Kauza Vrbětice pravděpodobně nijak zásadně nezmění postoje „pražských" Rusů ani komplikované vztahy mezi nimi. V metropoli dlouhodobě žije nejméně pětadvacet tisíc ruských občanů a jejich počet stále roste. Byť mezi nimi v posledních letech přibývá vysokoškolských studentů i aktivních odpůrců Putinova režimu, většina příslušníků této diaspory zůstává podle znalců poměrů vůči vládci Ruska loajální.

„Z mého pohledu šlo o jasnou součást hybridní války. Je jasné, že Putin nechtěl, aby se zbraně z Česka dostaly na Ukrajinu. Verze naznačená českou stranou mi proto dává logiku,“ komentoval vrbětickou kauzu moskevský rodák Anton Litvin, výtvarník, umělecký kurátor a jeden z neoficiálních mluvčích protikremelsky naladěných Rusů v Praze. Sám si je přitom vědom toho, že je jeho hlas v menšině.

Obraz světa v hlavách zdejších sympatizantů prezidenta Putina podle Litvina zůstává neměnný. „Je to velký problém. Tito lidé žijí v centru Evropy, ale myšlení mají podobné jako obyvatelé sibiřského nebo uralského venkova. V hlavě mají Asii, přestože bydlí v Evropě,“ konstatoval lídr spolku Kulturus, který na včerejší podvečer svolal do centra Prahy další manifestaci (nejen) za propuštění vězněného opozičního předáka Alexeje Navalného.

Stačili dva rozvědčíci?

Podnikatel v oblasti kosmetiky a ubytování Alexandr Barabanov je hlasem zmíněné loajální většiny. „Takže podle ČR dva ‚rozvědčíci‘ vyhodili do vzduchu sklad v ČR a člen NATO poté nedokázal zajistit bezpečnost, aby předešel dalšímu výbuchu? To svědčí nikoliv o šikovnosti supermanů z Ruska, ale o nezodpovědnosti a neschopnosti zajistit bezpečnost skladu s municí,“ reagoval Barabanov na víkendové vystoupení premiéra a vicepremiéra ohledně výbuchu ve Vrběticích.

Barabanov v dalším příspěvku v narážce na výzvy k „osekání“ ruské ambasády v Bubenči prohlásil, že komplex českého velvyslanectví v Moskvě považuje za „zbytečně velký pro 40 osob“, a za nadbytečné označil i množství tamních parkovacích míst.

„Cena nemovitostí v centru Moskvy je přitom mnohonásobně vyšší než na Praze 6… Já bych na místě Česka byl zticha v této otázce a vůbec bych do toho nerýpal… Už to, jak rychle se přepsaly nemovitosti na Praze 6 na Ruskou federaci, svědčí o tom, že si toho jsou vědomi rýpat do toho se nevyplatí…“ uvedl Barabanov.

Pečoval o hroby, přesto byl vyhoštěn

Najdou se ale i méně radikální hlasy, které jsou vůči české pozici kritické. Fotožurnalista Vova Pomortzeff, původem z Jekatěrinburgu, se ve svém příspěvku na facebooku pozastavil nad tím, že mezi vyhoštěnými pracovníky ruské ambasády je i Alexej Nikolajevič Tryjakin, který měl na starost péči o hroby válečných veteránů včetně rekonstrukce památníku na Olšanských hřbitovech.

Pomortzeff s Tryjakinem údajně úzce spolupracoval a ocenil jeho nasazení, díky kterému byly v posledních dvou letech na Olšanech opraveny nápisy na více než čtyřech stovkách náhrobků.

„Zvěsti o jeho nadcházejícím odchodu kolují posledních pár měsíců, takže mám tendenci věřit, že české úřady prostě skandál využily k jeho vyhoštění. Nejméně stovky obnovených ruských vojenských hrobů po celé České republice jsou dobrým důkazem toho, že udělal něco užitečného zároveň pro dvě země. V dobrém slova smyslu by české úřady měly ocenit jeho práci alespoň základními slovy vděčnosti,“ zdůraznil Pomortzeff.

Pohled Čechoarménky

Právnička Karmen Barsegyan se narodila v Arménii, když byla ještě součástí Sovětského Svazu. V Praze žije od šesti let. Přenosu rusofobních nálad části Pražanů na ostatní národy bývalé komunistické říše se neobává. „Pražané se za posledních 30 let naučili pečlivě rozlišovat mezi Rusy a příslušníky jiných národů bývalého SSSR. Zároveň si ale taky všímám toho, že stále více zejména mladých lidí se brání zjednodušujícím generalizacím,“ řekla Pražskému deníku Karmen.

Podle ní se mladí „expati“ s původem z oblasti Kavkazu většinově staví k putinovskému Rusku kriticky. „Nevěří univerzální výmluvě, že za vším je nutné hledat Sorose nebo Bidena. U starších si častěji všímám opačných tendencí, ale je to dáno i informační negramotností. Snáze totiž podléhají dezinformačním kanálům, neumí správně pracovat s informacemi a často jsou ‚obětmi‘ populistů s bipolárním viděním světa,“ pokračovala rodačka z arménského Taširu.

Zprávám o spáchání výbuchu ruskými agenty od Bezpečnostní informační služby (BIS) důvěřuje. „Pokud je mi známo, tak zpravodajci přišli s natolik přesvědčivými důkazy o účasti ruských tajných složek, že se na nutnosti ‚něco dělat‘ výjimečně shodli i prorusky ladění nejvyšší ústavní činitelé této země," dodala Karmen Barsegyan.