„Rodinná tribuna je ideální pro tatínky, kteří dostanou doma rozkazem vzít dítko na fotbal. V rámci doprovodného programu ho pak mohou odložit v podstatě na celý zápas a věnovat se sledování hry. Samozřejmě se tam ale líbí i cílové skupině rodinám s dětmi, které se dřív na fotbal bály kvůli různým skoro kriminálním živlům, jak říkal Míra Pelta. A ten o tom musí něco vědět," směje se skalní fanoušek Sparty Lukáš Vinter, který své fotbalové náboženství předal i synovi Patrikovi.

Nechybí doprovodný program 

Právě rodinná tribuna na stadionu Sparty je v provozu nejdéle a nabízí největší komfort. „Probíhá tam doprovodný program pro děti, autogramiády, různé soutěže. Zároveň ale máme, a to je asi důležitější, členství speciálně pro děti a teenagery," vysvětluje tiskový mluvčí Sparty Ondřej Kasík. Děti se tak mohou přihlásit do svých „malých" fanklubů a získají řadu výhod.

„Synovi se od začátku líbí hlavně fotbal, nicméně ocenil i různé hry jako střílení míčku na bránu nebo fotbálek. Taky si oblíbil malování barev na obličej. Mamince po návratu domů už tedy méně," dodává fanoušek Lukáš.

Nejpočetnější návštěvy chodí momentálně na Slavii

Rodinnou tribunu ale nemusí doprovázet rodinné komorní prostředí. Maminky se dovedou také rozparádit. „Často je tam větší řev než v kotli, ale jinak je tam atmosféra příjemná a pohodová. Pro mě až moc, což je i důvodem našeho návratu na tradiční místo na protilehlé tribuně poté, co syn vyrostl do věku, kdy mohl začít plnohodnotně fandit," vypráví Lukáš Vinter.

Nejpočetnější návštěvy chodí v nejvyšší soutěži momentálně na Slavii. Tam je k dispozici také rodinná tribuna, ale rodiče často berou děti na klasickou, jelikož kromě kotle, kde to čas od času hoří a bouchá, panuje v dalších tribunách pohodová atmosféra a lidé si aktuální vzestup Slavie užívají.

O něco divočejší je to na Ďolíčku

„Manželka se bála, abych naši pětiletou holku nebral mezi nějaké blázny, ale na hlavní tribuně ji to ohromně baví, protože lidé okolo ní skáčou a mávají šálami, což jí přijde strašně zábavný," směje se slávista Pavel Pasev.

O něco divočejší je to na nedalekém Ďolíčku, stadionu Bohemians. Ale i tam najdete řadu těch nejmenších fanoušků pomalovaných zelenobílými barvami. „V Ďolíčku to žije, ať už se daří, nebo ne, a klukovi se to líbí. Sice na něj musí člověk někdy dávat větší pozor, ale klokan je tvor odolný, takže vím, že mi z něj vyroste pořádnej chlap," má jasno o budoucím vývoji svého potomka fanda Bohemky Miroslav Šofr.

Na fotbal už bez obav 

Vzít tedy dítě na fotbal není dnes nic rizikového. Nikoho samozřejmě nenapadne usadit se v bezprostřední blízkosti kotle, ale i tak si to táta může výborně užít a přitom nemusí mít strach o bezpečí rodinných příslušníků. V tom doba pokročila správným směrem. V sedmém díle našeho seriálu se podíváme na to, je-li v mládežnickém fotbalu dostatek rozhodčích.