Zvedla se „twitterová“ vlna odporu vůči někdejšímu prvnímu náměstkovi federálního ministra vnitra ČSSR zodpovědnému za řízení kontrarozvědných správ Státní bezpečnosti (StB). Není se čemu divit, protože na sociálních sítích bývají aktivní především novináři. A pořádající Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) sloužil několika žurnalistům jako odrazový můstek k úspěšné kariéře v médiích. Pár z nich navíc studovalo před skoro 30 lety na tehdejší Fakultě žurnalistiky a zúčastnilo se listopadových událostí přímo. Lorenc je pro ně logicky nepřítel, symbol zla.

Zřejmě nejhlasitějším kritikem však nyní je historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, který ještě před páteční veřejnou debatou v budově FSV UK na Smetanově nábřeží napsal: „Lorenc řídil operační štáby federálního ministerstva vnitra při tzv. mimořádných událostech v letech 1988 a 1989. Pod tímto termínem se skrývala masivní represivní opatření proti účastníkům protirežimních demonstrací v Praze, včetně nasazení pohotovostního pluku, vodních děl, obrněných transportérů, mlácení zadržených demonstrantů či jejich vyvážení do lesů. Je také odpovědný za masivní ničení svazků StB v prosinci 1989.“

Soudně netrestaný?

Podle serveru Aktuálně.cz v přednáškové místnosti Blažek rovnou Lorencovi „vpálil“, že je komunistickým zločincem. „Vy se na mě máte dívat jako na soudně netrestaného,“ reagoval Lorenc. Funkcionář minulého režimu ovšem před justičním trestem utekl. Vojenský soud v Táboře jej v říjnu 1993 odsoudil ke čtyřem letům vězení, jenže Lorenc se vrátil na rodné Slovensko. Tamní soudy pak po sedmi letech trestní stíhání zastavily s tím, že činy jsou promlčené.

V roce 2002 Lorenc dostal od slovenského soudu patnáctiměsíční podmíněný trest za zneužití pravomoci veřejného činitele, což moderátoři setkání na Univerzitě Karlově údajně ani nezmínili. Jedním z nich byl Karel Lovaš, univerzitní pedagog a autor knihy o Lorencovi s názvem „Je štátny prevrat, na víkend domov neprídem“. Lovaš byl podle Blažka velmi slabý, nekritický a Lorencovy „nevinné“ výpovědi nekonfrontoval se skutečností.

Jako tvrdý oponent vystupoval hlavně Marek Wollner z České televize. Mladí lidé se na začátku podle něj nedozvěděli, co byl Lorenc zač. „Pan Lorenc je nepochybně mazaný, ale je to zločinec. Nechápu, že tu není policie a nesebere ho. Vždyť ho odsoudili na čtyři roky, on se vyhnul spravedlnosti, a teď si budeme povídat, jak to bylo, a on nás bude zahrnovat svými konspiračními teoriemi posvěcenými KGB,“ citovaly Parlamentní listy Wollnera.

O víkendu se ozval senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš, který považuje účast bývalého šéfa StB na akademické půdě za ostudnou. „Dovedete si představit něco podobného v Německu s předním nacistou?“ položil na twitteru řečnickou otázku. Přidal se i opoziční poslanec a exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Myslíte si, že by na berlínské nebo vídeňské univerzitě mohl v 70. letech debatovat nacistický válečný zločinec? Přispíváte k zamlžování minulosti a relativizaci hodnot, o kterou dnes a denně usilují 'nové pořádky',“ vyčetl vedení fakulty.

Studenti nedostali prostor

Historik médií, emeritní děkan a současný ředitel žurnalistického institutu Jakub Končelík pak vydal oficiální prohlášení, v němž se moderátorů zastává. „Jedním z hlavních témat celé diskuze byla trestní minulost Alojze Lorence a v průběhu rozpravy k tomuto zazněly veškeré podstatné informace. Uznáváme však, že moderátory nebylo zvoleno vhodné pořadí úvodních proslovů a celou debatu měl ideálně zahájit a možná i uvést pozvaný historik Michal Macháček,“ uvedl Končelík.

Šéf Ku Klux Klanu vadil rektorovi UK
Před devíti lety podobnou vlnu nevole vzbudila katedra amerických studií Fakulty sociálních věd UK, která pozvala na seminář bývalého šéfa rasistického Ku Klux Klanu Davida Duka. Tehdejší rektor a současný senátor Václav Hampl akci zrušil. Pedagog Kryštof Kozák však s rozhodnutím nesouhlasil: „Univerzita by měla hájit svoji akademickou svobodu bádání.“ Duke měl podle Kozáka studentům ukázat i nebezpečné myšlenky.

Končelík rovněž vnímá kritické hlasy k formátu debaty, které se ozývaly z řad žurnalistických komentátorů. Vedení institutu se bude snažit diskuze s pamětníky vylepšit tak, aby především studenti dostali více prostoru k otázkám a právě pro ně byl formát lépe nastavený. „Bohužel i kvůli tomu, že páteční debata byla veřejná a konala se ve větší místnosti, nezískali studenti pro své otázky prakticky žádný prostor, a to kvůli opanování prostoru pro dotazy několika jedinci z řad veřejnosti,“ poznamenal Končelík.

Dodal, že emotivní debata za účasti generála Lorence byla součástí širšího projektu, který bude po celý následující rok zpřítomňovat listopadové události roku 1989 generaci současných vysokoškolských studentů a vyvrcholí při příležitosti 30. výročí sametové revoluce na podzim roku 2019.

„Vedení IKSŽ a FSV UK dlouhodobě usilují o posílení demokratických principů a rozhodně a veřejně se vymezují proti populismu a veškerým nedemokratickým tendencím, což ale znamená též nezbytnost seznamovat studenty s totalitní minulostí naší společnosti. A možnost poučeně diskutovat s jejím ikonickým představitelem a konfrontovat jeho pokřivený výklad s tím, co dnes umíme a víme, patří k základním nástrojům cesty k poznání a pochopení,“ zakončil ředitel Končelík.