Sváteční nálada byla 17. listopadu viditelná nejen v centru. Třeba kolem Letné a v Holešovicích byly od brzkého odpoledne hospody a bary plné převážně mladších lidí. Řada z nich měla na klopě českou trikolóru. České a evropské prapory vlály také v některých oknech bytů nebo restaurací.

I v debatách mezi blízkými bylo hodně politiky. „Těším se na budoucí listopadové oslavy, až vyměníme prezidenta,“ utrousila mladší žena v tramvaji ke své kamarádce. „No jo, ale kdo bude ten nástupce? Může to být Jaromír Soukup nebo taky Marek Eben. Toho bych brala. Mozek mu z hlavy přímo stříká,“ reagovala pohotově druhá mluvčí. Starší žena si zase na nábřeží Vltavy postěžovala, že se lídři Česka „klanějí Číňanům“. Do centra „sametového“ slavení, na Národní třídu, přišly i tři studentky humanitních věd z Tchajwanu, které jsou v Praze na stáži. Jedna z nich nesla v ruce transparent na podporu „souputníků“ z Hongkongu, kteří odmítají diktát komunistické vlády v Pekingu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) přišel zapálit svíčku na Národní třídu krátce po sedmé ranní. Stejně jako už několikrát v minulosti při podobných příležitostech se Babiš dočkal pískání a hanlivých označení od hloučku opodál stojících lidí, kteří připomínali jeho někdejší spolupráci s komunistickým režimem. Premiér pak dopoledne pronesl v Národním muzeu projev, ve kterém ocenil statečnost exprezidenta Václava Havla a poděkoval všem za odvahu při „bourání“ komunistické nadvlády a vyjádřil vděk i lidem, kteří přivedli Česko do NATO a EU.

Babiš děkoval Havlovi

„Jak jistě víte, já jsem byl členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel. Navíc jsem nebyl v listopadu 1989 v Československu. Dnes jsem tady, zvolený premiérem naší země ve svobodných demokratických volbách, a proto chci alespoň zpětně vyjádřit vděk a pokoru,“ prohlásil mimo jiné šéf vlády, který dále v proslovu vyzval k toleranci mezi názorovými oponenty a označil Česko za zemi, která urazila od sametové revoluce ohromný kus cesty a v níž žijí „nejlepší lidé na světě“. Babiš a nezávisle na něm i bývalý šéf Senátu Milan Štěch zmínili také to, že dnes Česko patří mezi nejbezpečnější státy planety a má nejnižší nezaměstnanost v Evropě.

Bučení a pískání čelili při pokládání svíček a květin i někteří další ministři Babišovy vlády včetně vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Nejhlasitější odpor ovšem zakusil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který promluvil na Albertově na shromáždění k uctění památky obětí a účastníků studentských protestů z let 1939 a 1989. Zimovi vytýkal dav jeho postoje ke spolupráci s Čínou a také údajnou pasivitu k problému klimatických změn. Pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) naopak přivítali lidé na Národní s potleskem. Lídři čtyř opozičních středo-pravicových stran pak přišli společně ke hrobu Václava Havla na Vinohradech.

Epicentrem oslav jubilejního výročí bylo vedle Národní třídy Václavské náměstí, kde se také pohybovaly desítky tisíc lidí. Na podvečerním a večerním Koncertě pro budoucnost zahrála mimo jiných Vltava či MIG 21 a promluvili třeba Tomáš Halík nebo Michael Žantovský. K audiovizuálním vrcholům patřil tradiční satirický průvod postav v maskách a s hudebními nástroji, zvaný Sametové posvícení. Organizace Post Bellum předala večer v Národním divadle Ceny paměti národa pěti bývalým disidentům a politickým vězňům z pěti národů střední Evropy.