Kolínská svou radost projevila na sociálních sítích, kde informaci o schválení studie sdílela. Přitom Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) ji poprvé začal zpracovávat před dvěma lety jako podklad pro následnou rekonstrukci Letenského kříže. Začít se přitom mělo už letos, nyní se dokončení posunulo na rok 2022. Celkově vyjde projekt týkající se ulice Veletržní, Dukelských hrdinů, části ulice Strojnická a U Výstaviště na 762 milionů korun - to je zhruba dvakrát víc, než se původně předpokládalo.

Náměstkyně Kolínská přitom materiál prosazovala několikrát celé léto, ale až nyní uspěla. „Tohle je způsob, jak nemít stále rozkopanou Prahu! Všechny chystané záměry v území koordinujeme v jedné investiční akci,“ upozornila.

Plán totiž zahrnuje rekonstrukci tramvajové tratě i Veletržního paláce, počítá se i s modernizací železničního spojení mezi Výstavištěm a Bubny a samozřejmě opravou prostranství před vstupem do areálu Výstaviště (z něhož chce mimochodem kandidát na primátora za ODA Pavel Sehnal udělat Park Miloše Formana jako poctu zesnulému režisérovi) a do Stromovky. „Těšit se můžete na dvě stě nových stromů!“ dodala k Letenskému kříži politička ze Strany zelených. Magistrát nyní bude hledat vhodného projektanta.

Pražští radní IPR ve čtvrtek také dali za úkol, aby vytvořil další koncepční studii. Bude se týkat oblasti ulic Národní, 28. října, Jungmannova náměstí, Na Příkopě, náměstí Republiky a Revoluční. Realizace tohoto záměru by měla omezit automobilovou dopravu, čímž by se zlepšila průchodnost oblasti pro pěší a cyklisty. Vznikla by jednolitá městská třída propojující most Legií a Štefánikův most. IPR má podle zadání prověřit rovněž možnost vedení tramvajové trati.

Návrat po více než 100 letech

O dalším - poněkud odvážném - plánu se na magistrátu ve čtvrtek vůbec nejednalo. Podle informací médií náměstek primátorky a radní pro dopravu Dolínek ještě před jednáním svůj návrh na vybudování lanové dráhy na Letnou stáhl.

Magistrát každopádně už dříve zveřejnil vizualiazaci projektu spojení přes Vltavu mezi Dvořákovým nábřežím a Letenskou plání. Lanovka se mohla vrátit do těchto míst po více než sto letech. Na konci května roku 1891 při příležitosti Všeobecné výstavy byla otevřena 109 metrů dlouhá trasa, jejíž dolní stanice se nacházela u Štefánikova mostu (dnes tam ústí Letenský tunel).

„Původně se počítalo s provozováním lanovky jen po dobu výstavy, ale nakonec zůstala v provozu i nadále. V roce 1900 pak převzaly provoz tehdejší Elektrické podniky král. hl. m. Prahy, které od počátku uvažovaly o přestavbě na elektrický provoz - což se stalo v roce 1903 podle Křižíkova návrhu. Někdy v roce 1915 (přesnější datum není známo) byl provoz lanovky zastaven pro nedostatek pracovních sil,“ píše server Lanove-drahy.cz.

Po válce ještě do roku 1935 fungoval místo lanovky jakýsi pohyblivý chodník, ve skutečnosti zastřešený eskalátor. Ale po stavbě tunelu spojující nábřeží s dnešní ulicí Milady Horákové pozemní letenská lanovka zanikla definitivně.

Před dvěma lety s nápadem na obnovu přišla podnikatelka Eva Sovová (mimo jiné spolumajitelka Luční a Labské boudy v Krkonoších). „Její“ lanovka měla vést z Revoluční třídy na Starém Městě přes Vltavu k parkovišti u stadionu Sparty.

Tehdy Dolínek sice nebyl proti, ale trval na podmínce, aby projekt nestál město ani korunu. Ani podle memoranda o spolupráci mezi Prahou a soukromou firmou Lanovka Letná by nebyl rozpočet metropole zatížen, náklady na vybudování by společnost pokryla během následujících patnácti let z výtěžku z jízdenek.

Kde se tady berou drogy?

„Pro hlavní město je projekt lanovky přínosem nejen jako zcela nové dopravní spojení, ale především lanovka výrazně zvýší atraktivitu této části města pro turisty,“ citovala z dokumentu MF DNES. Deník uvádí, že Dolínek neměl moc nadějí na úspěch, ale konkrétní důvody, proč si celou věc na poslední chvíli rozmyslel, nesdělil.

„Na magistrátu se asi rozdávají nějaké drogy a mně neřekli kde,“ glosovala to pro MF DNES náměstkyně zodpovědná za územní rozvoj Kolínská. Projekt se nelíbil ani ostatním politikům ani vedení dotčených městských částí.

Navíc Dolínek chtěl, aby ke spuštění provozu došlo stylově při 100. výročí vzniku Československa - tedy za necelé dva měsíce letos v říjnu. Vzhledem k prodlužování realizace jiných staveb v Praze opravdu vypadá taková úvaha jako omamné blouznění.