Účastníci projektu se rozhodli, že v průběhu tří dnů vezmou do ruky rýč, hrábě či pytel na odpadky a nezištně pomůžou zkrášlit svoje okolí. Nebo že se budou věnovat třeba starším lidem či pomůžou hendikepovaným dětem. „Letos máme rekordní počet zapojených. Dnes ráno se přihlásil šestistý projekt, a tím jsme překonali naše cíle. Zapojených dobrovolníků je přes osmadvacet tisíc," uvedl na čtvrtečním zahájení akce Ondřej Šejtka z České rady dětí a mládeže, která celý projekt koordinuje.
Zapojené projekty se podle něj dají rozdělit na tři hlavní kategorie. „Máme projekty zaměřené i na lidi, kam spadá mnoho akcí jako zpívání pro seniory, aktivity s hendikepovanými dětmi nebo třeba i darování krve. Potom jsou zde projekty cílené na přírodu, kam spadá mnoho úklidových akcí, čištění řek a podobně. Třetím typem jsou takové, které jsou zaměřené na okolí, tudíž na neživou přírodu. Jedná se třeba o opravy laviček, natírání popelnic, opravy a čištění autobusových zastávek a podobně," popsal Šejtka.
Česká republika není jedinou zemí, kde 72 hodin každoročně probíhá. Původně se organizátoři české verze před pěti lety inspirovali na Slovensku, stejná akce i pod stejným názvem však existuje i v řadě dalších evropských zemích. Například před čtrnácti dny se konala ve Švýcarsku, probíhá i v Maďarsku nebo v Chorvatsku.
Koncepce se u jednotlivých národních verzí může mírně lišit, někde třeba všechny přihlášené projekty musí trvat celých 72 hodin trvání akce. „My v tomto směru nejsme tak striktní, naše projekty se prostě musí vejít do určených 72 hodin," doplnil Šejtka.
Okrasné zelí na 'Václaváku'
Celý projekt odstartoval ve čtvrtek v deset dopoledne v dolní části Václavského náměstí, kde se sešli dobrovolníci z řad organizátorů, veřejnosti či spolku Sdružení Nového města pražského. Společně zde zasadili okrasné rostliny a také posbírali odpadky v pásu zeleně ve středu náměstí. Deštivé počasí dobrovolníkům příliš nepřálo, nálada však byla dobrá a ještě ji vylepšila přítomná kapela The Brownies, známá třeba návštěvníkům náplavky.
Mottem letošního ročníku je Zasaď strom (třeba) se starostou a na zahájení tak nechyběl starosta první městské části Oldřich Lomecký, který si také sám pár rostlin zasadil.
„Zasadil jsem si okrasné zelí a křoviny. Myslím, že to je docela pěkné, byť nejsem milovník zelí, které mám rád spíše k vepřovému a ke knedlíku. Rozhodně si však myslím, že projekt 72 hodin má smysl, protože mladí lidé se zajímají o okolní prostředí a logicky nemůžou jenom čekat, že ho za ně zlepší někdo jiný," popsal svůj dojem z akce. Doplnil, že i na Praze 1 je dost drobných prostorů, kam se dá zeleň vysadit, například ve vnitroblocích.
Žádná prázdná slova
Z náměstí se dobrovolníci následně přesunuli na další stanoviště na Senovážném náměstí a potom k Bulharu, kde strhávali načerno vylepené plakáty. A na závěr byla ve spolupráci s třetí městkou částí v parku před základní školou Chelčického odhalena lavička připomínající vojáky padlé v současných válečných konfliktech a v duchu motta projektu zasazen stromek.
„Všichni chceme pěkné prostředí pro život a tato akce nám říká, že pro ty, kteří ji organizují a také pro ty, kteří se zapojili, to nejsou jen prázdná slova," řekl k akci místostarosta trojky Jan Materna.
V Praze se do akce zapojilo či ještě zapojí více než dvacet projektů. Podle Šejtka nepatří hlavní město mezi nejaktivnější regiony, ale i tak tu evidují meziroční nárůst zájemců o účast v projektu.
Zapojují se hlavně školy
Co se týče účastníků, největší zájem je ze strany škol, ale i dalších organizací. „Zapojují se především školy, ale také hodně i dětské organizace, z nich nejvíce dobrovolní hasiči, ale i turistické oddíly mládeže, třeba pionýři," doplnil Šejtek.
Do projektu se však kromě různých spolků a organizací můžou zapojit i jednotlivci. Například šestnáctiletá Adéla Voldrábová ze Žižkova se rozhodla, že je načase něco udělat s nepořádkem kolem Nákladového nádraží Žižkov. A tak se domluvila s maminkou a kamarádkami a do projektu, na který podle svých slov narazila úplně náhodou na internetu, se zapojily.
„Chtěla jsem podobnou akci uspořádat už dlouho, ale pořád jsem se nemohla odhodlat. Pak přišla tahle akce, tak jsem si řekla, buď teď, nebo nikdy," vysvětlila s úsměvem.