Ředitel Bobek: Zoo je složitý organismus, potřebujeme srdcaře

Za poslední roky se zahrada proměnila, přibyly pavilony, koně Převalského odcestovali do Mongolska. Podle hodnocení návštěvníků se pražská zoo umístila jako sedmá nejlepší zoo na světě a co do návštěvnosti jde dnes téměř 
o nejpopulárnější pražskou „památku", které se vyrovnává jen Pražský hrad.

Kdy vlastně padl první nápad založit v Praze zoo?

Pražská zoo mohla být založena už v 16. století, ale bohužel dějiny tím zamíchaly natolik, že spousta metropolí ma mnohem starší zoologické zahrady. V Praze byla založená až v roce 1931, ale tomu předcházely desítky let příprav, které sahají do hlubin 19. století a příjezdu korunního prince Rudolfa do Prahy.

Proč se to odsouvalo?

Trvalo strašně dlouho, než se rozhodlo a schválilo, že tu zoologická zahrada bude. A že to někdo zaplatí. Potom přišly také veliké dohady o tom, kde zoo má být. Vybralo se několik míst, ale nakonec zvítězilo to, proti kterému vystupovalo mnoho oponentů, ale jež i z dnešního pohledu je nejlepší. A to je Trojská kotlina.

Zahrada se těší velké návštěvnosti. Kolik přesně přichází lidí?

Její oblibu dokládají čísla návštěvnosti. Zoo Praha se pravidelně umísťuje jako druhé nejnavštěvovanější místo v České republice, hned po Pražském hradě. Loni přišlo do zoo, navzdory tomu, že byla postižena povodní, přes milion sto tisíc návštěvníků. A tento rok dorazil miliontý návštěvník už na konci srpna.

close zoom_in Letos jste získali ocenění jako sedmá nejlepší zoo na světě.

Pražská zoologická zahrada je v současnosti sedmá nejlepší zoo na světě podle hodnocení návštěvníků serveru TripAdvisor.com. I jiné žebříčky je řadí na přední místa.

Máte vytyčené ještě další cíle, čeho dosáhnout?

Vize je vystoupat v žebříčku výš, nebo se alespoň udržet 
v první desítce. To souvisí 
i s financováním zoo. Pokud jde o to, kam směřujeme, zoologické zahrady nabývají na významu v případě ochrany ohrožených druhů. To je společný a podstatný úkol. Musíme rozvíjet areál. Kdo se na chvíli zastavil, ten se ocitne opodál, abych parafrázoval známé úsloví.

Co tím máte na mysli?

Musíme budovat nové expozice, protože nám morálně zastarávají. Přístup k chovu zvířat se mění, takže naše plány jsou na dvacet třicet let dopředu. Určitě se budou modifikovat, ale velmi přesně víme, kudy a jak jít dál. Význam zoo v dnešní době spočívá 
z velké části v ochraně přírody a ohrožených druhů. To je stav, na který se chceme stále výrazně orientovat.

Kolik má dnes vlastně pražská zoo zvířat?

Dnes tu chováme zhruba pět tisíc jedinců obratlovců ve více než šesti stech druhů.

Letos jste na konci května otevřeli pavilon velemloků čínských. Plánujete další pavilon?

Ano, začneme ho budovat už tento podzim. Bude se jednat o expozici exotického ptactva neboli Rákosův pavilon, pojmenovaný podle mecenáše pražské zoo pana Stanislava Rákose. Rákosův pavilon se asi stane jedinou expozicí v zoo, kde zvířata uvnitř budou dražší než celá stavba. Budou tam takové unikáty jako arové kobaltoví, kteří mají mnohamilionovou hodnotu. Některé tyto papoušky zoo získala i tak, že byli zabaveni pašerákům.

Zoo je také zaměstnavatelem, kolik lidí u vás pracuje?

Chod zoologické zahrady obstarává přes dvě stě zaměstnanců spolu s dalšími externisty. Mají oddanost zoologické zahradě, která přináší velké výsledky. Jsou to srdcaři. Je potřeba si uvědomit, že zoo je složitý organismus a zabezpečení jejího bezchybného chodu vyžaduje nespočet neviditelných činností. Naším cílem je mít spokojené návštěvníky i spokojená zvířata. A velkou naší radostí jsou pak výjimečné odchovy.

close zoom_in Zlom pro zoologickou zahradu byly povodně v roce 2002 a loni. Jaké je poučení z obou situací?

To je obraz zmaru a nejde jenom o materiální škody, ale hlavně úsilí mnoha let přijde vniveč. Uvidíme, jak to bude dál. Existuje velká naděje, že Praha zlepší protipovodňovou ochranu na úroveň padesátileté, stoleté vody. Musíme také přesunout pavilon goril do jiné, horní části zoo. Také musíme předpokládat, že nepřijde další velká povodeň. Neustále budeme sledovat, jaké jsou přeháňky a jak se mění hladina Vltavy.

Proč podle vás i dnes stále vznikají zoologické zahrady?

Jejich původní role poskytnout návštěvníkům zábavu 
a poučení se rozšířila o nové úkoly. Nejde jen o to, že zoologické zahrady jsou jakási Noemova archa, ve které přežijí druhy vyhubené v přírodě a pak se vrátí na místa svého původního výskytu, jako například kůň Převalského. Na to ani všechny zoo světa nemají byť jen zlomek potřebné kapacity. Musíme se snažit zejména o to, abychom zachránili ohrožené druhy tam, kde jsou doma, včetně jejich přirozeného prostředí. Třeba gorily obývají deštný les, a pokud by se ho nepodařilo zachovat, neměly by kde žít.

Co vám jako řediteli zoo dělá největší radost?

Můžete mít radost každý den. Někdy se narodí mládě 
a je jedno, jak je vzácné. Nebo nám přijde zpráva, že se koním, co jsme odvezli do Mongolska, narodilo hříbě. Najednou uvidíme, jak funguje nová expozice. Velkou radost mi nyní dělá Rezervace Bororo. Je to takový odpočinkový, hravý prostor. Jde vidět, že děti jsou 
z něj nadšené.