Ještě loni se pražské školy předháněly v tom, čí žáci přinesou po vyučování nejvíce papíru, starých novin a časopisů.

Masivnímu sběru ale možná už brzy odzvoní. Tedy pokud se vyplní černé prognózy a firmy budou chtít za odvoz tříděného odpadu ještě platit.

Výkup jenom za poloviční cenu

Na společnosti zpracovávající recyklovaný papír totiž dopadla finanční krize, a odmítají ho od svozových firem brát. Do problémů už se proto dostaly firma Ekokom a Pražské služby.

Kovošrot Group (bývalé Sběrné suroviny Praha) dosud papír vykupuje, ovšem za poloviční cenu. Zatímco loni dostávali zájemci za papír 1,20 koruny za kilogram, dnes už je to jen šedesát haléřů.

Škola: Stále sbíráme

„Ceny sice klesly, ale sbíráme pořád. Je to pro děti nějakým způsobem stále motivace. A my je samozřejmě chceme k třídění vést. Je tu ale jeden problém, který se bere na lehkou váhu, a to, že by děti skutečně měly vidět, že to, co se vytřídí, se skutečně zpracovává,“ říká ředitel Základní školy v Kunraticích Vít Beran. Podle něj je sice příspěvek za sběr pozitivní, ale jen na penězích sběr nestojí.

„Při jednom sběru v periodicitě ob dva měsíce vyděláme přibližně pět tisíc korun. To se ale pak rozděluje mezi čtyři stovky žáků,“ doplnil.

Vydělanými penězi sponzorují želvu

Některé základní školy už si ale stěžují na to, že se jim ve sklepě hromadí balíky, které nikdo bezplatně nechce odvézt. „V lednu nám papír ještě odvezli bez poplatku, ale už nám dali o polovinu peněz méně. Pokud by chtěly firmy za odvoz platit, už bychom sběr samozřejmě neorganizovali,“ popsal ředitel Základní školy Bítovská v Praze 4 Michal Novák. Škola za vybrané peníze sponzoruje želvu v zoologické zahradě, pokud by peníze ze sběru nedostala, snažila by se je sehnat jinde.

Podle Ivany Klimešové ze společnosti Kovošrot Group jsou ale obavy liché. „Soutěž ve školním sběru papíru budeme pořádat dál. Papír hodláme brát stále, cena zřejmě pod šedesát haléřů nepůjde,“ uvedla.

Magistrát chce dotovat firmy

Ze společností vykupujících odpad je však v metropoli jediná. Do složité situace už se teď vložil pražský magistrát. Ten začal jednat s ministerstvem průmyslu o dotování společností, které se recyklací odpadu zabývají. „Třídit se přestat nemůže. Teď jde o to, zda peníze přechodně do firem vloží stát nebo magistrát. Měl by to ale dělat stát, protože je to celoplošný problém,“ řekl Deníku ředitel ochrany prostředí magistrátu Jan Winkler.

„Ekologické chování je vždycky dražší, ale do budoucna se bude třídit stále více materiálu,“ doplnil.

Ivo Kropáček z Hnutí Duha řekl Deníku:

DPH u recyklovaných výrobků by se měla snížit

Ceny starého papíru spadly tak nízko, že ho některé pražské sběrny přestaly vykupovat. Dojde situace tak daleko, že lidé, kteří třídí, budou muset za odvoz ještě platit?

Co dělat proti tomu, aby k takové situaci nedošlo, Deníku vysvětlil Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

Čím je podle vás současná krize způsobena?

Jednoznačně souvisí s finanční krizí. Jedná se o přechodnou věc. Obecně je nezájem o suroviny, protože se nevyrábí, a to se dotklo i druhotných surovin. Zájem o ně rapidně klesl. Zatímco například ropné společnosti krizi nějaký čas vydrží, recyklace je mladé odvětví a bude potřebovat finanční podporu, aby dlouhodobé snahy naučit Pražany recyklovat nepřišly vniveč.

Jaká tedy existují řešení?

Je potřeba nový zákon o odpadech. Řešení je hned několik, zvýšení poplatku za skladování odpadů, aby to motivovalo lidi třídit. Dalším klíčovým opatřením by například bylo snížit DPH u výrobků z recyklovaného materiálu, což by výrazně podpořilo odbyt. Třetí věcí jsou pak veřejné zakázky. Když se staví dálnice, jsou například všude protihlukové zábrany z betonu, přitom by mohly být plastové od firem, které plast recyklují.

Čím lepší kvalita vytříděných surovin je, tím lépe se pak odpad udá, protože má větší hodnotu. Bylo by proto lepší, kdyby lidé dostávali pytle na tříděný odpad až do domu a sami ručili za kvalitu.

Co se týká třídění odpadu, jsou u obyvatel metropole vidět pokroky?

Určitě, morálka v oblasti třídění odpadu se rok od roku zvyšuje. V plenkách je ještě kompostování. Bioodpad přitom tvoří až polovinu odpadu produkovaného domácnostmi a zbytečně končí na skládkách.