„Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je,“ píše se v Kosmově kronice české.

Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy. Ilustrační foto. Kamion Golem.
Tornádo na jižní Moravě: Na pomoc vyrazila i Praha

Meteorologové specializující se na tornáda nepochybují, že autor (toho času děkan pražské kapituly) věrně popsal tornádo. Jde o vůbec první známý popis tohoto extrémního projevu počasí u nás. Experti odhadují sílu dle Fujitovy stupnice mezi F3 a F4, na přesné vyhodnocení by však bylo nutné zjistit, jak robustně byl před více než 900 lety vyšehradský palác postaven.

„Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě,“ pokračuje překlad z Kosmova díla, které bylo psáno latinsky.

Kropubití trvalo týden

Historické znímky o tornádech vyhledal a zpřehlednil v roce 1998 profesor Jan Kouba z České zemědělské univerzity v Praze. Další tornádo se nejspíš prohnalo českým královstvím i okolo Prahy v roce 1250.

Další případy tornád v Praze a okolí
1. 10. 2014: Praha-Dubeč (výrazná tromba)
12. 9. 2005: Praha-Ruzyně (výrazná tromba)
31. 5. 2001: Hovorčovice, Vyšehořovice v okrese Praha-východ (síla F0)
Zdroj: tornada-cz.cz

„Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zemním i jarním, na vinicích, na stromech ovocných i jiných a způsobily velkou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily,“ líčí Kosmovi pokračovatelé, podle nichž se mnoho lidí utopilo a stavení i stodoly byly rozbořeny povětřím. V latinském originále je však použito slovo „turbine“, jedním z jehož je významů je právě i tornádo či (větrný i vodní) vír.

„Toto krupobití trvalo bez přestání sedm dní; a kroupy byly podivné velikosti a tříhranné a některé byly smíchány s mechem a potom následoval také veliký déšť a povodeň,“ uvedli středověcí kronikáři.

Hrušky.
Ty jeď do Hrušek. Cože? Kam? Jak kluk z Prahy poznal vesnici na jižní Moravě

Jen o pět let později – konkrétně 8. dubna – popisují, jak (pravděpodobně) kníže Mikuláš I. Opavský, syn Přemysla Otakara II., vychází z „hradu pražského“ a veliká vichřice doprovázena vírem svrhla jednoho z jezdců výpravy i s koněm z mostu: „Také dřevěná zvonice se zvony uvnitř zdí (kostela) svaté Marie se zřítila v tu hodinu silným nárazem větrů a mnoho jiných škod se stalo ve městě i ve vsích.“

Odborníci soudí, že tehdy šlo téměř jistě o tornádo. Naopak při popisu počasí ze 3. prosince 1281 nejspíš tornádo Prahu nezasáhlo. V českém překladu se hovoří o smršti.

Větrný mlýn na Strahově i zvonice v Dolních Chabrech

„Dvacet čtyři stavení věží na hradě pražském a na městských hradbách se sesulo silou větru. Kolik domů v městě pražském i mimo ně spadlo, pobořeno smrští, nelze ani spočítat. Na venkově byly smrští pobořeny stodoly a vyvráceno tolik ovocných i lesních stromů, že prý se něco podobného nestalo léta letoucí. Větrný mlýn na Strahově se zřítil smrští od základu a byl téhož roku znovu vystavěn.“

Z výše uvedených zaznamů plyne, že čtvrteční tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku nebylo způsobeno klimatickou změnou. Podobné extrémní projevy počasí tu byly po staletí. Tragédií současného dění je, že větrná bouře zasáhla obydlené oblasti a vyžádala si nejméně pět lidských životů a způsobila miliardové škody na majetku.

Apokalypsa v Lužicích, některými ulicemi se prohnalo ve čtvrtek večer tornádo.
Jak pomoci po tornádu: čísla sbírek, linky dobrovolníků i psychologické pomoci

Na jaře 1950 se tornádo (nejspíš o síle F3) vytvořilo na severním okraji metropole a po třech minutách se zastavilo až u Labe ve středních Čechách. Podle dobových fotografií například v Dolních Chabrech zdemolovalo zvonici.

Jižní Morava však bude bohužel v dějinách zaznamenána jako místo, kde přírodní „apokalypsa“ působila i díky záběrům na sociálních sítích děsivě a byla jedna z nejničivějších. Dosud si málokdo dokázal představit, že něco podobného je v Česku vůbec možné. Snad se další „satan v podobě víru“ neobjeví dalších 900 let…