ON-LINE reportáž ke koronaviru najdete ZDE.

Tenhle pocit jsem získal díky návštěvě jednotek intenzivní péče s covid pozitivními pacienty ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FnKV). Provedl mě přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace František Duška.

Kolik lidí, tolik osudů a nadějí

Vyhlídky dočasných obyvatel čtyř pokojů, kterými jsem prošel s ochranným štítem přes obličej, jsou různé.

Cizinec středního věku, s nímž přednosta komunikoval anglicky, na tom byl výrazně lépe než o den dříve, kdy měl vážné dýchací problémy a v noci se mu špatně spalo kvůli bolestem. Díky zlepšení mohl být odpojen od ventilátoru a začít dostávat kyslíkovou podporu přes nos.

Na ventilátor napojený senior v umělém spánku „vyhráno“ rozhodně nemá. Také v případě velmi staré ženy ukážou nejbližší dny či týdny, jestli mají snahy o záchranu jejího života ještě smysl, nebo bude pro ni samotnou prospěšnější přechod na paliativní léčbu.

Atmosféra mezi zdravotníky na „jipkách“ je přátelská a uvolněná, ale do blízké budoucnosti hledí většina z nich s obavami. „Pochopitelně se snažíme být k sobě vzájemně hodní. Čísla jsou ale neúprosná. Z velkého průšvihu se řítíme do katastrofy. Před měsícem jsme přijímali na oddělení JIP jednoho člověka s covidem týdně. Před dvěma týdny jednoho denně a v těchto dnech jsou to dva až tři denně,“ upozornil Duška.

Vzhledem k vývoji epidemie v celé zemi a k faktu, že se velmi vážné projevy nemoci rozvíjejí obvykle s dvoutýdenním odstupem, lze za dva až tři týdny očekávat oproti dnešku trojnásobnou „poptávku po JIP lůžkách“.

Už dnes je přitom nápor citelný. Ve srovnání s „běžnými časy“ jsou oddělení intenzivní péče zaplněná zhruba dvojnásobně a kolem dvou třetin pacientů představují ti covid pozitivní.

Nemocnice narazila na svůj strop

Klinika díky organizačním změnám v posledních týdnech navýšila kapacitu lůžek pro nejkritičtější případy o sto procent. Podle Dušky už ale nemocnice po zprovoznění pokojů se sedmnácti lůžky s ventilátory narazila na svůj „strop“. „Ten neurčují zásoby přístrojů, ale počty personálu, především zdravotních sester,“ vysvětlil.

Nemocnice dělají pochopitelně změny i v této oblasti přesouvají na JIP například sestry z jiných oddělení. „Ovšem po překročení určitého množství přijatých pacientů by se péče o ně natolik rozmělnila, že bychom zachránili méně životů než v případě vyhlášení ‚stop stavu‘. Je to drsné, ale je to realita,“ prohlásil Duška.

Nepostradatelné sestry

Těžko zastupitelné jsou podle něj především sestry se specializací pro JIP, které získávají kvalifikaci studiem náročného magisterského oboru v rámci lékařské fakulty, shodou okolností uvnitř areálu FnKV.

„Umějí věci, které neumí většina lékařů – například napojit pacienta na dialýzu. V běžných časech by měla být na JIP ideálně jedna sestra na jednoho pacienta. To teď není možné,“ líčil přednosta.

„Vytvořili jsme proto minitýmy, v nichž jsou vedle ‚velící‘ sestry kvalifikované pro JIP její kolegyně odjinud či studentky z posledních ročníků fakulty, které už mají bakalářský titul,“ doplnil k tématu, jak se nemocnice snaží „ředěním personálu“ a urychleným výcvikem mediků v jednodušších úkonech připravit na očekávaný „náraz“ covidu.

Covid-19 je zákeřná nemoc

Na péči o pacienty s vážným průběhem koronavirové infekce prý není pro zdravotníky nejnáročnější časté převlékání a nošení nepohodlných ochranných pomůcek, ba ani fyzicky namáhavé pravidelné otáčení nemocných kvůli podpoře dýchání.

„Když nám přivezou třeba motorkáře po vážné nehodě, tak často od začátku sledujeme vytrvalý posun k lepšímu. U pacientů s covidem někdy dochází k nečekanému zhoršení, komplikace se vlečou, nemalá část jich bohužel umírá. Je to hnusná nemoc,“ ulevil si František Duška.

Stáli jsme poblíž lůžka s třicetiletým mužem, který se navzdory tomu, že nepatří mezi „rizikové skupiny“, ocitl na mimotělním okysličování (ECMO).