Na rozdíl od měření rychlosti na silnicích je náročné změřit rychlost projíždějící lodě. Uvedené opatření tak funguje jako nejefektivnější prvek regulace. „Bude se moci plout ve výtlačném režimu, kdy nedochází ke vzniku škodlivého vlnobití a kdy je rychlost plavidel snížena," uvedla ředitelka správy Klára Němcová.
Právě vlnobití bylo jedním z důvodů sporu mezi provozovateli motorových člunů a sportovci, kteří na řece trénují veslování. Na bezohlednou jízdu si v minulosti stěžovaly sportovní svazy včetně Českého olympijského výboru.
Situace na vodě by se s přijetím omezení měla změnit. Od dubna do října bude omezena rychlost motorových člunů na dvou úsecích. První je mezi ostrovem Štvanice a železničním mostem na Výtoni.
Na tomto místě se všechny strany sporu shodli, že snížení rychlosti je logické. „Mezi zděnými nábřežími se vlny mlátí dlouho po tom, co loď odpluje," řekl už v minulosti Pražskému deníku předseda Českého svazu vodního motorismu Jiří Pěknice.
Druhý úsek s pomalou plavbou
Od Výtoně pak bude asi kilometrový úsek bez rychlostního omezení a od Stadionu vodních sportů na Císařské louce až po Barrandovský most bude vyznačený druhý úsek s pomalou plavbou. Zde už však shoda na omezení nepanuje.
Proti omezení se loni v létě vyjádřili zástupci výrobců a prodejců lodí. Podle dřívějšího vyjádření Asociace lodního průmyslu bude mít rychlostní omezení pro řadu majitelů lodí prakticky totožný dopad jako úplný zákaz plavby.
„Moderní rekreační lodě jsou konstruovány pro plavbu ve skluzu, mají širokou plochou záď, a zejména lehčí lodě jdou do skluzu již při rychlostech okolo deseti až patnácti kilometrů za hodinu. Plout ve výtlaku pro ně znamená plout rychlostí maximálně pět až osm kilometrů za hodinu, což je naprosto bezdůvodné a zbytečně pomalé," uvedla asociace.
Podle ředitelky Státní plavební správy Kláry Němcové není cílem plavbu motorových lodí v Praze zakazovat, ale omezit rychlost na úseku, kde je to z bezpečnostních důvodů nejvhodnější. Právě úsek kolem Podolí je jedním z těch, kde jsou během slunných dní stovky veslařů a kanoistů.
Desatero pro plavbu na Vltavě
Spory na Vltavě týkající se rychlosti člunů se táhnou už řadu let. V roce 2012 spory kvůli chování na hladině byly velmi napjaté, a proto další rok došlo k sepsání dokumentu, který měl napjaté vztahy vyřešit. Takzvané Desatero pro plavbu na Vltavě v Praze mělo zajistit, aby se jednotlivé skupiny na řece chovaly vzájemně ohleduplně.
Bezmotorová plavidla tak například nemají plout vedle sebe, a bránit tím provozu na řece, motorové čluny se zase musí držet uprostřed toku, aby vlnami zbytečně neohrožovaly veslaře a kanoisty. Desatero se však mihlo účinkem a konflikty na Vltavě nezmizely.
Čtěte také: Jezdci na segwayích dostávají pokuty
