„Soutěž už je v běhu, teď mohou architekti předkládat návrhy. Hostivařský hřbitov je poměrně malý, původně venkovský hřbitov, a proto je tam vyčerpaná kapacita," uvedl ředitel Správy pražských hřbitovů (SPH) Martin Červený.
Po skončení této soutěže se pražská správa hřbitovů ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje (IPR) zaměří na největší české pohřebiště - Olšanské hřbitovy. „SPH má ambici uspořádat několik architektonických soutěží v areálu Olšanských hřbitovů, konkrétně se týkajících pátého oddělení a glyptotéky s fragmenty výtvarně i historicky cenných náhrobků. O tom, zda se nakonec soutěže uskuteční, však musí rozhodnout rada Prahy," sdělil mluvčí IPR Adam Švejda. Správa hřbitovů podle Červeného plánuje na Olšanech i novou rozptylovou louku a také nový přírodní hřbitov na Malvazinkách nebo na Kotlářce.
Kapacita nedostačuje poptávce
Rozšíření hostivařského hřbitova je už dlouho potřeba. Původně vesnické pohřebiště totiž už nedostačuje kapacitou poptávce. Díky své historii má však i specifické kouzlo, které by architektonické návrhy měly pokud možno zachovat, ale s přihlédnutím k moderní funerální architektuře.
„Máme ve správě 29 hřbitovů a každý z nich je něčím zajímavý. Ten hostivařský je velmi malebný a je vidět, že jde původně o vesnický hřbitov. Trochu utrpěl tím, že naši předchůdci ve vedení správy hřbitovů kvůli vysoké poptávce umožňovali stavbu urnových hrobečků tam, kde by podle mě neměly být. Architekti by se tak v soutěži mohli zabývat tím, že by v nové části vyčlenili místa, kam by se mohly tyto hroby přesunout," uvedl ředitel Správy pražských hřbitovů (SPH) Martin Červený.
Doplnil, že pozemek pro rozšíření pohřebiště poskytl magistrát. Ten by také měl celou akci financovat. Nakolik projekt rozšíření hřbitova vyjde, bude záviset na výsledku soutěže. „Následující rok bychom chtěli navrženou podobu realizovat, což bude zase příležitost pro stavební nebo zahradnické firmy," dodal Červený.
Pravidla soutěže jsou nastavená velmi volně a obecně, aby architekti mohli zapojit fantazii. Podmínka je vlastně jenom jedna. „Budou se tam pohřbívat pouze zpopelněné ostatky, protože asi 97 procent pohřbů v Praze se odehrává žehem," vysvětlil Červený.
Podle mluvčího městského Institutu plánování a rozvoje Adama Švejdy se do soutěže pravděpodobně zapojí několik desítek návrhů. Některé z nich jsou i ze zahraničí. „Máme jisté indicie o zájemcích z Itálie a Španělska, ale zda zpracovanou soutěžní práci odevzdají, to zatím nelze předjímat," uvedl Švejda. Podle Červeného se ozvali i zájemci až z Indie, kterým však pravidla soutěže nedovolují se jí účastnit.
Velmi zchátralé části hřbitova
Dalším hřbitovem, který by se měl dočkat úprav, je největší pražské i české pohřebiště na Olšanech. V jeho případě přemýšlí SPH o několika soutěžích, které by si měly poradit například se zanedbanou severní částí hřbitovního komplexu. Na ten se obě instituce zaměřují delší dobu, na konci předminulého roku například uspořádaly diskuzi o jeho budoucnosti i o pražských hřbitovech obecně.
Od té doby se na pohřebišti událo několik změn. „Umožnili jsme pohřbívání do nejstarších částí hřbitova, kde byl dosud zákaz," popsal Červený s tím, že i tak jsou stále tyto části hřbitova velmi zchátralé. „Třeba takoví velikáni, jako byli Josef Jungmann, Josef Václav Frič nebo František Ladislav Čelakovský, mají hroby, které připomínají židovské hřbitovy pohraničí," míní.
Tomu by měly pomoci jednak restaurace, které už probíhají, a jednak také třeba to, aby si lidé mohli některé náhrobky, které nemají vyloženě unikátní historickou hodnotu, koupit nebo sami obnovit.
Architektonické soutěže, které mají pomoci zvelebit zanedbané části olšanského pohřebiště, by měly začít hned poté, co skončí soutěž o podobu rozšíření hostivařského hřbitova.
„Plánujeme zlepšit severní stranu Olšanských hřbitovů a využít ji tak, aby u ní mohla vzniknout větší rozptylová louka. Momentálně je na druhé straně hřbitova jedna malinká loučka, která kapacitně nedostačuje. S IPR máme domluveno, že jakmile skončí soutěž na hostivařský hřbitov, hned bychom udělali další, a to právě na severní část Olšanských hřbitovů ve spojení s rozptylovou loukou," vysvětlil Červený.
Pozornost ze strany institucí i veřejnosti
Pražské hřbitovy by si podle architektů z IPR zasloužily obecně více pozornosti ze strany institucí i veřejnosti. „Mnoho architektonických skvostů stále čeká na své znovuobjevení. Je dobře, že současné vedení SPH směřuje své aktivity i tímto směrem. Příkladem hodným následování je například první etapa rekonstrukce historického Malostranského hřbitova, restaurátorské obnovy náhrobků na Olšanských hřbitovech nebo kompletní obnova německého evangelického hřbitova ve Strašnicích," uvedl za IPR Švejda.
Jsou však tací, kteří před historicky cennou či zajímavou architekturou dávají přednost prostředí, které je lidskou rukou téměř nedotčené. Pro ty funguje od loňska na ďáblickém hřbitově takzvaný Les vzpomínek, kde si mohou v čistě přírodních podmínkách vybrat a pronajmout místo pro uložení popela.
V budoucnu by měl v Praze vzniknout další takový projekt. „Půjde o další přírodní hřbitov v podobě parku nebo zahrady," vysvětlila Blanka Dobešová z organizace Ke Kořenům, která společně s SPH Les vzpomínek provozuje. O přírodní pohřbívání je podle ní velký zájem, a tak se nový hřbitov určitě neztratí.
Zatím je však pouze ve fázi příprav. „Příprava ještě chvíli zabere, proto si myslím, že hřbitov spustíme spíše až příští rok. Zatím se rozhodujeme mezi dvěma lokalitami, a to Malvazinkami a Kotlářkou," zakončila Dobešová.
Kdo má však s pohřbíváním v Praze takříkajíc smůlu, jsou majitelé zesnulých domácích mazlíčků. Na jediném hřbitově pro zvířata, který v současné době už funguje pouze jako udržované pietní místo se z kapacitních důvodů již nepohřbívá.
„Rádi bychom pohřbívání obnovili, ale nejsme vlastníkem ani pozemku, na kterém je pohřebiště umístěno, ale ani okolních pozemků, tak abychom prostor mohli rozšířit a v činnosti pokračovat," uvedla Lucie Řezníková, předsedkyně Spolku Občanské sdružení přátel pietního parku Draháň, které se o zvířecí hřbitov stará.
Čtěte také: Plný hřbitov v Hostivaři se do dvou let rozšíří
