Také zástupce českého Memorialu, historik Štěpán Černoušek, označil informace o přesunutí do Prahy za spekulace. Pražská pobočka se nezakládala kvůli tomu, aby se celý Memorial přestěhoval, řekl.

„Memorial dál funguje především v Rusku a česká pobočka je jedna z mnoha dalších poboček, které už má, například v Německu, Itálii, Francii nebo na Ukrajině. Slouží jen k prohloubení spolupráce s ruskými historiky a partnery a má sloužit jako zjednodušení komunikace ve výzkumu politických represí, protože to se týká i československých občanů," uvedl Černoušek.

Zabývá se ochranou lidských práv

Memorial se dlouhodobě zabývá ochranou lidských práv, rovnoprávností menšin a koordinací občanských iniciativ. Založen byl už v roce 1987, původně se věnoval studiu represí v bývalém Sovětském svazu. V roce 2009 obdržela organizace Sacharovovu cenu udělovanou Evropským parlamentem.

V Rusku je ale Memorial vystaven sílícímu tlaku úřadů, které mu nedávno přisoudily hanlivé označení „zahraniční agent". To má veřejnost varovat, že organizace je závislá na zahraničním financování. Ministerstvo spravedlnosti dokonce chtělo Memorial zakázat, ruský nejvyšší soud ale tento návrh loni zamítl.

Praha jako plán B

V článku nazvaném České záložní letiště pro Memorial označuje Nězavisimaja gazeta přesun Memorialu do Prahy za „plán B". Organizace, která působí kromě Ruska i v řadě dalších zemí, má svou centrálu v Moskvě. V pražské pobočce budou pracovat ruští i čeští odborníci, kteří v minulosti spolupracovali na objasňování represí v sovětské éře, uvedl ruský list.

Čerkasov v rozhovoru pro ruský deník popřel, že by Memorial měl v úmyslu hledat v Praze azyl. „Takovou perspektivu nevidím, budeme pokračovat ve své práci tady (v Rusku). Začínali jsme v sovětské éře, nějak přežijeme i tuto dobu," řekl.

Podle ředitele ruského Střediska hospodářských a politických reforem Nikolaje Mironova ale otevření pražské pobočky „záložní letiště" připomíná. „Činnost mnoha našich organizací hájících lidská práva a politických organizací má těžiště ve východní Evropě. Je to blízko ruským hranicím a zároveň už jakoby na Západě, v právním systému Evropské unie," řekl Mironov.

Vyslanci západních hodnot

Ruské úřady považují Memorial za pátou kolonu a sami občanští aktivisté se označují za vyslance západních hodnot, soudí ruský politolog. „To odporuje zájmům (ruské) státní moci. Bojí se takzvané měkké síly, která se může změnit v přípravu revoluce," konstatoval Mironov.

Čtěte také: