhnánek.

O přejmenovávání ulic

Proč město rychle přejmenovává ulice či mosty a reaguje tak na válečný konflikt? „Přejmenování části Korunovační ulice na Ukrajinských hrdinů byla iniciativa Prahy 6. Rozhodlo o tom magistrátní zastupitelstvo, nikdo zde nemá trvalé bydliště a lidé si nemusejí měnit doklady. Místopisná komise dala souhlasné stanovisko,“ vysvětlil primátor Hřib auditoriu.

„Změny názvů reagují na aktuální události,“ obhajoval přejmenování náměstek Hlaváček s tím, že je i pro návrh náměstka Adama Scheinherra pojmenovat vznikající most mezi Smíchovem a Podolím po zesnulé ministryni obrany USA a české rodačce Madeleine Albrightové. „Přišlo mi to přirozené a doufám, že ho tak budou všichni nazývat. Pro naši zemi něco udělala a pojmenování po ní k tomu patří,“ uvedl Hlaváček.

Podle primátora nyní ale nepřipadá v úvahu například změna názvu žižkovské Koněvovy ulice. „Nejspíš by nedala souhlas místopisná komise kvůli trvalému bydlišti, které tam má příliš mnoho lidí,“ řekl Hřib. Ohledně případných dalších míst Hřib navrhuje online hlasování občanů.

V diskuzích lidé žertem požadují pojmenování ulice po Frodu Pytlíkovi. „Proti Frodu Pytlíkovi bude něco namítat místopisná komise, nelze pojmenovat místa po osobách, které reálně nežily,“ uvedl Hřib.

Praha a ruský plyn

„Přes 180 tisíc pražských domácností je napojeno na ruský plyn," připomněla v další části debaty moderátorka Kateřina Perknerová.

„Nejpokročilejší ze všech projektů je plán pokrýt na 20 tisíc střech v Praze solárními panely. Pořízení fotovoltaiky si mohou lidé vyřídit na webu pripojdum.cz. Využijeme na to peníze z EU a snížíme energetickou závislost na fosilních palivech, která pocházejí ze zemí nedodržující lidská práva,“ odpověděl primátor a připomněl klimatický plán Prahy.

Podle náměstka Hlaváčka by Praha mohla být částečně soběstačná v teplárenství. Hlaváček připomněl obří projekt na využití tepla z čističky odpadních vod v Bubenči, kterým by se mohla vytápět čtvrť Bubny-Zátory, Vltavskou filharmonii či část Dejvic. „Když všechno poběží dobře, tak mezi roky 2025 nebo 2028 by projekt mohl začít fungovat,“ řekl Hlaváček.

Zdražování a bytová krize

Moderátorka Setkání s primátorem Kateřina Perknerová „vykopla“ debatní blok o „všeobecném zdražování a bytové krizi“ několika čísly. „Na začátku dubna zvedla Pražská plynárenská průměrné ceny plynu o zhruba 15 procent. Pražská energetika zdražila elektřinu v průměru o 25 procent. Loni se v Praze prodalo 7 a půl tisíce bytů, ovšem s průměrnou cenou přes 100 tisíc korun za metr čtvereční, přičemž v nejdražší Praze 7 to bylo přes 200 tisíc,“ uvedla Perknerová.

Primátor Hřib reagoval tvrzením, že jeho koalice byla a je v řadě iniciativ k řešení bytové otázky úspěšná. „Loni dostalo v Praze stavební povolení téměř 10 tisíc jednotek, což je rekord od 90. let. Máme rekordní investice do oprav městských bytů. Snažíme se něco dělat s Airbnb, kde vidíme světélko na konci tunelu díky jednání s MMR. Zrychlili jsme změny územního plán…,“ řekl Hřib s dovětkem, že město nicméně nemá možnost řešit „poptávkový aspekt“ bytového trhu, čímž měl na mysli například nákupy spekulantů apod.

Petr Hlaváček pak připomněl, že „struktura města je složitá a v Německu kvůli usnadnění výstavby upravili volební zákon ve prospěch práv samospráv včetně oblasti územního plánování“. Hlaváček si také v souvislosti s plánovanými úpravami stavebního zákona povzdechl, že ministr Ivan Bartoš „toto zatím nechce pochopit“.

Všechny další nástroje na podporu bydlení zmíněné primátorem, jako je třeba identifikace prázdných bytů či bytů vlastněných ruskými oligarchy, jsou z pohledu náměstka pro územní rozvoj důležité, ale nejdůležitější je podle něj produkce bytů. „My k investorům už nepřistupujeme jako k nepříteli, ale jako k partnerovi, což dokládá shoda na pravidlech Spoluúčasti investorů v území. Testuje se to na Nákladovém nádraží Žižkov i v dalších menších projektech. A mělo by se to projevit právě kýženým nárůstem produkce,“ doplnil Hlaváček.

O dostupnosti bydlení

Politici na setkání Deníku také vysvětlili, proč se byty v Praze staví šnečím tempem. Podle Vyhnánka za to může nefunkční systém rozpočtového určení daní. Česká města, včetně Prahy, nejsou kvůli němu motivované stavby povolovat. Z nových bytů jim totiž vznikají zbytečné náklady.

„Povolovat rychleji budou až v momentě, kdy na tom nebudou finančně tratit. Jakéhokoliv povolení je ztrátové, samosprávy pak nesou náklady s výstavbou škol, školek, silnic či tramvajové sítě,“ řekl Vyhnánek. „Obyvatelé mají strach z nových staveb a nových sousedů, že nebudou mít kde parkovat či kam dát dítě do školy. Městské části pak mají tendenci výstavbu brzdit. To musíme zlomit,“ řekl náměstek.

Podle Vyhnánka město má kvůli tomu žalostně málo připravených projektů s razítky. Náměstek Hlaváček připomněl metodiku, podle které mají developeři Praze za stavbu nových bytů platit, aby pokrylo náklady na budování potřebné infrastruktury.

Kritika od bývalého primátora

Exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS) při nedávném vyhlášení obhajoby primátorského řetězu z pozice lídra koalice Spolu prohlásil, že Zdeněk Hřib nevidí problémy Prahy a chodí hlavně na večírky. „Mám veřejný kalendář a většinu večerních akcí v něm zabírají třídní schůzky mých dětí. Pokud jde o rozvoj Prahy, my se o něj snažíme na základě dat. Pan Svoboda už primátorem byl. Každý si může prostřednictvím přehledného webu Pragozor.cz porovnat rozvoj Prahy za mandátu pana Svobody a za mého volebního období,“ reagoval Hřib na kritiku.

Lídr magistrátní koalice připojil konkrétní úspěchy posledních čtyř let – zahájení staveb či oprav mostů, stavbu nových tramvajových tratí, začátek stavby metra D… „Tenhle rozvoj by nebyl možný bez politické stability vedení města. V letech 2010-2013 v Praze bojoval každý s každým,“ pokračoval Hřib.

„Řada věcí, mimo jiné zmíněná rychlost změn územního plánu, se objektivně zlepšila. Co ale Praha dělá v rámci své zákonodárné iniciativy, aby například rekolaudace školy na školku netrvala tři roky?,“ zeptal se v závěru Setkání s primátorem Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.

„Praha má sice iniciativu, ale nemá hlasy v parlamentu. Efektivnější je jít jinou cestou. Například domluvit se se senátory, kteří předloží vlastní návrh. Nebo cestou dohody s ministerstvy. Potíž je v tom, že statisticky většina poslanců bude mít vždy zkušenost spíše s komunální politikou v malých než velkých obcích,“ odpověděl primátor.