„Samozřejmě bych to velmi nerad zakřikl, ale pokud vše půjde, jak má, slůňata by se s největší pravděpodobností mohla narodit na přelomu března a dubna příštího roku. Vzhledem k tomu, že už máme Maxe a Rudiho, tentokrát bych si přál alespoň jednu ‚holku‘,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek v tiskové zprávě.

Veterináři provedli na konci dubna ultrazvukové vyšetření obou slonic. „Mláďata byla v den vyšetření živá a bez abnormalit,“ potvrdil Roman Vodička. „Stejně tak samice vypadají dobře, vše má tedy zatím standardní průběh.“

Délka březosti u těchto asijských slonů činí zhruba 22 měsíců, k páření došlo na přelomu loňského května a června. „Hraniční doba březosti je však ovlivněna různými faktory a může se prodloužit či zkrátit o týdny až jeden měsíc. Důležité teď bude hlídat například správnou váhu slonic, protože kdyby příliš přibraly, mohlo by hrozit, že mláďata budou moc velká,“ dodala mluvčí pražské zoo Lenka Pastorčáková.

Zoo Praha slony chová už od roku 1933

Slony chová zoo v Troji v podstatě od začátku fungování. Baby jakožto první zástupce svého druhu přišel do metropole v roce 1933, tedy dva roky po otevření areálu. V současnosti žije v Údolí slonů, které bylo otevřeno v březnu 2013 díky příspěvkům magistrátu i veřejnosti, sedm slonů indických.

„Historicky první slůně, které se v pražské zoo narodilo a také tam bylo počato, přišlo na svět 5. dubna 2016 a dostalo jméno Maxmilián (Max). Jeho matkou je Janita. Rudolf (Rudi) se narodil o půl roku později Tamaře,“ informovala mluvčí Pastorčáková.

Návštěvníky Zoo Praha a milovníky zvířecí říše potěšil na oficiální facebookové stránce rovněž primátor Hřib, který chce dostat do hlavního města luskouna. Jedná se o šupinatého savce, luskounovití žijí v Africe a Asii. Podle Hřiba je jejich chov extrémně složitý, a proto jsou nyní jen v jedné zoo v Evropě.

Obrovská oživlá šiška

„Luskouna jsem si zamiloval už v dětství, kdy jsem ho objevil v knížce o pražské ZOO s černobílými fotografiemi z roku 1955. Vypadá trochu jako obrovská oživlá šiška. Chtěl jsem ho vidět naživo, ale když jsem přišel do Prahy, tak ho v pražské zoo už neměli,“ uvedl pražský primátor na sociální síti.

Tento ohrožený druh (kvůli masu i šupinám, které slouží čínské medicíně) se však jen tak do Prahy nedostane. V zoo je potřeba dostavět nový pavilon goril, jehož součástí bude i expozice luskounů. Vedení pražské zoologické zahrady však už nyní spolupracuje s polskými kolegy a v Laosu postavilo česko-polské Pangolárium, které bude sloužit jako zázemí pro luskouny zabavené pytlákům a pašerákům. Světový den luskounů si Zoo Praha připomíná každý rok 18. února.