Ze smíchovského nádraží se stane ještě významnější dopravní uzel. Nad současné vlakové nádraží a stanici metra se přesune i autobusové nádraží a vznikne tu terminál pod jednou střechou. Doplní jej ještě výstavba parkoviště pro tisícovku aut.

„Výrazně by se tu měly snížit přestupové časy a zvýšit komfort cestujících. Pro nás má tento projekt spoustu přínosů, stejně jako výstavba sousední moderní čtvrti Smíchov City, na kterou bude navazovat,“ těší se Jan Panenka (ODS), radní Prahy 5 pro dopravu.

Konec slavné nádražky

Cestující se dočkají také kompletní rekonstrukce budovy osobního nádraží. Severní část objektu bude určena pro komerční využití, nabídne místo pro obchody a poštu v prvním patře a pro České dráhy ve druhém.

„Centrální část bude sloužit cestujícím a opět pro komerční využití, bistra a bufety s rychlým občerstvením,“ popisuje Marek Illiaš, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.

Rekonstrukce nádraží by měla začít v druhé polovině roku 2021. První část vyjde na 366 milionů korun. Pro příznivce svébytné poetiky nádražních restaurací je smutnou zprávou, že při ní zanikne stravovací zařízení Oáza, oblíbené místo básníka Ivana Martina Jirouse.

Původní budovy byly zbourány

Smíchovské nádraží vzniklo v roce 1862 a neslo název Praha (Česká západní dráha), přestože se tehdy nacházelo ještě mimo území hlavního města. V letech 1860 a 1863 byly postaveny postupně dvě nádražní neorománské budovy podle návrhu architekta Ignáce Řehka. Druhá stavba s hodinovou věží přibyla jako vyústění sporů o velikost povinně přidělovaných prostor pro státní instituce.

Název Smíchov získalo nádraží až v roce 1895, dlouho poté se mu mezi lidmi stále říkalo Západní nádraží. Původní budovy byly za války zasaženy bombami, při Pražském povstání zde také bojovaly obrněné vlaky. V 50. letech tak bylo rozhodnuto o demolici poničeného původního nádraží a stavbě nové budovy.

Současný funkcionalistický objekt vznikl podle návrhu architektů Jana Zázvorky st. a Jana Žáka. V paměti mnohých utkvělo nádraží jako dějiště Pohádek o mašinkách od Pavla Neumanna, podle kterých byl natočen i animovaný večerníček.

Vzhled místa ale v 80. letech poškodily necitlivé zásahy při budování stanice metra. Ty byly také hlavním argumentem pro zamítnutí zápisu na seznam kulturních památek v roce 2004.