„Tento den je důležitý si připomínat, abychom věděli, kam může vést nenávist k určité skupině obyvatel. Tyhle věci by se nikdy už opakovat neměly," řekl pražský primátor.

Pražský zastupitel a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě) inicioval vyvěšení vlajky také ve své městské části. Nová budova radnice se rekonstruuje, romská vlajka proto vlála z Vodárenské věže. „Je mnoho politiků, kteří vzbuzují nenávist jedné skupiny lidí vůči druhé, a právě připomínání, jak to končí, je také bojem proti těmto lidem," řekl dnes Čižinský.

Večer zazněla jména obětí

Vlajky byly na budovách až do večera, kdy se uskutečnilo čtení jmen obětí a další vzpomínkové akce na náměstí Míru. Komponovaný pietní program tu pořádalo sdružení Ara Art, jeho součástí bylo scénické vyprávění příběhu jedné z pamětnic, hrála cimbálová muzika.

Nacisté vyvraždili asi 500 tisíc Romů a Sintů. Na 20 tisíc Romů, včetně těch z protektorátu, prošlo také vyhlazovacím táborem Osvětim-Březinka. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy zde bylo zavražděno 2.897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.

Jako Den národní památky Romů je proto připomínán 3. srpen. Byla to druhá největší hromadná poprava československých občanů za války po usmrcení 3.792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora v noci z 8. na 9. března 1944. Za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6.500 protektorátních Romů jich 4.870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583.