Rtuťový teploměr měří nejlépe

Co je to metrologie?

Metrologie je obor, který se zabývá měřením a přenosem hodnot mezi jednotlivými měřidly. Málokdo ho zná a přitom se týká úplně všech. Každý stojan na pumpě ukazuje hodnotu, ale kdoví, jestli je správná, nebo ne. Každá váha v obchodě musí být zkontrolovaná, zda měří dostatečně přesně slovy zákona ověřená. Nebo jak se dříve říkalo, cejchovaná. Přesnost se ověří tak, že se porovná s etalonem, tedy přesnějším měřidlem, které je navázané na nejpřesnější etalon sloužící pro celý svět.

Kolik jich existuje?

Na světě je soustava etalonů pro každý obor měření délka, tlak, hmotnost, elektrické veličiny a další, na kterou jsou potom navázány etalony národní, které u nás je spravuje Český metrologický institut. Na ně jsou navázány podnikové etalony kalibrační laboratoře a pomocí nich jsou kalibrována měřidla, která používají jednotliví uživatelé.

Kolik je stupňů etalonů?

Může jich být mnohem víc. Pokud se jedná o zákonem vyjmenovaná měřidla takzvaně stanovená, na která se vztahují přísnější požadavky, tvoří řetěz tři až čtyři měřidla světový etalon, národní etalon, etalon metrologické laboratoře a následně samo měřidlo. U ostatních pracovních měřidel může být řetěz libovolně dlouhý. S každým stupněm se snižuje přesnost o jeden řád. Vrcholná měřidla jsou ovšem pro běžné použití extrémně přesná.

Etalonem je vlastně i loket na Novoměstské radnici?

Správně, to je jeden z prapůvodních etalonů, které se začaly běžně používat už ve třináctém století. Centrálně řízená délková jednotka do té doby nebyla žádná. Každé město mělo vlastní, což by při obchodování mezi městy mohlo dělat problémy. Sjednocení jednotek ho umožnilo rozvinout. Celý svět teď využívá jednotky systému SI, zůstaly pouze tři poslední země, které se do tohoto systému nezapojily.

Které to jsou?

Jednou z nich jsou Spojené státy americké, Libérie a Myanmar, dříve Barma. Ale přestože nejsou u nich tím základním nástrojem, jednotky SI také využívají.

Etalon kilogramu je prý uložen v Paříži a prý už neváží přesně?

Je to taková perlička, že nejenom my máme své problémy, ale i vrcholová vědecká metrologie. Kilogram jako jediná jednotka SI není navázána na fyzikální jev. Všechny ostatní se dají kdykoliv reprodukovat, ale kilogram byl vytvořený jako prototyp je to válec z iridia a platiny a za posledních sto let se jim o pět mikrogramů zmenšil. A nikdo neví proč.

Možná materiál pracuje?

Prototyp byl navržen tak, aby byl co nejodolnější. Ale v průběhu let se na něj sahá, aby se podle něj vytvořily a kontrolovaly národní etalony. Musí se otírat, čistit a může se stát, že se opotřebovává. Další teorií je, že se při výrobě nedodržely přesně postupy a navázal se do něj vodík, který uniká.

Co má vaše oddělení na starosti?

Jsme podnikové metrologické středisko a pro nemocnici kalibrujeme nejpoužívanější měřidla. Děláme váhy, závaží, pipety a dávkovače, tonometry na měření tlaku a manometry, které se používají v rozvodech teplé a studené vody. Pak jsou to měřidla na výšku pacientů a teploměry v lednicích, skladech a technických zařízeních.

Je lepší rtuťový, nebo digitální teploměr?

Nejlepší teploměry pro měření tělesné teploty, které byly k dispozici, byly ty obyčejné rtuťové. Byly přesné a levné za rok se jich v nemocnici rozbilo a ztratilo asi deset tisíc. Potom, co Evropská unie zakázala vyrábět rtuťové teploměry, je v nich jiná směs kovů, zejména galium. Jsou přesné, ale špatně se s nimi pracuje. Máme stížnosti od sester, které mají problém se sklepáváním.

A jak je to s přesností digitálních teploměrů?

Nemají problém měřit dobře na desetinu stupně. V lázni měří celkem slušně. Vyrobit přesnější digitální teploměr není z technického hlediska problém, ale nedostatky jsou v běžném použití. Malá kontaktní plocha na konci se špatně prohřívá a ještě je ovlivněná plastem. Aby změřil reálnou teplotu, nestačí, aby ho měl pacient pod paží půl minuty, ale třeba tři pět. Mezitím osmkrát nahlásí, že teplota byla dosažena, ale ukazuje 34,5 stupně Celsia a to byste si měli asi jít lehnout na patologii.

Měří bezdotykové teploměry lépe?

Jsou na tom velice podobně. Když se kalibrují, jsou na tom dobře, i když přesnost ovlivňuje hodně proměnných. Může to být třicet až padesát faktorů, které na to mají vliv. Pokud to ale použijete v reálu, hrozí, že vám vyjdou úplně jiná čísla. Měření ovlivňuje barva světla, teplota okolí, průvan, jestli je pacient zpocený, má nakrémované čelo, kam přesně zamíříte. V praxi jsou vhodné jen na orientační měření a obtížně se kalibrují.

Které etalony v nemocnici používáte?

Naše laboratoř má etalony pro všechny obory, ve kterých měří. Máme tu pro kalibraci pipet přesnou váhu, která měří na šest desetinných míst gramu. Přitom je to váha poměrně obyčejná, stála asi sto padesát tisíc. Dále sadu etalonových velmi přesných pochromovaných závaží, přístroj na měření tlaku v tonometrech, olejový etalon na kalibraci manometrů, kalibrované mikrometry a délkové měrky, přesný teploměr.

Kalibrujete i velké zdravotnické přístroje?

Komplexní přístroje, tedy přesněji měřidla v nich, už není dost dobře možné kalibrovat, protože bychom museli z nich dané měřidlo vymontovat. Servisují je většinou výrobci nebo určené servisní firmy, které je jednou za rok přeměří jako součást komplexní bezpečnostní kontroly měřidla.

Kolik lidí tu pracuje?

Máme pět techniků, kteří kalibrují měřidla. Na jedné straně tu máme dámy, které dělají objem a hmotnost a pánové dělají teplotu a tlak. Pak tu máme externího pracovníka, který pracuje s délkou.

Jak vypadá pracovní den metrologa?

Technici ráno přijdou a mají ke zpracování skříň plnou měřidel. Mají plán, kterého se drží. Například při měření teploty zapnou lihovou nebo olejovou lázeň, která je od plus dvou set stupňů do mínus čtyřiceti stupňů. Pak tam ponoří teploměry a přidají kalibrovaný etalon. Vyhodnotí výsledky měření a zapíšou výsledky. Vypočtou kalibrační nejistoty a vypíšou kalibrační list pro uživatele, ve kterém uvedou, jak přesně měří. Podobné je to s kalibracemi pipet technik několik hodin měří a zapisuje výsledky, ze kterých vypočítá přesnost měřidla, která následně zapíše do evidence a vypracuje kalibrační list.

Kolik toho změříte za rok?

Asi tři tisíce měřidel pro nemocnici a tři sta až pět set pro externí zákazníky. Zrovna minulý týden jsme kalibrovali sto elektronických teploměrů. Vzhledem k tomu, že jsme akreditovaná laboratoř, využívají nás jak zdravotnická zařízení, tak i průmyslové podniky.

Které přístroje můžeme používat nejdéle?

Například skleněný teploměr pokud se nerozbije, funguje napořád. Rtuťové tonometry jsou také stálé, pokud nepraskne těsnění nebo se musí vyměnit balonek.

Jsou rtuťové tonometry stále ještě přesné?

Pokud tam není špatné těsnění, měří skoro vždycky bez problémů. U elektronických se občas stane, že nevyjde dle požadavků, takže se musí seřídit. Hodně lidí si doma měří tlak a stěžují si, že jim doma naměří méně než u lékaře. V naprosté většině se ale jedná o syndrom bílého pláště. Lidé bývají u doktora vystresování, navíc jdou do nemocnice třeba do schodů. Pokud má ale někdo pochyby, může si najít metrologické středisko, kde je možné za dvě stovky přístroj zkontrolovat.

Vzpomínáte si na nějakou výzvu v práci?

Obzvláště v délce se občas objeví specifické měřidlo, které technici moc často nevidí. Někdy na měřidlu není žádný nápis nebo specifikace. Pak hledáme, jak přesně měřidlo měří a jakým způsobem se má kalibrovat. Laboratoř tu funguje od roku 2000, takže tu máme zapsaných spoustu postupů.

Jak jste se dostal k této práci?

V nemocnici jsem už třináct let, ale v metrologickém oddělení jsem od loňského roku. Byl jsem manažer kvality, a proto metrologie má ke kvalitě blízko. Když vedoucí oddělení odešel do důchodu, převzal jsem oddělení já.

Je v tom rozdíl?

Je to něco jiného. Jako manažer kvality jsem byl v pozici konzultanta a auditora, kdy jsem ostatním říkal, jak to mají dělat. Teď jsem ten, kdo to má dělat, a auditoři pro změnu kontrolují mne.

Už si vás někdy spletli s meteorologem?

Dřív se nám to hodně stávalo. Lidé se divili, proč má nemocnice takové oddělení, na co potřebují počasí. Ačkoliv s tím nemáme nic společného, máme tu aspoň anemometr, měřič rychlosti větru. Nevyužíváme ho ke kalibracím, není nijak navázaný, ale je to jenom jako inventární zajímavost.