Ano, podle očitého svědectví několika fotografů během úterního dopoledne mohlo vypadat počínání hlídky městské policie jen jako „buzerace“. Rázem však vyšlo najevo, že důvodem k upozornění na protiprávní jednání je magistrátní vyhláška z roku 2001 o ochraně veřejné zeleně, podle níž je v městských parcích a zahradách zakázano „lyžovat, sáňkovat a jezdit na snowboardech“. Aby se však občan vyznal v místech, kde jsou zimní sporty povoleny, potřeboval by katastrální mapu daných území.
Aktuální problém způsobil ovšem hlavně výrok ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který v souvislosti s porušováním vládních restrikcí proti šíření koronaviru, zmínil, že Petřín není sjezdovka. Reagoval tak na některé lidi, kteří pondělní sněhovou nadílku využili a Petřínské sady v centru Prahy proměnili ve skiareál: lanovkou, která je součástí městské hromadné dopravy, se vozili místo vleku.
Pražský primátor Hřib ihned slíbil, že vyhlášku vedení metropole změní. „Vůbec nechápu, jak to tenkrát mohl v této podobě někdo schválit,“ napsal ve facebookovém příspěvku, k němuž přidal fotografii, jak sjíždí „kopec“ vytvořený z hromady sněhu na Staroměstském náměstí.
Zastupitelský klub koaličního uskupení Praha sobě dokonce vyzval primátorova náměstka Petra Hlubučka (Spojené síly/STAN), aby předložil úpravu zmíněné vyhlášky, a přidal na sociální sítě archivní fotografii z padesátých let minulého století, kdy se v hlavním městě tehdejšího komunistického Československa sáňkovalo i lyžovalo ve velkém.
close
info
Zdroj: ČTK
zoom_in
Zimní sporty ve Stromovce na snímku ze 17. února 1969.Magistrátní radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě), která je zároveň místostaroskou sedmé městské části, upozornila, že lyžařsky oblíbená lokalita zvaná „Kolíky“ ve Stromovce funguje dál. Jak dokazují další historické snímky, sáňkovalo se tu třeba i v roce 1969.
Platná magistrátní vyhláška však zimní radovánky zapovídá v Praze 7 právě i na několika parcelách v Královské oboře i Letenských sadech, kam se teď vydávají (podobně jako na Karlův most) hlavně bežkaři. Řešením mohou být dodatkové tabule, které označí výjimky ze zákazů. Jejich nainstalování do Seminářské zahrady na Petříně už slíbil radní pro životní prostředí Hlubuček. Navíc podle zveřejněných map se na inkriminovaném místě, kde zasahovala městská policie, sjíždět svah může.
Exprimátor, který podepsal vyhlášku: Svět se zbláznil
S kritikou odpovědných orgánů si naběhl exprimátor Jan Kasl (tehdy ODS), jenž současnou petřínskou kauzu veřejně okomentoval: „Svět se zbláznil – bobovat na Petříně jsme mohli 65 let!“ Velmi rychle architekta a bývalého politika diskutující konfrontovali s tím, že pod vyhláškou o ochraně veřejné zeleně je právě i jeho podpis.
Zareagoval také Jiří Ptáček (TOP 09), starosta Prahy 3. „Sáňkujte, bobujte či se klouzejte třeba na pytli. Ale dávejte na sebe prosím pozor!“ vyzval obyvatele Žižkova a okolí s tím, že jim na Vrchu sv. Kříže – tedy Parukářce – nic nehrozí. Magistrátní vyhláška sice obsahuje zákazy i na určitých místech na Vítkově či Židovských pecích, ale starosta Ptáček celou věc prý konzultoval se šéfém místních strážníků a ten potvrdil, že nikde na území městské části nebudou strážníci proti dětem ani dospělým kvůli tomu zasahovat.
Ptáček přitom na začátku týdne sdílel záběry z filmového archivu, jak se před 100 lety sáňkovalo v žižkovské ulici U Rajské zahrady. Národní knihovna zase na facebookovém profilu připomněla článek z Poledního listu z 11. 12. 1940, kde se píše o ulicích „uzavřených dopravě a uvolněných dětem“ na území „Velké Prahy“. Podle policejního ředitelství bylo ovšem sáňkování v tomto zimním období v ulici U Rajské zahrady zakázáno. Lidé mohli v tehdejší Praze XI využít pouze vozovku z Židovských pecí k tramvajové vozovně a další dvě ulice. V některých obvodech i obcích jako Spořilov, Záběhlice a Hostivař se kvůli dostatku veřejného prostranství žádné ulice nevyhrazovaly.
„Bude co nejpřísněji zakročeno“
K idyle však měla tato doba hodně daleko. Za protektorátu totiž byla povinnost mít zatemněná okna, a to už od začátku války 1. září 1939. Zatemnění bylo nacistickými orgány přísně kontrolováno a za svítící okno hrozila pokuta ve výši dvou a půl říšských marek (asi 25 českých korun). Proto se sáňkovat mohlo pouze za denního světla. Od 28. 9. 1941 pak navíc na základě vyhlášeného výjimečného stavu platil po „policejní“ hodině rovněž zákaz vycházení. „Policejní ředitelství důrazně upozorňuje, že proti těm, kdož budou přistiženi, že sáňkují v ulicích, k tomu nevyhražených, nebo v době zatemnění, bude co nejpřísněji zakročeno,“ psal Polední list.
Navzdory některým hloupým srovnáním následků infekční virózy covid-19 s druhou světovou válkou dnes nic krutého za dovádění ve sněhu nehrozí. Magistrátní Centrum městského plánování a architektury (CAMP) naopak prostřednictvím blogu nabídlo Pražanům tipy na nejlepší místa k sáňkování – a i přes úterní „mediální show“ nechybí ani Petřín. Dalšími lokalitami je Centrální park na Jižním Městě, Ďáblický háj, Bohnické údolí a Modřanská rokle. Tisková zpráva, kterou magistrát vydal kvůli „nešťastnému indicentu“ na Petříně, zmiňuje ideální podmínky pro zimní sporty také v Divoké Šárce, Hostivařském lesoparku nebo Kunratickém lese.
Kromě vyhlášky však může činit v městských parcích a dalších zelených – pardon, bílých – místech metropole soužití sáňkařů s pejskaři. Objevily se stížnosti, že majitelé psů při venčení v pražské přírodě musí dávat pozor na bezohledné rodiče bobujících dětí. Ale snad i v tomto případě zvítězí zdravý rozum…
