Zatímco před patnácti lety se počet započatých staveb pohyboval kolem sedmi tisíc ročně, loni vyrostlo v republice 43 tisíc obytných projektů.

Nejvíce z nich v Praze a jejím blízkém okolí. Mezi ostaními kraji a hlavním městem se tvoří obrovské rozdíly.

Při v pořadí již osmé diskuzi Kulatého stolu Žofínského fóra to řekl ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jan Wagner.

Podle něj výstavba přináší také řadu negativ. Investoři se totiž bez státní podpory nepouští do stavby nájemních bytů, které jsou potřeba, a když už se o podobný projekt pokusí, musejí zájemci za měsíc bydlení v nich zaplatit od dvaceti tisíc měsíčně výš. „Pro určité skupiny obyvatel tak nájemné bydlení chybí. Pomálu je rovněž míst pro seniory. Kapacity domovů důchodců jsou naplněny,“ konstatoval.

Ne všechny nové domy se také staví v odpovídajícíkvalitě, mnohdy se totiž objevují stavby, které mají vážné nedostatky. „Setkal jsem se i s tím, že po roce začala u novostavby odpadávat omítka. Když si koupíte v obchodě rohlík, a je tvrdý, už do té prodejny příště nepůjdete. U domů je to ale něco jiného. Nemovitost si člověk koupí jednou za život, reakční doba je proto delší a tlak na kvalitu staveb není takový,“ řekl Wagner.

Zpátky do města

Trendy v Praze hovoří o jednom: lidé si začali uvědomovat nevýhody bydlení v satelitech a raději volí byty v Praze.

„Jsou víceménně dva úhly pohledu, výstavba se přesune za hranice města a v Praze bude více zeleně, nebo se začnou stavět další byty v centru a ochrání to životní prostředí, protože tolik lidí nebude do Prahy z okolí dojíždět autem. Už teď se tvoří takové zácpy, že člověk dojíždí do satelitu třeba hodinu a půl,“ doplnila Jitka Cvetlerová, která má na magistrátu na starost územní plán.

Právě o územním plánu Prahy ve středuna Žofínědiskutovali zástupci městských částí a někteří developeři. Zástupci stavebních firem totiž urputně tlačí na magistrát a radnice, aby bylo v Praze více volných míst určených k bytové zástavbě.

Změn bude málo

„Parcel je sice v územním plánu vyznačeno mnoho, ale nikdo nebere v úvahu, že pouze na jednom takovém pozemku ze sta se dá stavět. Nabídka by měla by být minimálně desetkrát větší. Většina pozemků je problematická z toho důvodu, že má několik vlastníků a třeba jeden z nich půdu prodat nechce. A nebo chce, ale za obrovské peníze,“ poukázal na problém Evžen Korec ze společnosti Ekospol.

S tím, že by se situace do budoucna nějak zvlášť změnila, zřejmě počítat nemůže. Například starosta šesté městské části Tomáš Chalupa (ODS) sdělil, že zkušení developeři by měli umět rozstříštěnost pozemku vyřešit a se změnou pozemků na stavební parcely budou šetřit.

„Praha 6 je proslulá životem v zeleni, a tak to zůstane. Jediné místo, kde by mohly vzniknout byty, je nákladové nádraží u Ruzyně,“ uzavřel.