„V Bulharsku zbývá posledních ani ne třicet párů supů mrchožravých,” uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „A naše role v ochraně tohoto druhu je zásadní. Kolega Antonín Vaidl koordinuje Evropský chovný program supů mrchožravých a Zoo Praha dodává do Bulharska jak ptáky do chovů, tak pro vypuštění do přírody. Kromě toho financuje například ‚supí restauraci‘, pořídili jsme tamním ochranářům auto apod. Úspěch spojený s Bojanou je pro nás velkým povzbuzením,” dodal.

Bojana byla jedním z prvních čtyř jedinců vypuštěných ve východních Rodopech metodou delayed release.

„Při použití této metody jsou odchovaní ptáci umístěni až do následujícího jara ve voliéře a teprve potom vypuštěni. Do Afriky tedy neodletí hned v prvním, ale až ve druhém roce života, kdy jsou mnohem silnější a zkušenější, a míra jejich přežití se u této metody zvyšuje z 30 na 75 procent,“ přiblížil reintrodukci kurátor ptáků Antonín Vaidl. „K naší radosti se to potvrdilo i u Bojany, která se po pobytu v Africe jako vůbec první odchovaný v lidské péči a do bulharské přírody vypuštěný sup vrátila,“ doplnil.

Supové mrchožraví tráví první léta života právě v Africe. Bojana pobývala zejména v Čadu, celkem však za svůj život navštívila více než dvě desítky zemí. Do východních Rodop se vrátila letos 4. května – a tam ji také začátkem září sledoval tým Zoo Praha.

„Pozorovat Bojanu kroužící spolu s dalšími supy mrchožravými nad svahy poblíž krmného místa pro mne znamenal jeden z mých nejsilnějších profesních zážitků,“ popsal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Majestátně plachtící Bojana byla živou odpovědí na otázku, proč do své práce vkládáme tolik času i úsilí,“ upozornil.

V těchto dnech je již Bojana znovu na cestě do Afriky. Společnost jí dělá samec Pantalej, který byl také vypuštěn v roce 2018 a letos se do Bulharska vrátil zhruba tři týdny po Bojaně.