„Už to dělám patnáct měsíců, na pražské konzervatoři jsme v rámci předmětu jevištní pohyb měli právě i žonglování. Úplně mě to pohltilo a chtěl jsem se víc a víc zdokonalovat," vypráví mi v sobotu odpoledne Filip.
Pár měsíců si doma zkoušel triky. Sám pro sebe. Pak mu ale sestra poradila, ať své umění předvede široké veřejnosti. A tak se dostal až do centra.
„Žonglování má mnoho výhod. Pozoruji na sobě, že čím více sem chodím, tím více se toho naučím, mám stále větší výdrž. A seznámil jsem se tu už i se spoustou zajímavých lidí," vypráví Filip.
Tisíc korun za necelé dvě hodiny
Hraní s míčky je zároveň i příjemnou brigádou. „Moje maximum je zatím tisíc korun, které jsem si vydělal za necelé dvě hodiny," říká student herectví, který si zároveň pochvaluje i „pracovní dobu".
O víkendu chodí do Celetné kolem druhé hodiny, domů do Dejvic odjíždí za dvě až tři hodiny. Ne však kvůli zimě. „Po pár hodinách už zkrátka bolí ruce. A míčky padají," směje se Filip.
