Což stojí i nějaké peníze za předpokladu, že senior ze svého starobního důchodu není schopen pečovatelské služby v plné výši hradit. Bylo tomu tak i v minulosti, je tomu tak i v současnosti. Ovšem s tím rozdílem, že nyní má rodina i senior na výběr.

„Pečovatelství o staré lidi doznalo od dob minulých velkou proměnu. Služba o ně se velmi zkvalitnila. Například se v domovech radikálně zvýšila technická úroveň včetně kvalifikace personálu," uvedla Jitka Pálenská, vedoucí služby z Domova pro seniory se zvláštním režimem v Mirovické ulici v Praze 8. Její čtrnáctiletá praxe v těchto zařízeních proto může minulost i současnost reálně porovnávat.

„Nebyly především finanční prostředky, abychom tehdy mohli odvádět odpovídající kvalitní péči. Jediným zřizovatelem byl totalitní stát, případný sponzor žádný," poznamenala Pálenská. Ve zmíněném zařízení pečují o více než dvě stovky klientů ve věkovém průměru 85 let. Což pochopitelně vyžaduje plné nasazení a je lhostejno zda je všední den či svátek.

Servis nebo samostatnost?

Žít v domově důchodců či v domech s pečovatelskou službou? Zejména pro seniora tato otázka představuje nemalé dilema. Domov důchodců zajišťuje svým klientům veškerý servis, pečovatelské zařízení naopak vyžaduje jejich notnou samostatnost.

To znamená, že senior si bude schopen svůj příbytek například sám uklidit nebo si třeba uvařit. Potřebné propriety mu sice obstará personál, avšak tyto služby si klient už musí platit.

Když postupem času tyto procesy přestane zvládat a finančně jsou i stále náročnější, v domově důchodců s největší pravděpodobností senior nakonec skončí. A v podstatě jako už nemohoucí člověk.

Průměrně 11 000 korun

V Praze se v průměru za pobyt v domovech důchodců platí zhruba 11 tisíc korun. Ne každý senior na to má. K důchodu sice dostane sociální příspěvek na bydlení, ale ten ze zákona inkasuje příslušné zařízení. Zbytek celkové platby pak hradí rodina klienta," vysvětlovala Helena Čelišová, ředitelka Střediska sociálních služeb v Praze 1.

Ta se obává budoucnosti, protože podle jejích slov česká populace v drtivé většině už jenom stárne. Demografický vývoj ředitelce dává za pravdu. Už za patnáct let bude svými daněmi třem důchodcům přispívat jeden pracující člověk. Ať už bude senior dožívat v kruhu rodiny či jinde.

Doma je doma

„Statistiky dokazují, že 75 procent seniorů chce zemřít doma. Bylo tomu i v minulosti, vždy záleželo na typu rodiny. Dnes je ale situace přece jen poněkud odlišná – rodinám práce zabírá mnohem více času, ten pak chybí v péči o seniora," doplnila Jitka Zachariášová, jednatelka pečovatelského zařízení Adamus v ulici Na Hlinách, v Praze 8.

Právě nedostatek času a mnohdy i pokročilý věk provázený zdravotními potížemi donutí rodinu, aby svého seniora do některých zařízení umístila.

Což je případ Josefa Havla, který v Domově důchodců v Mirovické ulici nyní žije. „Jsem tu velmi spokojený, mám, co potřebuji a vůbec si nepřipadám odložený. Dlouho jsem byl v nemocnici, nemohu pořádně chodit, ale lepší se to. Syn s dcerou za mnou dochází skoro denně. Ale to víte, doma je doma," podělil se o své pocity 92letý bývalý mechanik televizních vysílačů.

V Praze na umístění v domovech důchodců čeká celkem 7 832 žadatelů. Čekací doba představuje několik měsíců, ale i let.