Rodák z Mladé Boleslavi vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a s rozhlasem nejdříve spolupracoval externě. Zaměstnancem Českého rozhlasu byl od roku 1993. Pracoval jako redaktor, dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu 2 - Praha, od roku 2000 se věnoval internetovým stanicím ČRo a před nástupem do zoo byl ředitelem Českého rozhlasu Online a šéfredaktorem rozhlasové stanice Leonardo, která je součástí stanic ČRo.

V červnu 2014 byl zvolen prezidentem UCSZOO

Nejen v rozhlase se dlouhodobě věnoval propagaci nejrůznějších přírodovědeckých projektů a vedle pražské zoo spolupracoval v minulosti i se zoologickou zahradou ve Dvoře Králové nad Labem.

V červnu 2014 byl zvolen prezidentem Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO), loni ale z funkce odstoupil, což zdůvodnil dlouhodobými názorovými spory uvnitř unie a průběhem poslední valné hromady, která neschválila usnesení o podpoře takzvaných in-situ projektů členských zoologických zahrad. Tyto projekty mají za cíl chránit ohrožené druhy zvířat přímo v jejich přirozeném prostředí.

Za jeho vedení se podařilo prohloubit chovatelské úspěchy

Za jeho vedení se pražské zoo například podařilo překonat rekordní roční návštěvnost, zvýšit míru ekonomické soběstačnosti, vybudovat či zrekonstruovat řadu pavilónů a dalších budov a prohloubit chovatelské úspěchy.

Za „vůbec nejsilnější okamžiky, které jsem tady v zoo zažil" Bobek označil loňské narození slůněte, které bylo prvním mládětem slonů, které se ve více než osmdesátileté historii chovu slonů v Zoo Praha nejen narodilo, ale bylo zde i počato.

Velkou výzvou do budnoucna je výstavba nového pavilonu

V roce 2013 Bobek musel čelit asi největší výzvě. Hlavně spodní část zoo tehdy poničily záplavy a pojistné škody překročily 50 milionů korun. Naopak velkou výzvou do budoucnosti je plánovaná výstavba nového pavilonu goril.

Čtěte také: Mládě velemyši obláčkové má v Evropě číslo dvě stě