Ředitel Fakultní nemocnice Motol: Protikorupční dobrodějové likvidují stát

V českém zdravotnictví je po určitém zklidnění zase rušno. Nemocnice bijí na poplach, že jim masově odcházejí doktoři a hlavně sestry. Co tak najednou?

Ono to není tak najednou. Mluví se hlavně o nedostatku sester a ten se přesně kryje s křivkou nezaměstnanosti. Ve chvíli, kdy je nízká, klesá počet sester. Toto povolání, jež téměř ze sta procent vykonávají ženy, je v nemocnici spojeno s nočními službami. Se sesterskými platy to sice už není tak špatné, jak to bývalo, i když veselé zdaleka ne, ale důležitější je pracovní doba. Když jako žena můžete se středoškolským vzděláním dělat účetní, sekretářku, personalistku, knihovnici nebo jakékoliv jiné zaměstnání od sedmi do půl čtvrté, tak mu dáte asi přednost před dvanáctihodinovými směnami, které v nemocnici dva týdny v měsíci prostě určitě odsloužíte.

Takže nejde primárně o jejich odchod za prací do zahraničí?

Toto je záležitost jižní Moravy a západních Čech, především Karlovarského kraje, ale v Praze to problém není. Vdané ženy s dětmi většinou za prací neodcházejí, málokterá by nechala rodinu v Česku. Zdravotní sestry mizí skutečně hlavně do terénu a jakmile nezaměstnanost vzroste a začnou se propouštět lidé z administrativy, zase se začnou vracet.

Vzdělávání sester

Copak momentální výpadek sester nesouvisí se systémovou chybou, která se jmenuje vzdělávání středního zdravotnického personálu? Z absolventek klasických zdrávek se v posledních letech staly bakalářky a magistry, kterým už ta nejzákladnější péče o pacienta „nevoní".

Určitě ano. My máme zvyk označit všechno, co bylo dřív, za špatné. Musíme udělat věci z gruntu nově a správné nové je to, co mají v zahraničí. To je česká obsese. Přitom zrovna v oblasti vzdělávání sester a lékařů jsme měli fungující systém. Pak se ale převzal model zvenčí, konkrétně z USA, který přešel později do Evropy. Musím říct, že to nebyl dobrý nápad. A dále je tu otázka generační výměny. Dřív dívky v osmnácti letech odmaturovaly, nastoupily jako sestry, ve 22 letech otěhotněly a v pětadvaceti byly rozvedené. To byl běžný životní cyklus. Dnes ale v osmnácti nikdo do práce nejde. Kdo má maturitu, chce pokračovat ve studiu. Slýchám stesky některých starších lékařů, kteří vzpomínají na staré dobré časy, kdy ty holky přišly a všechno ochotně dělaly. 
A myslí si, že se to dá obnovit, ale ono se to už vrátit nedá.

Jaké tedy nabízíte řešení?

To je právě otázka. Dnešní generace chce do 24 let studovat a děti mít kolem třicítky. V tom je náš problém, protože nám vlastně vypadlo několik ročníků.

Minimálně je třeba deklarovat, že sestřičky by se především měly starat o základní pacientovy potřeby, nikoli nahrazovat práci lékaře.

Jenže přesně taková ta představa byla, ony měly jejich práci nahrazovat. Ve Spojených státech se vám v nemocnici běžně stane, že dva dny nepotkáte doktora a bude se o vás starat jen sestra.

Takový model ale u nás nefunguje.

Ani nikde v Evropě, neslučuje se to s obecným vnímáním poslání lékaře. V Americe vám sestra udělá anamnézu, základní vyšetření, nabere laboratoře a teprve pak referuje lékaři.

close zoom_in

Asi proto, že tam jsou specializovaní lékaři extrémně drazí.

Nejen, je to systémem vzdělání, které se vyvíjelo jinak, zkrátka jiným modelem zdravotnictví. V Evropě je daleko větší propast mezi lékařem a sestrou z hlediska žebříčku prestiže, který doktoři dlouhodobě vedou. To žádný diplom z vysoké školy nezmění.

Čili co s tím?

Opravdu nevím. Samozřejmě se bude muset posílit role personálu, který nemá maturitu, ale nebude to snadné. Dřív byly střední zdravotnické školy elitní vzdělávací zařízení, kolem roku 2005 se ale výuka změnila, dneska ty školy učí něco úplně jiného a často tam chodí deváťáci, kteří se jinam nedostanou. Já si s tím nevím rady. Náš největší problém není odchod sester do zahraničí, ale na mateřskou. Nedávno jsme na spinální jednotce řešili odchod čtyř sester na mateřskou, a to je pak pro oddělení opravdu problém. Navíc v Praze je osm velkých špitálů plus deset středních či menších, takže konkurence na trhu práce je opravdu velká.

Vyšší platy lékařů

Problém sester jsme tedy nevyřešili a možná to nezvládne ani ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Co lékaři? Jejich odcházení by zabránily výrazně vyšší platy?

Záležitost peněz je to vždycky, ale dnes, kdy průměrné lékařské platy dosahují 65 tisíc korun, zdaleka ne tak klíčová. Obrovský problém je atomizace medicíny. Z bývalého základu s názvem ortopedie vznikly čtyři specializace, a tyto nové obory se tváří, že jsou vzájemně nezastupitelné. Teorie říká, že lékař, který má ortopedickou atestaci, by měl zvládnout všechny podobory, ale ve skutečnosti místo sebe ani nemohou sloužit.

Na každou kost v těle už je specialista?

Téměř ano. Dnes jsou v Česku desítky oborů, což je šílená chyba, protože logicky vám doktoři začnou chybět. Jejich počet se nyní snaží ministerstvo snížit. Pro ilustraci dodávám, že v naší nemocnici je přes 50 klinik. Když jeden specialista vypadne, je malér. Je to třeba klasický problém neonatologie, tedy oboru zabývajícího se nedonošenými novorozenci. Měli by se o ně starat pediatři, ale tak to není, protože dnes je neonatologie samostatný obor a potřeba neonatologů vzrůstá, neboť stále častěji rodí ženy po třicítce, takže nedonošený je kdekdo. Specializace se prostě nosí a studenti si dokonce stěžují, že nechtějí dělat všeobecnou specializaci, když mají tu svoji uzounkou.

Motol několikrát obsadil první místo v žebříčku nejlépe hospodařících nemocnic.

My máme dobrého ekonomického náměstka, kterému se přezdívá strýček Skrblík.

Přesto jste si postěžoval, že ne všechna úsporná opatření fungují. Před lety jste sice díky elektronické aukci na mobilního operátora ušetřili 90 procent ceny, ale teď prý to v případě elektřiny a dalších energií už tak slavné není.

Elektřinu nám dělá centrálně ministerstvo a já to nechci komentovat. Strašně se totiž s nimi hádám, protože oni říkají, že šetříme, a já tvrdím, že ne.

close zoom_in

Černá díra

Pak se není moc čemu divit, když se napadají ministři zdravotnictví a financí, přičemž Andrej Babiš dokola opakuje, že zdravotnictví je černá díra odkud utíkají miliardy. Kudy to teče, ačkoliv by nemuselo?

Na to je hrozně jednoduchá odpověď. České zdravotnictví je poslední západní na východě. Stačí přejet na Slovensko a už uvidíte ten rozdíl. Na druhou stranu Češi dávají v porovnání se starými unijními zeměmi na zdravotnictví suverénně nejmíň, přičemž péče je srovnatelná. Vždycky nějakou díru najdete, ale upřímně si myslím, že my máme jedno z nejefektivnějších zdravotnictví. S výjimkou platů jsou totiž všechny vstupy stejné, léky, zdravotnické materiály, technologie. A co se týká protikorupčních opatření, dám vám jeden příklad. Když jsem v Motole před 16 lety začínal, bylo tu oddělení veřejných zakázek, které tvořila jedna středoškolačka na půl úvazku. Pokud jsme chtěli levnější stenty, referentka obchodního oddělení obvolala pět výrobců a za půl hodiny měla dvacetiprocentní slevu. Dneska má stejné oddělení osm lidí a vede ho vysokoškolsky vzdělaná právnička a na dvacetiprocentní slevě dělá jedna referentka měsíc, má k tomu půlmetrový fascikl papírů a výsledek je stejný.

Nemůžete se divit, po všech aférách s předraženými nákupy a zfalšovanými tendry typu Rath nebo Dbalý.

Po aférách, které se staly navzdory protikorupčním opatřením. To je totiž problém pro policii. Proti korupci nemůžete bojovat přitvrzováním podmínek pro poctivé lidi, ale stíháním zločinců. Gigantický problém teď nastane s registrem smluv.

Tam jste ovšem poněkud přeháněl, když jste uvedl, že by na operačním stole mohl zemřít i pacient, než byste zveřejnili smlouvu na nákup léků.

Tak si vezměte, že všechny nemocnice mají nastavený systém objemových objednávek léků. Program sleduje, jestli je počet balení v lékárně dostatečný. Ve chvíli, kdy to klesne pod kritickou hranici, lékárník odešle objednávku distributorovi, který to do dvou hodin dopraví. To teď skončí, protože budeme muset napsat písemnou objednávku, teprve po podpisu obou stran ji zveřejníme a až pak můžeme léky dostat. Absurdní záležitost, která má jediné řešení v nákupu léků na sklad za 300 milionů.

Ale vždyť to není pravda. Smlouva by nebyla platná až tehdy, pokud ji nezveřejníte do tří měsíců od dodání zboží.

To čtete špatně. Smlouva bude platná, ale nikoli účinná. Jinak řečeno, obchod lze zrealizovat až poté, co bude zveřejněn.

Ne.

Ano. Dokonce jsme tu měli seminář ministerstva zdravotnictví s legislativním náměstkem, kde nám bylo řečeno, že rámcovou smlouvu můžeme uzavřít, ale veškeré zboží nad 50 tisíc obdržíme teprve po zveřejnění každého kontraktu.

To je nesmyslný výklad, tak to jistě zákonodárce nezamýšlel.

Možná ne, ale výsledkem je průšvih – jako všechny poslanecké iniciativy. Kdyby to byla vládní předloha a pan poslanec Farský se vládu nesnažil předhonit, prošlo by to klasickým připomínkovým řízením a tyhle voloviny by se vychytaly.

close zoom_in

Není to volovina. Uzavřete smlouvu a ta bude platit, když ji na internet pověsíte do tří měsíců. To snad stihnete, ne?

Stačilo by mi i čtrnáct dní, ale naši právníci tvrdí, že nejdřív musíme zveřejnit a až pak zrealizovat. A druhá věc je, proč se to týká jen státních zařízení?

Protože se nepodařilo prosadit, aby se to týkalo i jiných.

Dobře, ale i soukromé nemocnice hospodaří s veřejnými penězi. To nás konkurenčně výrazně znevýhodňuje. Dobrodějové, kteří podobné zákony prosazují, bojem proti korupci systematicky likvidují stát. Nedávno jsem si jen tak zkoušel spočítat, kolik bychom vydělali, kdybychom byli soukromá nemocnice a došel jsem k číslu 200 milionů korun. Ušetřil bych za personál zabývající se veřejnými zakázkami, zákonem 106 o svobodném přístupu k informacím a teď registrem smluv. Například když student píše diplomku, tak podle stošestky mu musíme předat všechny informace a on si dokonce předepíše, v jaké struktuře mu je máme dodat. Těch dotazů jsou desítky týdně a přitom můžeme účtovat jen pět korun za stránku. Když někdo požádá o smlouvy k rekonstrukci dětského oddělení s Metrostavem, je to vagon dokumentace a my jsme podle zákona povinni ho žadateli poslat.

Nadstandardy

Kdybyste byli soukromé zařízení na západě, inkasovali byste miliony za nadstandardy. Byl byste pro jejich zavedení?

To je politická otázka.

Vy jste politik.

Na to se velmi obtížně odpovídá. Ono se totiž nepovede definovat, co je nadstandard. Dám vám aktuální příklad. Existuje lék Translarna na určitý typ genetické svalové dystrofie. Pro třicetikilové dítě na rok stojí dvanáct milionů korun. Je to nadstandard, nebo ne? Nebo ženské prsní implantáty – ano, či ne?

Po rakovině prsu jistě ano, když chce dáma vypadat jako Brigitte Bardotová před padesáti lety, tak ne.

Jenže pak máte něco mezi tím, třeba atrofii.

Jde-li o medicínskou indikaci, není to nadstandard, v opačném případě ano. Na tom není nic těžkého.

Dobře, a co tedy Viagra? Klasický problém. Hravě vám dokážu, že normální sexuální život má významný vliv na celkový zdravotní stav, o psychice nemluvě. A antikoncepce, je to nadstandard? Takhle se můžeme probírat, čím chcete a vždycky vám najdu úhel pohledu, podle něhož to lze zařadit tam, či onam. A když se o tom s někým přu, vždy se zeptám, jestli ví, jaký je nejčastější čistý příjem v České republice. Víte to?

close zoom_in

Medián? Devatenáct tisíc.

Správně. A teď si vezměte, že při rodinném příjmu kolem 40 tisíc byste měla platit léky pro děti, antikoncepci a všechno, o čem jsme mluvili. Medicína je opravdu drahá.

Zůstaňme u toho, že je to politická věc a vy jako sociální demokrat zavedení nadstandardů prosazovat nebudete. I když je jistě dost bohatých lidí, kteří by si za nadstandardní péči rádi zaplatili, ale kvůli zákonu nemohou.

Je to Pandořina skříňka. Pokud ji otevřete, musíte vše umět skvěle regulovat. U nás ale nevidím instituci, která by to byla schopna hlídat.

Tak už víme, v čem tkví problém nadstandardu. A kde je zakopán pes v případě pražského magistrátu, kde se už čtyři měsíce nedokážete dohodnout na funkční koalici?

Poslední dvoje volby dodaly do politiky lidi, kteří ji nikdy předtím nedělali, v roce 2010 to byla TOP 09, dneska je to ANO. Deficit politické neprofesionality se musí projevit. A nebudu zastírat, že v současné situaci hrají velkou roli emoce, které se zklidňují poměrně dlouhou dobu. Praha je svého druhu laboratoř a já upozorňuji, že po krajských podzimních volbách se mohou podobné problémy vyjevit všude.

Neděste mě.

Vše se komplikuje tím, že je hrozně těžké skládat ideové koalice. Ani ve společnosti nepřevládá levicová či pravicová ideologie. Dělítko pak vede – teď to přeženu – mezi sluníčkáři a xenofoby – a nikdo není mezi tím. A pak si po volbách zkuste dát dohromady koalici ze sluníčkářů a xenofobů. Politika bez ideologie se dělá opravdu těžko.

Ani by se dělat neměla. Výhodou sociální demokracie je snad právě to, že každý ví, na jakých idejích a programu stojí.

To je pravda. Jenže to je ČSSD, jinak se budou skládat ideové koalice od Šumavy k Tatrám. Určitě se dá najít shoda na opravě silnic nebo výstavbě školky. Ale jakmile začne debata na téma privatizace krajských nemocnic, financování školství na žáka či třídu, vlastnictví společností krajem atd., začne se to lámat. Praha podle mě odhalila to, co se ukáže letos v krajských volbách.

Co z toho plyne pro sociální demokracii? Zatím se ukazuje, že na tom nejvíc profituje Andrej Babiš a jeho hnutí, které je schopno brát hlasy jak od xenofobů, tak od sluníčkářů.

Myslím, že Andrej Babiš má naopak potíže, protože se mu to mnohde rozpadá pod rukama. On sestavuje kandidátky ze superstar, ale chybí mu jednotící prvek. U Babiše žádná sjednocující ideologie není, tam buď jste z Agrofertu, nebo nejste.

close zoom_in

Mají tedy Pražané aspoň teoretickou naději, že se do dalších voleb dočkají své stabilní rady a primátora?

Primátorky.

Přes Adrianu Krnáčovou vlak nejede?

Pan Faltýnek to tak v tisku prezentoval. Jestli si Pražané vybrali jako vítěze voleb hnutí ANO, tak si určili i primátora. Je to tedy čistě problém hnutí ANO, které ústy pana Faltýnka sdělilo, že oni mají Adrianu Krnáčovou. Tohle je důležité si říct. Všechny zákulisní dohody, po nichž vyleze primátor z partaje, která skončila třetí nebo pátá na pásce, by měly skončit. Odpovědnost musí být na nejsilnějším subjektu a jeho problémem je i primátor.

Čtěte také: Klub ANO shora sjednocuje Faltýnek. Na Krnáčové trvá