„Předpokládá se, že v létě mohou v Evropě nastat výpadky kvůli klimatizacím," varuje expert na energetiku Jiří Vágner, technický ředitel a místopředseda představenstva společnosti SSI Energy.
Můžete popsat, co se vlastně včera stalo?
Šlo o technickou závadu na rozvodně, za relativně krátký čas byla stabilizována a neměla zásadní dopad na infrastrukturu. Kromě problémů v MHD to nemělo zásadní vliv. Šlo o nahodilý úkaz a jeho opakování nehrozí.
Takže to nemůže nastat znovu?
Riziko opakování této události je velmi nízké. Pražská energetická infrastruktura je ve velmi dobrém stavu, je jedna z nejlepších v Evropě a stále se modernizuje. Okruhy jsou zálohované, některé objekty jako obchodní centra, kancelářské budovy a nemocnice mají své systémy. Dlouhodobě se to ale zálohovat nedá.
Jak dlouho mohou jet záložní zdroje? Velká nemocnice za hodinu spálí klidně i sto litrů nafty…
Připravené jsou na řády hodin. Každá nemocnice má jiné nároky. Záleží na zásobách paliva, omezené jsou prostorem. Je to i otázka bezpečnosti skladování paliva a musí se držet protipožárních předpisů.
Jaká hrozí rizika v dopravě? Bez semaforů byl provoz na některých křižovatkách dost chaotický…
To je spíš otázka na bezpečnostní systém, policii, hasiče a zdravotníky. Aby při krizových situacích nedocházelo k dopravním nehodám. Aby zvládli evakuaci lidí z tunelů metra. To je otázka na ně, jak tyto krizové situace trénují a plánují. Personálně a provozně. Otázka paniky mezi obyvateli se musí řešit dlouhodobým plánováním. To typicky už není o energetice.
Jak se ze čtvrtečního výpadku můžeme poučit?
Byl to opravdu problém distributora, společnost PRE nemá obavy z toho, že by se to mělo opakovat. To je otázka na ně, jak tomu předcházet údržbou a modernizací.
Takže riziko blackoutu nehrozí?
Způsobit jej může nevyváženost zdrojů při výrobě elektřiny, především kvůli fotovoltaickým a větrným elektrárnám v západní Evropě, tam hrozí riziko. Jde o to, že se rozšiřují offshore větrné elektrárny (na moři) a fotovoltaické parky o velkých výkonech. Dochází ke skokovým změnám počasí, ať jde o intenzitu slunečního záření, nebo o vítr. A zároveň při výkyvech ve špičkách přes léto kvůli klimatizacím jsou nárůsty skokové a je tam velké riziko. Zároveň proti tomu jde odstavování jaderných bloků a uhelných elektráren, případně omezení provozu plynových elektráren. Je otázkou, jak se tvrdé zdroje budou zálohovat.
Kvůli klimatizacím je skokový nárůst během dne
Proč jsou klimatizace riziko pro blackout?
Berou hodně elektřiny a nárůst je skokový během dne. Moderní budovy jsou klimatizované, to samé kanceláře i bytové komplexy. Jsou tam obrovské spotřeby a všechno to spíná současně podle teplot.
Takže v létě můžeme být bez proudu kvůli klimatizacím?
Dělá se hodně pro to, aby se výpadkům předcházelo, ale riziko tam pořád je. Stává se to v Indii, kde jsou velká horka a je velký nárůst spotřeby na klimatizace, tam dochází často k lokálním výpadkům. Stává se to i v USA, výkyvy počasí způsobují obrovskou zátěž na síť a nedaří se to regulovat. Předpokládá se, že v létě se to bude stávat i v Evropě. Kromě toho dochází v průmyslu k obnově některých výrob, zejména tam, kde byly během covidu výpadky v dodávkách surovin. Oproti době před covidem jsou odběry nerovnoměrné a mimo standardní průběh.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nedávno varoval před chytrými elektroměry v domácnostech, podle něj mohou způsobit celostátní blackout. V čem je problém?
Ovládat se dají přes internet a tím pádem to může někdo napadnout a hacknout. Instalovat se budou, distribuční firmy je nakupují, a je důležité, aby splňovaly podmínky kybernetické bezpečnosti. Aby nebyly vyrobeny v zemi mimo certifikaci. Odolat musí cílenému útoku.
Říká se, že nejde o to, zda blackout bude, ale kdy bude…
Ano, to je trefné. Musí se přistoupit k regulaci, aby byl vyvážený rozvoj výroby elektřiny a bezpečnost soustavy. Na to potřebujeme větší výkon v jaderných elektrárnách.
Může přechod k zelené energii tedy způsobovat častější výpadky?
Vidíme, že Francie bude obnovovat celý instalovaný výkon v jaderných blocích. V rámci EU se na to také mění pohled. I díky krizi na Ukrajině a zajištění zdrojů plynů a ropy se přehodnocuje celá energetická bezpečnost, abychom byli schopni zajistit dodávky. Čekáme,jak se vlády rozhodnou. Je to politická otázka.
Takže jste proti odchodu od uhlí?
Do roku 2030 nebo 2035 máme mít nulové emise uhlíku. Ten požadavek tady je v rámci EU a naše vláda žádá o přehodnocení, za takto krátký čas se limity splnit nedají i vzhledem k tomu, že technologie na vodík ještě nejsou na takové úrovni. Výroba elektřiny z vodíku je náročná, to je na delší časový horizont. Je to určitě ale dobrá cesta. Uhelné elektrárny drží tu soustavu bezpečnou. Je dobré je zachovat minimálně v nějakém stand-by režimu. Budovat se musí záložní zdroje nebo držet v provozu tradiční zdroje, které výkyvy vyvažují. Další věcí je řízení soustavy a snižování spotřeby. Aby nedocházelo ke skokovým dodávkám do sítě. Zapotřebí jsou velké investice a musí se to projevit na ceně elektřiny, která se bude určitě zvyšovat. Je to dost náročný úkol pro všechny, nesmí na to mít vlit politické turbulence, potřebujeme dlouhodobé řešení.
