Proč je Fond ohrožených dětí závislý na finančních příspěvcích? Jaký má jeho ředitelka názor na pěstounskou péči? A proč občas pociťuje nespravedlnost?

Na co konkrétně půjde výtěžek dražby charitativních křesílek?

My jsme na tom tak bídně, že bychom bez podpory veřejnosti vůbec nemohli fungovat. Státní příspěvek, který dostáváme, absolutně nepokrývá naše náklady, a proto jsme bohužel závislí na podobných charitativních projektech a finančních příspěvcích. A novely zákonů nám tu situaci vůbec neulehčují, spíše naopak.

Spolupracovaly také samotné děti na tvorbě křesílek?

Občas se podílely se na tom, jak bude vypadat, ale samy ho netvořily. To byla práce hlavně mladých umělců.

Kolik dětí v současnosti tvoří Klokánek?

Kolem pěti set. Kapacita je zcela zaplněná, ačkoli se samozřejmě snažíme vyjít vstříc všem. Zrovna minulý týden přišla do jednoho pražského zařízení matka se dvěma dětmi s tím, že je vyhodili z ubytovny, a tak jsme k nám děti vzali i nad stav. Bohužel dnes je sociální nouze opravdu velmi vysoká, lidé sklouznou do problémů během chvíle. O děti se ale někdo postarat musí…

Jaké máte v těchto situacích pocity?

Občas pociťuji nespravedlivost. Přijde mi strašné, když vidím, že například otec, který zabije dítě, protože s ním vzteky třese, dostane pouze podmínku, protože má doma ještě jiné dítě. A na druhou stranu pak ale jiné děti přijdou o rodiče jen proto, že nemají hmotné zabezpečení a rodiče s nimi nemají kde bydlet, ačkoli své děti milují.

Jaký je váš názor na pěstounskou péči?

Vždycky jsem byla zastánkyní trvalé pěstounské péče, ve které děti mají jistotu, že mají kde bydlet, že jsou zabezpečené a tak dále. Bohužel skutečnost je dnes taková, že děti se od pěstounů vracejí za pár týdnů zpět, poté jdou do jiné rodiny a takto jich vystřídají bezpočet. Navíc jsou i případy, kdy jsou děti v pěstounské rodině evidentně týrané, vrací se k nám traumatizované a dlouho jim trvá návrat zpět do normálu. To není dobré, a přesto se dnes pěstounská péče tolik vyzdvihuje a propaguje. Já jsem v tomto ohledu spíše zastánkyní osvojení.

Proč si tedy lidé berou děti do pěstounské péče, když je poté týrají?

Víte, opravdu to nejspíš dělají pouze za účelem zisku, toho příspěvku, který za dítě v pěstounské péči pobírají. Před umístěním dítěte do pěstounské rodiny samozřejmě rodiče procházejí mnoha prověrkami, návštěvami sociálních pracovnic a tak dále. Ale bohužel všemu se nedá zabránit, a ti rodiče jsou většinou dobří herci. I samy týrané děti když se poštěstí odhalit je většinou řeknou, že nejlepší vlastnost těchto pěstounů je přetvářka.

Jak vypadá běžný den dítěte v Klokánku?

Úplně obyčejně, děti v něm mají režim, jako kdyby žily v rodině. Samozřejmě chodí do školy nebo do školky, celý týden o ně v zařízení pečuje jedna vychovatelka a po týdnu ji zase vystřídá jiná. Je to samozřejmě provizorium, takové přechodné bydliště, ale děti se nemají v Klokánku špatně, nic jim zde nechybí. V současnosti je také trend, že si pečovatelé berou děti i k sobě domů a starají se o ně tam, což je pro děti úplně nejlepší.

Michaela Rozšafná