Andrea Šilhavá je třídní učitelkou druháků, mezi které patří i dvě ukrajinské dívky, které přicestovaly do Prahy na začátku minulého týdne. Veronika a Daniela, která se nestydí a hned předvádí, jak umí v češtině násobit dvěma do dvaceti.

Paní učitelka Šilhavá zkouší různé metody, jak urychlit integraci obou dívek do kolektivu a zároveň eliminovat „průvodní“ komplikace. Běžnou součástí komunikace se ve třídě stal internetový překladač včetně jeho zvukové formy a rovněž interaktivní tabule. S lepším a rychlejším pochopením látky pomáhají dvě šikovné dívky, které někdy vyrážejí s ukrajinskými spolužačkami za dveře učebny na chodbu, kde společně čtou. „Napsala jsem do sešitu ř a ukazovala jí, jak ho vyslovit. Za chvíli to uměla skvěle,“ svěřuje se Evelýna.

Odpolední doučování

Andrea také všechny z Ukrajiny nově příchozí druháky doučuje odpoledne - třikrát týdně půl hodiny. „Probíhá to tak, že dítě nejdřív řekne ukrajinsky například ‚moje maminka je Olga‘, následně si větu opakujeme česky. Velmi nám při tom pomáhají aplikace a programy jako skolakov.eu, čtení s porozuměním, což je výborné např. pro učení měsíců, barev nebo čísel. Různé firmy v této oblasti reagovaly rychle a vstřícně,“ pochvaluje si Andrea Šilhavá.

Včera nastoupila do základní školy Radlická i ukrajinská asistentka, která má pomáhat dětem s doučováním i si s nimi hrát, protože bývají někdy smutné nebo zaskočené z nové situace. „Je to těžké pro všechny. Přítomnost těchto dětí ve třídě pochopitelně ovlivňuje celé vyučování, ale přistupujeme k tomu všichni pozitivně jako k výzvě,“ dodává Šilhavá.

Jiný přístup uplatňují její kolegyně v prvních třídách. Někdy se věnují ukrajinským dětem a zbytek třídy dělá skupinovou práci. S odlišnými formami výuky je prý ale třeba šetřit. „Je nutné si uvědomit, že v našich třídách jsou asistované děti nebo děti ze sociálně slabého prostředí, které třeba docházejí do školy sporadicky. Těmto dětem je třeba věnovat zvýšenou péči. Není možné přesměrovat veškerou energii k ukrajinským dětem,“ zdůrazňuje učitelka prvňáčků. Její kolegyně připomíná, že děti z Ukrajiny byly zvyklé na jiný styl výuky. „Dobře zvládají matematiku, v níž postupují sice svým tempem, ale naprosto samostatně,“ konstatuje.

Pomáhají spolužáci

Věra Bauerová má v kmenové třídě plnou třicítku třeťáků včetně několika nováčků z Ukrajiny. Překladače v této třídě nepoužívají vůbec, s intenzivní snahou o integraci nově příchozích pomáhají Ukrajinci i Rusové, kteří jsou součástí kolektivu od začátku. „Výhodou bylo, že všechny naše děti uprchlíků jsou extrovertní a neostýchavé, mají zájem se rychle učit. A obrovsky mi pomáhá v této nelehké situaci paní asistentka,“ říká Věra Bauerová.

Pedagogové se shodují, že výzev je v současné době opravdu hodně. Jedna z nich vychází ze skutečnosti, že ukrajinské děti přicházejí do škol postupně, s integrací se tak začíná vlastně s každým z nich znovu. A nikdo netuší, kdy se válečná migrace zastaví.

O třídu níž než doma

Ve škole působí i učitelka Elena Jasenická, které pochází z Ukrajiny a v Praze žije už skoro dvacet let. „Pomáhám s koordinací žádostí o umístění dětí do naší školy. Volají nám z celé Prahy. Vysvětluji jim například, jaké dokumenty musejí mít nebo do jaké třídy by mělo dítě chodit. Téměř vždy se uprchlické děti dávají o třídu níže oproti domovské škole na Ukrajině,“ vysvětlila Jasenická.

Kapacita radlické základní školy je 340 míst, třídy jsou ale po rekonstrukci prostorově zmenšené. „V tuto chvíli už se stav blíží naplnění,“ připomněla zástupkyně ředitele Simona Vlčková.

Chybí třídy i učitelé

„V zásadě existují dvě možnosti. Buď integrace ukrajinských dětí, nebo vytváření skupin, kde by se rychle naučily česky. V našem případě narážíme hned na několik limitů. Nemáme volné místnosti ani učitele. Ukrajinští učitelé jsou k mání, my na ně ale nemáme peníze. Nemáme ani aktualizovaný limit pracovníků, který kalkuluje ministerstvo na konci března,“ vysvětlila zástupkyně Vlčková.

Některé větší školy si podle ní díky finančním rezervám mohou dovolit platit další pedagogy i zřízení speciálních ukrajinských tříd. Radlická ale musí jít složitější cestou. „Vím, že je tato situace mimořádná. Řada otázek nicméně zůstává nezodpovězena, například to, jak ukrajinské děti hodnotit. Jednotná pravidla by nám nepochybně vše usnadnila,“ dodala.