Revoluce ve venčení psů: ochrání lidi i jejich mazlíčky?

Čísla o napadení psů mezi sebou, která v mnoha případech bohužel končí fatálně, pro jistotu už několik let nejsou k dispozici. K tomu na jedné straně parky plné volně pobíhajících psů, na straně druhé pak malá dětská hřiště z bezpečnostních důvodů obehnaná plotem.

Je správné, že hlavní město země, ve které na počet obyvatel připadá nejvíce registrovaných psů v celé Evropě, dosud nemá žádná konkrétní pravidla pro venčení čtyřnohých přátel člověka?

Zatím jejich volný pohyb reguluje pouze obecně závazná vyhláška o městské zeleni. Ta však pro změnu ohrožuje bezpečí psů. Fakticky neumožňuje vypustit vašeho mazlíčka tak říkajíc „na volno" v zeleni, nýbrž jen po veřejném prostranství tedy na chodnících, často v blízkosti silnice.

Psi by podle kynologů, ale i podle samotných „pejskařů" měli mít možnost „být zcela legálně venčeni" právě v zeleni.

Ovšem nová městská vyhláška by měla přesně vymezit v jaké zeleni a příslušná radnice by pak takovou plochu měla zřetelně označit a podle svého uvážení vymezit. To by si přála iniciátorka veřejné debaty na toto ožehavé téma radní Prahy 4 pro otázky bezpečnosti Lucie Michková. Její iniciativa nezůstává bez odezvy.

Vedení Prahy už oslovilo všech sedmapadesát městských částí s žádostí o připomínkování návrhu znění nové celoměstské vyhlášky, vycházející opět z návrhu, který Michková už dříve konzultovala nejen s pražskými radnicemi, ale i s odborníky a širokou veřejností.

V České republice žijí téměř dva miliony psů. Uvádí to Evropský statistický úřad. Z toho adekvátní množství v přepočtu na obyvatele se nachází v hlavním městě Praze. Jde zhruba o pětadevadesát tisíc psů.

O to více alarmující je skutečnost, že na území metropole neplatí žádné obecně závazné nařízení, které by regulovalo volný pohyb nejlepších přátel člověka. Přitom jiné statistiky tentokrát pocházející od Městské veterinární správy v Praze jsou varující. Ročně jsou psem napadeny stovky lidí. Nikde již dnes není evidováno, kolik fatálních střetů se odehraje mezi samotnými volně pobíhajícími psy.

Pro bezpečnost a komfort všech

Pro větší bezpečnost a komfort Pražanů, ale samozřejmě také psů a jejich majitelů by tedy měla vzniknout nová celoměstsky platná vyhláška. Jak upozorňuje její iniciátorka, dlouholetá „pejskařka" a také radní Prahy 4 pro oblast bezpečnosti Lucie Michková metropole v této otázce zaostává nejen za zahraničím, ale i za jednadvaceti českými statutárními městy, ve kterých podobná vyhláška již platí. Svůj návrh, vycházející vesměs z konsenzu mezi odborníky, veřejností, ale i volenými zástupci městských částí už předložila pražským radním v roce 2012. Neúspěšně.

Nyní to prý vypadá nadějněji. Vedení Prahy připouští, že je potřeba problém řešit, protože stávající vyhláška o městské zeleni je nedostačující a nejen z hlediska bezpečnosti nevyhovuje ani psům, respektive „pejskařům", ani ostatním Pražanům. Psi dnes vesměs nesmějí volně pobíhat v městské zeleni. Naopak nikde není napsáno, že totéž jim nesmí jejich majitelé dovolit na veřejných prostranstvích, tedy na ulicích, náměstích a podobně. Navíc městská zeleň je tak široký pojem, že dodržování zákazu vstupu na ni jen těžko k tomu povolaná městská policie uhlídá.

Podmínkou je dostupnost

Toto by se mělo změnit navíc s výhradou, že psi by se mohli volně pohybovat v městské zeleni k tomu konkrétně určené a vyhrazené. To podporují jak kynologové, tak i někteří „pejskaři." Věcně kompetentní radní hlavního města Lukáš Manhart již dříve uvedl, že ve věci možného vzniku vyhlášky již obeslal s žádostí o připomínky a návrhy všech sedmapadesát městských částí.

Podmínkou, kterou si mimo jiné kladou „pejskaři", kynologové, veterinární správa i menší radnice je dostupnost vyhrazených míst. Zde je základní kámen úrazu. Právě radnice by teoreticky měly najít, označit a případně svým vlastním způsobem vymezit ona konkrétní místa pro venčení psů. Někde, jako například v Praze 7 se hovoří o decentním oplocení takové zeleně, jinde především na sídlištních perifériích prý nemají co označovat ani oplocovat. Centrální městská část Praha 2 vyhrazení míst dlouhodobě podporuje. Hodlala oplotit jeden hektar v Riegrových sadech. Narazila však na odpor majitelů psů, kteří si naopak vymohli vymezování míst, kam jejich psi nesmějí. Jinými slovy oplocování dětských hřišť.

Bezpečnost všech

Radní Prahy 4 Michková, která městské radě za svou radnici předložila konsenzuální návrh vyhlášky, upozorňuje, že nejde o žádnou iniciativu „proti psům", nýbrž naopak o harmonii mezi psy, jejich majiteli a ostatními obyvateli města a o bezpečnost všech bez rozdílu.

„Přejme si, aby vyhrazených ploch pro volný pohyb pejsků bylo samozřejmě hodně a aby byly rovnoměrně rozmístěny po celé Praze. Aby jednotlivé radnice nemusely vyčleňovat pouze své pozemky. Také město by mohlo svými pozemky přispět. Zároveň si ale představujeme, že na veřejných prostranstvích jako jsou tržiště, náměstí, ulice, tedy tam, kde se všichni pohybujeme, byl volný pohyb psů regulován. Zásadním důvodem je zamezení střetů mezi lidmi a psy, mezi psy samotnými, ale také mezi psy a auty," vysvětlila Michková.

Důležité podle ní není striktně ony vyhrazené plochy oddělovat plotem. „To by záleželo na každé jednotlivé radnici. Ovšem v první řadě musí být veřejně známé a řádně označené. Majitel psa musí mít na výběr buď se půjde projít s pejskem na vodítku mimo tuto plochu, nebo ho pustí z vodítka na této ploše," vysvětluje radní.

Vychází z toho, že zeleň i veřejná prostranství musí primárně sloužit lidem. Součástí celoměstské vyhlášky prý má být libovůle jednotlivých radnic určit si parky, nebo jejich části, kde by platil úplný zákaz vstupu se psem.

„Není to vůbec namířeno proti psům jako takovým. Mělo by ale být běžným standardem, že si v určité části parku mohou lidé s klidem sednout na zem, aniž by se obávali, že si sednou do exkrementu, případně že je bude obtěžovat či ohrožovat volně pobíhající pes. Každý, kdo se dnes prochází pražskými parky tak ví v jakém jsou stavu," dodává Michková.