Záměr MPSV řada městských částí kritizuje. „Navrhovaná podoba zákona přenáší značné náklady s touto problematikou spojené na bedra jednotlivých obcí a značně rozšiřuje okruh osob s nárokem na tento druh bydlení,
a to bez jakékoli motivace pro případné žadatele,“ uvedla například radní šesté městské části pro sociální politiku 
a zdravotnictví Milena Hanušová (TOP 09).

Koncepce ministerstva se nelíbí ani dalším městským částem. Mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková uvedla, že návrh nepovažují za zdařilý, a to například proto, že nereflektuje složení obyvatelstva a specifické potřeby jednotlivých obcí. Obávají se také finanční nákladnosti.

„Návrh považuji za megalomanský, na takový prostě nejsou peníze. Věřím ale, 
že na základě jeho připomínkování bude nakonec přijata taková podoba zákona, která již bude uskutečnitelná. Tedy že stát i obce budou mít možnost jeho naplnění dosáhnout," uvedl starosta páté městské části Radek Klíma (TOP 09) s tím, že pětka v současnosti zpracovává studii, 
na základě které určí další strategii sociálního bydlení.

Návrh ministerstva kritizují i na šestce, nemají totiž pro stanovenou pětiprocentní hranici dostatečný bytový fond. „Byl by to i pro naši městskou část problém, který bychom museli řešit jak novou výstavbou, tak rekonstrukcemi stávajícího bytového fondu, i případně problematičtější spoluprací 
se soukromými majiteli bytů," sdělila radní Prahy 6 pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Hanušová (TOP 09).

Současnost

A jak funguje sociální bydlení v Praze v současnosti? Městské části mají zpravidla vyhrazenou část bytového fondu, kterou přidělují na základě sady kritérií sociálně potřebným obyvatelům. Zaměřují se primárně na rodiny s dětmi či samoživitele, seniory, ale i na osoby se zdravotním postižením. Bydlení často poskytují rovněž mladým lidem a párům jako takzvané startovací byty. Přidělení bytu bývá podmíněno například trvalým bydlištěm na území dané městské části po určitou dobu nebo příjmem pod určitou hranicí.

Na Praze 7 momentálně pracují na nové koncepci bytové politiky, která by měla sjednotit dosavadní poněkud nepřehledný systém. „Praha 7 má poměrně roztříštěný systém bytové politiky. Máme byty azylové, sociální, podporované, komerční, ‚historické' po přechodech nájmů ze starých dekretů, ale také poskytujeme několik bytů neziskovým organizacím, které tak mohou s klienty pracovat intenzivněji," vysvětlil zástupce starosty Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 sobě). Cílem pracovní skupiny, kterou sedmička koncem června ustanovila, je systém sjednotit do tří kategorií bytů – azylové, podporované a komerční.

Do systému podporovaného bydlení se už nyní mohou přihlásit občané Prahy 7, kteří splňují kritéria, zahrnující například příjmovou hranici, výši současných nákladů na bydlení, počet dětí, zdravotní problémy či věk žadatele.

Sedmička problém nemá

Na rozdíl od řady jiných městských částí nemá radnice na sedmičce s koncepcí ministerstva problém, i když bude muset rovněž řešit nedostatek bytového fondu. Pět procent bytů v majetku radnice, kterou by podle zákona měla každá obec na sociální účely vyhradit, považují i na základě vlastní socio-demografické analýzy za optimální, v současnosti však městská část vlastní pouze necelých osm set bytů a potřebovala by jich o více než dvě stovky více.

„S ohledem na to, že předchozí vedení pečovalo o údržbu bytového fondu pouze okrajově, bude Praha 7 moci pokrývat poptávku po podporovaném bydlení opravováním prázdných bytů ve špatném technickém stavu. Doufáme, že počet bytů ve vlastnictví Prahy 7 na pokrytí potřeb sociálního bydlení bude stačit," doplnil Mareš.

Podobný systém jako 
na sedmičce mají také druhá 
a třetí městská část. Obě tyto části disponují rozsáhlým bytovým fondem, který jim zbyl po privatizaci. Trojce po skončení privatizace zbude 1000-1500 bytů, radnice také plánuje výstavbu zhruba 120 nových jednotek. Praha 2 disponuje dokonce zhruba třemi tisíci bytů. Díky tomu třeba na trojce nemají se záměrem ministerstva problém a s principy připravované koncepce souhlasí.

Staví se i na Praze 1, koncem roku by zde měl být dokončen dům pro mezigenerační bydlení. „Bude v něm 
27 malometrážních bytů, které chce naše městská část využívat jako startovací byty hlavně pro mladé lidi a dále zde bude 12 bytů s pečovatelskou službou," uvedla mluvčí Blažková.

Osmdesát bytů za korunu měsíčně

Na Praze 6 spojují podporu bydlení i s dalšími nástroji sociální politiky. „Máme propracovaný systém podpory osob, které se ocitly, ne vlastní vinnou, v obtížné sociálně bytové situaci a potřebují pomoc při zajištění sociálního bydlení. Tento pronájem 
je spojený i s podporou zaměstnanosti a dalšími motivačními prvky," vysvětlila radní Hanušová. V současnosti takto městská část pronajímají šedesát jednotek.

Sociální byty jsou aktuálním tématem také na Praze 10, a to v souvislosti s pronájmem bytových jednotek v majetku městské části firmě Program bydlení. Jedná se pouze o malou část bytů, kterými desítka disponuje, opoziční koalice Vlasta nicméně upozornila na nevýhodnost smlouvy, kterou v minulém volebním období radnice s firmou uzavřela. Opozice se tuto otázku pokusila na minulém jednání zastupitelstva přidat do programu, to se jí však nepodařilo.

„Městská část se smluvně zavázala pronajmout za korunu měsíčně osmdesát bytů 
s celkovou výměrou převyšující pět tisíc metrů čtverečních společnosti Program bydlení, a ta následně tyto byty pronajímá bývalým nájemníkům obecních bytů, kteří měli vůči městské části dluh na nájemném. Kdyby městská část pronajímala všechny tyto byty standardním způsobem, jen na nájemném by získala zhruba šest set tisíc korun měsíčně," uvedl opoziční zastupitel Milan Mraček (Vlasta). Koalice rovněž upozornila, že daná smlouva je uzavřena do roku 2025 a je podle nich v podstatě nevypověditelné.

Program bydlení

Vedení městské části podle vyjádření místostarosty Petra Davida (ANO) o problému 
ví a hodlá ho řešit. Cílem programu, který funguje od roku 2006, je podle něj řešit problém neplatících nájemníků, ale současný stav považuje za nevyhovující. Proto městská část pozastavila předávání bytů firmě Program bydlení 
a chystá se s ní ukončit smlouvu.

„Společnosti Program bydlení bylo předáno třicet šest bytů ze schváleného počtu osmdesát," uvedl David 
s tím, že pokračování programu by v budoucnu měla řešit společnost Praha 10 – Majetková, vlastněná městskou částí. Doplnil, že v současnosti probíhají jednání a o vývoji situace bude radnice informovat na zářijovém zastupitelstvu.

Jinak desítka dává k dispozici byty podobným způsobem, jako ostatní městské části. Letos se jich chystá přidělit čtyřicet. Zájemci, splňující kritéria zařazení do jedné z pěti skupin (například mladí lidé do třiceti let či samoživitelé) se mohou přihlásit do výběru. Kdo byt dostane, bude určeno losem.