Před patnácti lety si ničivá povodeň vzala řadu životů a napáchala množství materiálních škod. Výjimkou nebyly ani zatopené kulturní instituce v metropoli. Jen v Městské knihovně v Praze živel poškodil přes 40 tisíc svazků včetně 20 tisíc vzácných a novodobých tisků z fondu Oddělení vzácných tisků. Oproti tomu Národní knihovna (NKP) se s velkým poškozením vyrovnávat naštěstí nemusela. „Národní knihovna ČR, neměla v Klementinu zasažený svůj fond, něco málo ano, ale byly to knihy, které bylo možné vyřadit,“ popsala Petra Vávrová, ředitelka Odboru ochrany knihovních fondů NKP. „Knihovna se ale snažila metodicky i fyzicky (vybudováním vakuové komory) pomáhat ostatním zasaženým institucím,“ dodala Vávrová.

Interiér knihovny na Vinohradech.
KRÁTCE: Vinohradská knihovna slaví

Knihy slepené bahnem ležely na hromadách

Snad nejděsivější byl pohled na prostory Městské knihovny, a to zejména na Ortenově náměstí v Holešovicích. „Po povodni nabobtnalé knihy slepené bahnem ležely v hromadách na zemi. S postupujícím časem hrozilo napadení plísněmi,“ vypráví Zuzana Kopencová, vedoucí odboru knihovních fondů. Muselo se tedy jednat rychle, knihovníci za pomoci stovek dobrovolníků dnem i nocí vynášeli obsah depozitáře ven. „Každá kniha se musela opláchnout od bahna, zabalit do mikrotenových sáčků, přebalit dalším plastovým obalem, označit a uložit do přepravky,“ dodává Kopencová. Knihy se následně kvůli hrozícím plísním zamrazily. Později pak byly tiskoviny vysušeny, zachránit se podařila většina. „Některé historické knihy na restaurování ještě čekají. Daří se nám ale získávat různé granty na jejich obnovu,“ uvedla Kopencová.
Kromě poškozených knih se knihovna musela vyrovnat se ztrátou dvou poboček. „V Holešovicích se podařila obnovit a otevřít v roce 2004. V Karlíně pobočka stále chybí. Nedaří se nám najít vhodný prostor,“ popsala mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková.

Národní knihovna v pražském Klementinu.
Národní knihovna přispívá do katalogu ruského emigrantského tisku

Vysoušení skončilo před šesti lety 

Přes 200 metrů krychlových poškozených materiálů měla povodeň na kontě v Invalidovně v Karlíně, kde byl archiv Národního technického muzea (NTM). I tyto dokumenty byly zmrazeny. „Postupným vylepšováním ruční metody se na vysoušecím pracovišti NTM ukončilo vysoušení v srpnu v roce 2011,“ popsala vedoucí odboru hlavního konzervátora sbírek NTM Kateřina Šupová. 
Zachránit se díky pohotovosti zaměstnanců a šikovnosti restaurátorů podařila řada vzácných dokumentů. „Jednalo se například o cestovní deníky architekta Josefa Schulze či Josefa Zítka. Plány významných českých staveb doby funkcionalismu, či kompletní plány pražského metra,“ vyjmenovala Šupová. „Dále zde byla sbírka reklamních letáků a brožur z přelomu 19. a 20. století a mnoho dalších,“ dodala.
Po vysušení prošly všechny archiválie dezinfekcí. Do dnešního dne se postupně zpracovávají, třídí a ukládají. Průběžně také ty, které jdou do jednotlivých výstav, prochází restaurátorským zásahem.

Národní knihovna v pražském Klementinu.
Knihovnám chybí prostor, peníze a technologie, uvádí koncepce

Stopy povodně na knihách a listinách- Zmrazeno celkově 140 tisíc tisků
- Městská knihovna: Poškozeno 46 tisíc svazků, škoda 40 milionů
- Národní knihovna: Postiženo 13 tisíc svazků, škody 20 milionů
- Národní technické muzeum: Zatopení přízemí objektu Invalidovny, postiženo zhruba 200 m3 archiválií