Radnice devítky zpřístupní štoly pod Prosekem

„Úprava, revitalizace, zabezpečení a zpřístupnění objektu proseckého podzemí je rozdělena na dvě základní etapy. V první etapě je počítáno s rozpočtem 15 milionů korun, ve druhé etapě je počítáno s rozpočtem 8 milionů korun,“ uvedl mluvčí Prahy 9 Jiří Houdek.

První fáze je spjatá s chystaným projektem obnovy naučné stezky Amerika, která vede nad zemí proseckými skalami, unikátními svým stepním charakterem. Součástí tohoto projektu budou i přípravné práce pro následné zpřístupnění podzemí. 


Následná fáze projektu, která zatím není jasně časově naplánována, počítá s vybudováním servisní budovy pro prohlídky podzemních prostor a se samotnou sanací štol tak, aby byly přístupné veřejnosti. To bude předpokládat zabezpečení 
a také vytěžení sedimentu, který zbyl na dně štol poté, co byly v sedmdesátých letech zatopeny kanalizací.

Zpřístupnění skal je záměrem radnice už velmi dlouho. Podle starosty městské části Jana Jarolíma ho plánoval 
už jeho předchůdce a on sám se ho dlouhodobě pokouší prosadit. V minulosti však narazili na problémy například s místními obyvateli či s ochránci životního prostředí. Prosecké skály jsou totiž přírodní památkou.

Stabilita je dostatečná

„V případě ochrany se prolínají dva aspekty. Za prvé skály, které byly vyhlášeny jako přírodní památka už někdy 
v šedesátých letech, a za druhé podzemí. Problém je v tom, že není přesně definováno, co je co," uvedl Jarolím. Vzhledem 
k tomu, že podzemní komplex přesně nekopíruje skály nad ním, je obtížné spojovat myšlenku ochrany v Praze unikátních stepních kultur proseckých skal na povrchu a důlního díla v podzemí. „Podzemí navíc v podstatě není přírodní památka, ale útvar uměle vzniklý už ve středověku," doplnil Jarolím.

Štoly jsou tak podle něj spíše technickou památkou. 
„Má to všechny atributy starého důlního díla," doplnil s tím, 
že v současnosti má městská část v ruce posudek, která dává projektu zpřístupnění štol zelenou.

Stabilita komplexu je podle něj dostatečná. „Za staletí 
to nespadlo," uvedl s tím, že projekt úprav bude samozřejmě zahrnovat standardní stabilizační opatření důlního typu. Zabezpečení bude jednou 
z hlavních položek nákladů 
na sanaci prostor.

Jedním z důvodů, proč chce městská část komplex zpřístupnit, je jeho ochrana před vandaly a zabezpečení. „Nejlepší ochrana pro jakýkoliv útvar je dostat ho pod kontrolu široké veřejnosti," míní Jarolím.

Vyrazí se tunel

V minulosti se v nehlídaném labyrintu pod Prosekem událo i několik nešťastných událostí. Například se tam ztratila skupinka chlapců, kteří se vydali jeskyně prozkoumat. Následovala velká záchranná akce na jejich vysvobození z bludiště štol. V prostorách chodeb došlo také k sebevraždě.

„Chodby jdou do stovek metrů a bez vybavení není možné podzemí prolézt," uvedl Jarolím. I tak se tam však během let vypravovali skupiny lidí, 
ať už na průzkum nebo třeba popít alkohol. „Na krátkou dobu se tam uhnízdili dokonce satanisti," doplnil Jarolím.

Současný přístup do podzemí je zajištěn původním tubusem, který je zhruba 18 metrů hluboký. Radnice zde narazila na problém, protože pozemek, na kterém se přístup do štol nalézá, jí nepatří. Podle starosty však s majitelem jednají a případné získání vstupu je na dobré cestě.

V každém případě je součástí plánovaného projektu vyražení menšího tunelu, který 
by začínal v plánované servisní budově a o kus dál navazoval na současný tubus vedoucí do štol. Podle starosty by se tak návštěvníci mohli aklimatizovat na pohyb pod zemí. Do štol 
by se pak dostali pomocí kruhového schodiště. Samotný okruh pod zemí, samozřejmě 
s průvodcem, by měl být dlouhý asi 700 metrů.

Nápad vznikl před patnácti lety

Podle odborníka na stará důlní díla národního technického muzea Martina Přibila, který se v minulosti podílel 
na přípravě posudku pro projekt, by si plán zpřístupnění zasloužil nové zhodnocení proveditelnosti. „Nápad vznikl před patnácti lety a od té doby se situace změnila, podzemí bylo například zatopeno, praskl tam vodovod. Myslím si, že to dnes už úplně vhodné není, ale jednoznačně se to říct nedá," uvedl.

Podzemí je podle něj v horším stavu než v minulosti a postupně se zhoršuje, ale celkově je stabilní. „Jednotlivé kry 
se nehýbou, ale vlastní chodby jsou poměrně závažně poškozené a asi by stálo za to zpracovat novou studii," míní Přibil.

S projektem nesouhlasí někteří místní obyvatelé, podle kterých je příliš megalomanský. Už schválená první fáze projektu je podle nich příliš nákladná a městská část ji realizuje i přes protesty místních občanů. „Projekt zahrnuje postavení gabionových stěn pro vyhlídku, dojde k vykácení dřevin a zasazení trávníku. 
To podle nás neodpovídá obsahu evropského fondu pro životní prostředí, ze kterého 
je plán financován," míní jedna z místních obyvatelek.

Plýtvání veřejných prostředků?

Podobný názor má i opoziční zastupitelka Prahy 9 Dana Balcarová. Radnice podle ní v přípravě záměru postupuje netransparentně. „Záměr ani podoba projektu nebyla projednána veřejně, občanské spolky, které se o kauzu dlouhodobě zajímají, byly obejity ve stavebním řízení. Ani já, jako zastupitelka Prahy 9, nemám 
ke kauze skoro žádné informace," uvedla.

Podle Jarolíma je však projekt koncipován rozumně. „Oni zcela evidentně chtějí projekt zpřístupnění zabít," uvedl 
s tím, že nechápe proč, když náklady na něj nejsou rozhodně tak monstrózní a turistická atrakce by zvýšila atraktivitu městské části i celé Prahy. Podle Balcarové je však celý plán plýtváním veřejných prostředků a výhody zpřístupnění podzemí neodpovídají nákladům. „Prosecké podzemí o velikosti tří obýváků těžko přiláká autobusy turistů, pro které bude již teď zbudováno parkoviště a pro budoucí návštěvníky záchodky. Nelíbí se mi ani architektonické pojetí stavby, je to jen monstrózní bariéra 
v krajině Prosecké terasy," zakončila Balcarová.