Zákaz elektrických samohybů v rozsáhlé zóně zahrnující části Prahy 1, 2, 4 a 5 i 7 sice začal platit už na začátku srpna loňského roku, ale až do konce listopadu jej město nemohlo vymáhat.

Z vozítek sesedli i městští strážníci 

Na ulicích totiž dosud chyběly příslušné značky. Na začátku prosince se v metropoli objevilo více než šest stovek panáčků v červeném kruhu instalovaných za čtyři miliony korun. Tím byznysu se segwayi zhasla poslední naděje.

Z vozítek koncem roku sesedli i městští strážníci, přestože na ně se zákaz nevztahuje. Ale chtěli jít příkladem. Za přestupek vybírají pokutu ve výši až dvou tisíc korun, častěji od průvodců než od turistů.

Obrana, útok a konec segwayářů 

Pětadvacítka pronajímatelů osobních přepravníků reagovala obranou i útokem. Pokusila se pro zákazníky navrhnout nové atraktivní trasy, zejména na území Prahy 2 a 6, kde zákaz neplatí. Zároveň podala kvůli drakonickému omezení žalobu. Městský soud v Praze ji však letos na jaře smetl ze stolu se slovy, že mu nepřísluší přezkoumávat nařízení magistrátu. Asociace provozovatelů se však nevzdala, a tak celá kauza míří k Nejvyššímu správnímu soudu.

Úhybným manévrem některých pronajímatelů se staly elektrické koloběžky, na něž zákonodárci nepamatovali. Znehybněné segwaye pak začali používat jako statické reklamní poutače. Městská policie jim však pohrozila pokutami za zábor veřejného prostranství nebo porušování tržního řádu. Z druhé strany barikády se objevily snahy zákazovou zónu ještě rozšířit například o území Prahy 10.

Z přibližně 30 agentur jich v Praze přes veškerou snahu o přežití po roce zůstala jen pětice. Vyvážil úbytek stížností na bezohlednou jízdu v úzkých pražských uličkách na straně jedné zánik několika desítek pracovních míst na straně druhé?

Na segwaye začal zákon pohlížet jako na chodce

Všechny strany sporu se shodují na jednom: Problém způsobili zejména poslanci, kteří schválili novelu zákona o pozemních komunikacích. „Devět let se legislativně nic nedělo, takže situace vygradovala do takové džungle. Pak přišli statečně politici a řekli: my těm segwayářům ukážeme,“ popsal okolnosti vzniku myšlenky na plošný zákaz Jan Večeřa, který samohyby pronajímá v hotelu Intercontinental.

Na segwaye, které se dosud dopravním předpisům vymykaly, začal zákon pohlížet jako na chodce. „V Praze jsme obětí právního paskvilu, který nemá v Evropě obdobu,“ přisadil si tiskový mluvčí Prahy 4 Jiří Bigas. Podle něj by měly být osobní přepravníky buď plošně zakázány nebo považovány za obdobu elektrokola. „Praha 4 nemohla požadovat zákaz pro jednotlivé ulice, ale pouze pro celé ochranné pásmo památkové rezervace,“ vysvětlil Bigas.

S vaničkou vylili i dítě 

„Otázkou je, zda by nebylo lepší nahlížet na ně jako nemotorová vozidla,“ navrhl podobné řešení problému dopravní odborník Roman Budský. „Určitě by bylo lepší obejít se bez zákazu,“ připojil se mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Podle něj totiž s elektrokoly ani s elektrickými koloběžkami, které po chodnících nesmějí jezdit, problémy nejsou.

„Už před lety jsme navrhovali, aby se pro segwaye vytvořil koridor podobně jako třeba pro koňské povozy,“ přidal další východisko Večeřa. „Vždy jsme byli pro nějakou regulaci, ale tohle je likvidace,“ dodal.

S vaničkou se tedy vylilo i dítě. Přitom se stačilo inspirovat u sousedů v Rakousku nebo na Slovensku. Segwaye totiž nejsou jen pomíjivým technickým výstřelkem. „Jsou levné, ekologické, dostatečně rychlé, umožňují pohodlně cestovat i na delší vzdálenosti. A mohou být i dostatečně bezpečné,“ je přesvědčen Budský.

Zákazy v Praze. Infografika.