První etapa prací se týká území směrem k Vltavě od cyklostezky A2 na místě současného brownfieldu. Po odtěžení zeminy a hrubých úpravách terénu začnou stroje bagrovat dvě tůně hluboké osm metrů, které by měly zadržet vodu v případě povodní. Sníží se tím také rychlost průtoku řeky.

Lidé mohou poslat připomínky

Práce by měly trvat dva roky. V další etapě se pak obě tůně propojí s hlavním korytem Vltavy. „V obou etapách upravíme celou část území až k Libeňskému mostu,“ potvrdil náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).

Stavební povolení má město už několik let, nyní probíhá výběrové řízení na zhotovitele. Lidé mohou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) posílat své připomínky k projektu. Vyplnit mohou i dotazník, on-line nebo přímo na místě.

„Epidemie covidu a uzávěra okresů ukázaly, jak jsou parky a lesy v Praze důležité pro trávení volného času, jejich návštěvnost meziročně stoupla o sto dvacet procent,“ připomněl Hlubuček.

Část území od cyklostezky směrem k silnici zastaví developeři. Práce na stavbách, kde budou byty a kanceláře, mají začít v roce 2030. Až do jejich dokončení by měla v provozu zůstat nedaleká betonárna.

Kudy tekla řeka

Přímo na Rohanském ostrově nabízí IPR až do konce srpna venkovní interaktivní výstavu s deseti zastaveními, která má Pražanům připomenout výjimečnost lokality. Její různorodost vystihuje rozmanitý charakter celého území od Štvanice až po Libeňský ostrov.

První zastavení, kterým je bývalý karlínský přístav, ukazuje, jak kdysi v místech dnešního Rohanského nábřeží místo aut proudila Vltava. Návštěvníky tam čeká i dřevěná loď nebo hra s verši. Další ze zastavení připomíná pražského radního, tesařského mistra Josefa Rohana, který území koupil v polovině 19. století.

Rohanský ostrov

Od 20. století oblast postupně chátrala, změnila se v černou skládku a po výstavbě metra se tam ukládaly materiály z výkopů. Úklidové práce začaly až v roce 1999.