„Stačí silně zařvat do stěny, za níž je nastavený mikrofon, a tygr vám odpoví," přiblížil novinářům Petr Velenský, kurátor plazů. I ti totiž našli mezi kočkovitými šelmami „staronový" domov.

„Terárium mělo v tomto pavilonu zprvu pouze estetickou funkci. Pak se zjistilo, že se jim tu daří. Patříme mezi první v Evropě, komu se podařilo rozmnožit leguány kubánské," pochlubil se úspěchem Velenský.

Ostatně návštěvníci zakladatele slavného rodu leguánů mohou v pavilonu šelem spatřit. Je jím Pepíno a hned ve vedlejším „výběhu" má i vnuka Matouše. „Dělí je skleněná přepážka proto, aby se neustále drželi v napětí a mysleli si, že musejí o své teritorium bojovat. Pak se nabudí, stoupne jim hřebínek na těle a jdou se pářit," popsal Velenský princip chovatelského úspěchu u leguánů. Také plazi na rekonstrukci pavilonu šelem „vydělali". Jejich terária mají stejně jako vnitřní výběhy šelem nové rámy a skla, uvnitř mají plazi speciální osvětlení a nové kryty topení.

V pavilonu je nově nainstalovaný informační program, na obrazovkách jsou promítány spoty ze života šelem nejen v zoo. Před teráriem Sonora je kámen vyhřívaný na 50 stupňů Celsia. Kdo si na něj sáhne, pozná, jaká je teplota uvnitř terária i na skutečné poušti.

Kdo bydlí v pavilonu šelem?

Zrekonstruovaný šelminec je domovem lvů indických, tygrů sumaterských, jaguarundi, kočky rybářské a řady plazů, kteří obývají terária ve střední části pavilonu. Ze starého slonince byl přestěhován hroznýšovec kubánský. Rozrostla se i expozice jedovatých hadů, konkrétně o křovináře ostnité a chřestýšovce kostkované.

Ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek řekl Pražskému deníku:

Lidé ocení interaktivní hrátky

Kočkovité šelmy v pražské zoologické zahradě mají opravený pavilon. Rekonstrukce vnitřní expozice trvala sedm měsíců a stála kolem šesti milionů korun. Podle ředitele zahrady Miroslava Bobka nabídne nově otevřený prostor zábavu i pro děti.

Co je podle vás největší změna, které si návštěvníci všimnou?

Z pavilonu zmizel takzvaný mrtvý les, což je patrné na první pohled. Byl zastaralý, větve už byly zaprášené a nebezpečné. V části naproti vstupním dveřím jsme vybudovali prostor pro posezení. Do pavilonu se dostanou i maminky s kočárky, které tak nemusejí jít za posezením jen do restaurace.

Hned po vstupu do pavilonu si návštěvníci všimnou řady informačních panelů.

To je asi největší změna, kromě barevného pojetí a maleb na stěnách. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet termokameru, která jim na monitoru ukáže, jak je vnímají zástupci plazů. Na památku si mohou vytisknout obrázek. Dále si budou moci posvítit do ztemnělé buše na zadní stěně pavilonu, kde se jim zobrazí oči různých druhů šelem.

Střední část i nadále patří plazům. Co se změnilo u nich?

Rozšíření interiéru umožnilo vybudovat čtyři nové terarijní expozice, z nichž asi nejvýznamnější je expozice pouštních plazů střední Asie, kterou bude obývat asi deset druhů zvířat.

Klece šelem ale zůstaly rozměrově stejné. Neuvažovali jste o jejich zvětšení?

Rekonstrukci jsme konzultovali s chovateli. Ti tvrdili, že stávající velikost je pro šlemy vyhovující. Důležitý pro ně je velký venkovní výběh. Kdybychom měnili propozice železobetonového pavilonu, nestála by jeho obnova šest ale šedesát milionů korun.