Má blízko k Andreji Babišovi, méně už k Adrianě Krnáčové 
a pravicovému křídlu v ANO. Je zvyklá hodně pracovat, takže je trochu alergická na tváře z plakátů, které sázejí hlavně na svou popularitu.

Jste pravou rukou Andreje Babiše?

Andrej Babiš nemá pravé ruce. Kdyby jimi měli být všichni, o nichž se to říká, musel by být chobotnice.

Pravda je, že jste s ním v minulosti spolupracovala, zařizovala jste mu věci spojené s byznysem i politikou, mluví se o vás jako 
o lobbistce. Co přesně jste pro něj dělala?

Jsem advokátka se zaměřením na legislativu petrochemie, agrochemie a energetiky. Myslím, že tuto oblast dobře ovládám, pomáhala jsem například se zpracováním zákona o pohonných hmotách, který byl přijat před dvěma roky. Díky němu se nastavila pravidla, která zamezují daňovým únikům.

Majiteli Agrofertu jste tedy poskytovala běžné právní služby?

Právní servis v oblasti legislativy. Andrej Babiš už tenkrát podporoval toto znění zákona. Jsem pyšná, že se mi tehdy podařilo poslancům vysvětlit, v čem je jeho prospěšnost. To je moje parketa.

Čili přiznáváte, že jste za tento zákon lobbovala?

Nejen, pomáhala jsem s jeho přípravou od začátku, jednala jsem na finančním ředitelství s panem Knížkem, který odvedl velký kus práce.

To snad ani neříkejte, Andrej Babiš Jana Knížka z úřadu vyštípal a v souvislosti s jeho prací ministerstvo financí dokonce podalo trestní oznámení.

Tohle pozadí neznám. Při přípravě zákona o pohonných hmotách pan Knížek vystupoval perfektně, vysvětloval věci kolem daňových úniků firem, které mají životnost třeba týden, ale stačí okrást stát o 200 milionů. On to popisoval z pohledu úředníka, já z pohledu advokátní praxe. Připomínám, že český stát byl vyhodnocen jako ideální prostor pro tento druh podvodů.

Média zdůrazňují jiný typ lobbingu. Jako členka ČSSD s výbornými kontakty na poslance jste byla pro začínajícího politika Babiše ternem.

Samozřejmě věděl, že jsem byla v ČSSD. Když jsem zpracovávala legislativu, tak to bylo zejména pro poslance sociální demokracie. V petrochemickém byznysu byl ale Andrej Babiš nezanedbatelnou osobou, Agrofert byl členem Svazu chemického průmyslu, to propojení bylo logické.

V ČSSD jste byla 20 let. Jak se přihodí, že jste najednou přešla na druhou stranu?

Bylo to těžké. ČSSD se ke mně zachovala velmi pěkně. Pan předseda Sobotka i pražské vedení věděli, že s panem Babišem spolupracuji, a neustále čekali, kdy se k tomu kroku odhodlám. S Bohuslavem Sobotkou jsem o tom mluvila tři nebo čtyři měsíce před odchodem do ANO. Pan Babiš potřeboval pomoci s organizací. Byl skvělý podnikatel, ale o stranickém mechanismu nevěděl vůbec nic.

Tomu rozumím, ale proč zrovna Andrej Babiš a jeho nové hnutí?

Léta jsem s ním pracovala a měla jsem k němu větší osobní vztah než k vedení ČSSD.

Stále nevysvětlujete, co vás oslovilo na jeho politickém projektu, přišlo vám to jako zajímavá výzva nebo nosná politická idea?

Snad nic nepatřičného neprozradím, když řeknu, že už před několika lety mi pan Babiš řekl: Doktorko, založte mi stranu. Připravila jsem mu potřebné podklady a vysvětlila, co to obnáší. Měl představu, že se sejdou samí skvělí lidé, ve všech pozicích budou odborníci, kteří se jen pohrnou. Snažila jsem se mu říct, že takhle to nebude fungovat, že přijde řada nekvalitních osob, kariéristů. A že špičkoví lékaři nebudou šťastní, když jim nabídne ministerské křeslo. Tak o tom přestal mluvit a za čas zase přišel a zeptal se: Doktorko, jak dlouho vám bude trvat založení strany? Odpověděla jsem, že to mám v počítači. Pak jsem byla zvolena do zastupitelstva Prahy 10, stala se místostarostkou a viděla ho už málo. Asi se začal ptát jiných lidí, kteří mu stranu nakonec založili.

U vzniku hnutí ANO jste tedy nebyla?

Ne.

Nicméně do hnutí jste vstoupila, stala jste se za ně starostkou, Andrej Babiš vicepremiérem 
a ministrem financí. O víkendu má ANO sněm, který může být určitým zlomem v jeho historii. Co by podle vás měl přinést?

Hlavním úkolem je zvolit nové vedení. V Babišových fyzických silách už není tu káru táhnout sám. On vezl autobus do kopce, během jízdy nastoupilo plno lidí, ale jako šofér se pořád o vozidlo staral hlavně on, ostatní se jenom vezli. Teď potřebuje mechaniky a další pomocníky. Musí mít místopředsedy 
s jasně vymezenými kompetencemi, kteří mu odlehčí.

O jakou kompetenci máte zájem vy?

Moje mise bude spojena 
s legislativou hnutí, změnou stanov, jednacími, volebními i kariérními řády. Chci pomoci s organizací, protože jako jedna z mála v tom mám praktické zkušenosti. Jsem hlavně komunální politička, a tak bych chtěla přispět k budování odborného zázemí pro naše zastupitele.

Proslula jste větou, že v hnutí jsou tahouni a ti, kteří se vezou. Tažní a chovní. Martina Stropnického jste zařadila mezi ty druhé.

Tak to vůbec není. Ta věta mě moc mrzí, redaktor Mladé fronty DNES to použil, aniž by mi řekl, že mě v telefonu nahrává, mluvila jsem s ním o něčem jiném, bylo to mimo záznam.

Podstatné ovšem je, zda si to myslíte.

Řekla jsem mu, že ve vedení hnutí nemohou být jen ministři, kteří nemají čas se mu věnovat. Šéf obrany prostě nemůže do noci psát volební řády, má jinou práci. V hnutí musí být jak ti na ukazování, tak ti, co pracují.

To jste tomu tedy pomohla. Jaký je rozdíl mezi chovným a na ukazování?

Dobře, chtěla jsem říct mediálně známí. A nemyslela jsem ministra Stropnického, ale spíš některé poslance.

Místopředsedou ANO by tudíž neměl být žádný ministr?

Zastoupení by mělo být pestré a v předsednictvu by mělo být zastoupeno co nejvíc krajů.

Andrej Babiš řekl, že místopředsedkyní s odpovědností za zahraniční politiku by mohla být Jaroslava Jermanová. Někteří novináři vyjádřili obavu, že v tom případě Česko vyhlásí někomu válku. Byl by to dobrý tah vzhledem k nevalné pověsti paní Jermanové ve funkci místopředsedkyně sněmovny?

Paní Jermanová kandiduje do vedení hnutí, ale ne se zaměřením na zahraniční politiku, taková kompetence tam není.

Jaroslava Jermanová se ale k tomu hlasitě přihlásila, uvedla, že o to zájem má a že by to zvládla.

Aha, tak to nevím. Paní Jermanová má velkou podporu ze středočeské organizace a delegáti z Prahy budou ctít návrhy krajů.

Na sněmu se čeká velká debata, kam se hnutí ANO ideově zařadí, doleva, či doprava. Pan Babiš se nerad k tomu vyjadřuje, ale poslanci Ivan Pilný nebo Martin Kolovratník by se rádi programově posunuli do pravicových vod. Co vy?

Já nerada rozděluji voliče nebo kohokoliv na pravici 
a levici. Jsem zvyklá komunikovat s poslanci napříč stranami, v každé z nich byli skvělí lidé. Nevymezuji se ideologicky, jsem pro politiku zdravého rozumu.

Jenže tak politika nefunguje. Levice chce daně zvyšovat, pravice snižovat. Co je rozumné, rušit zdravotní poplatky, nebo je zachovat?

Nevím, jestli naše zdravotnictví zachrání, že budeme od pacientů vybírat drobné. Na prvním místě bychom se měli starat o to, aby stamiliony, které z rozpočtu do zdravotnictví proudí, byly efektivně vynaloženy, aby výběrová řízení byla průhledná 
a přístroje se nepředražovaly. Podle mě bylo zbytečné poplatky zavádět, ale když už se to stalo a pořídily se drahé automaty do nemocnic, tak bych je asi nerušila.

Ivan Pilný je radikální i v jiných věcech, je ostře proti státním alimentům a naopak by rád zavedl školné. Jeden komentátor trefně poznamenal, že kromě antikomunistické rétoriky jsou jeho představy téměř totožné 
s programem ODS.

Pan Pilný není můj fanklub, má svůj názor, já mám poněkud jiný. Nejsem pro zavádění školného, protože by mohlo zabránit talentovaným dětem ze sociálně slabšího prostředí studovat. Už současné náklady na vysokoškoláka některé rodiny výrazně zatěžují.

ANO vzniklo jako hnutí proti kmotrům, rozkrádání i klasickým politickým stranám. Od voleb ale uplynul rok a půl, potřeba jeho proměny v programově a organizačně sevřenější strukturu je evidentní. Nevyhnete se ani ideovému zařazení.

Pan Babiš založil hnutí proto, že mu vadila obrovská korupce, neprůhledná výběrová řízení, rozkrádání veřejných prostředků. Šel do toho s tím, že to chtěl změnit. Pořád si myslím, že se u nás nevybírá tolik daní, kolik by se mělo, musí se zlepšit vymahatelnost daní. A na druhém místě je šetření, centrální nákupy, státní pokladna atd. Zatěžovat lidi vyššími daněmi nebo školným podle mě není nutné ani správné.

Příští rok budou krajské volby. Myslíte, že to nějak výrazně ovlivní funkčnost koaliční vlády? Vydrží podle vás až do podzimu 2017?

Myslím, že ano. V koalici vždycky záleží na komunikaci, někde musíte ustoupit.

Jenže Andrej Babiš možná uvažuje jinak. Hledá ideální příležitost, která mu pomůže sněmovní volby vyhrát, a to výraznou většinou.

Ideálních by bylo 51 procent.

Tak to se mu asi nepovede.

Já bych ho nepodceňovala. Před minulými volbami jsem mu říkala, že když získá šest procent a dostane se do sněmovny, bude to obrovský úspěch. Na to mě setřel, že pokud by měl mít nějaké čtyři poslance, tak by se na to raději vykašlal. A podívejte, co z toho bylo, skoro devatenáct procent hlasů a šest ministrů.

A to všechno díky protikmotrovské rétorice. Jak to jde dohromady s vaší osobou, která je opředena nelichotivou pověstí? Například se o vás říká, že radnici Prahy 10 vedete díky domluvě nejrůznějších šíbrů zprava i zleva, které diriguje Tomáš Hrdlička, bývalý boss ODS. Je 
o vás známo, že před listopadem 1989 si vás vybrala komunistická rozvědka jako adeptku na špionku, po převratu jste byla zaměstnána v tajných službách.

Už asi stokrát jsem řekla, že pana Hrdličku neznám, potkala jsem ho dvakrát někde na chodbě radnice, nebavili jsme se spolu, zřejmě jsem byla pod jeho rozlišovací schopností. Neřešila jsem magistrátní politiku, a to ani jako místostarostka. Pro lidi kolem pana Hrdličky jsem vůbec nebyla zajímavá. Tento můj mediální obraz je opravdu nespravedlivý, protože není podložený jediným faktem. Někdy si dokonce myslím, že ty drby schválně šíří sám pan Hrdlička.

Není to spíš dáno rodným listem radnice v Praze 10, kde v dojemné symbióze vládli politici ODS a ČSSD?

Tak divné to zase není, protože výběr nebyl velký. Do loňských komunálních voleb jsem zcela záměrně šla jako lídr kandidátky, chtěla jsem, aby lidé z Prahy 10 dali najevo, jestli jim vadí, že jsem před listopadem 1989 rok byla v nějakém širším kádrovém výběru rozvědky. Volby jsem vyhrála, získala jsem hodně preferenčních hlasů, v okrsku, kde bydlím, jsem dostala 30 procent. Chci všem kritikům říct, že mi dali mandát občané, tak by toho mohli nechat. Útoky vnímám jako akci skupiny lidí včetně novinářů – kteří se mimochodem s panem Hrdličkou čile stýkají – proti mně. Já se ale teď díky důvěře voličů cítím obrovsky silná.

Což jste zúročila při sestavování rady, kdy jste vyšachovala druhou nejsilnější formaci Vlasta.

Po volbách jsem byla postavena do velmi složité situace. Jednala jsem s hnutím Vlasta i TOP 09. S topkou bych si koalici dokázala představit, ale oni nechtěli jednat zvlášť. Teď jsem moc ráda, že jsem to neudělala, protože to, co tady opozice předvádí, je destrukce systému, anarchie. Navíc formát, který mi byl nabízen TOP 09 a Vlastou, byl tři tři tři, což by mi znemožnilo rozhodovat. Teď je v radě pět zástupců hnutí ANO z devíti, což je ideální. Povedlo se i to, že ODS poprvé za dvacet let není v koalici a na chod radnice nemá žádný vliv.

Chcete si potvrdit silnou pozici v hnutí ANO i kandidaturou ve sněmovních volbách?

Už bych se nebála do toho jít. Povzbudil mě i pan Kasl (původní kandidát ANO na pražského primátora – pozn. red.), který proti mně vedl brutální kampaň a pak ve volbách se svým uskupením dostal kolem dvou procent hlasů. Volby do sněmovny jsou ale pro mě hrozně daleko. Poté, co mi během tří týdnů umřel manžel, si nic neplánuji.

Vedete pražskou organizaci ANO a prý se bez vás na magistrátu nehne ani lístek. Nevím ovšem, jestli to je pro vás pozitivní hodnocení, protože paní primátorka Krnáčová zatím toho moc nepředvádí.

Předně se starám o Prahu 10, kde máme krásné projekty. Asi to nevíte, ale my jsme už několik let hodnoceni jako nejlépe vedená radnice, čerpáme nejvíc prostředků z evropských fondů, máme nejnižší náklady na občana ze všech pražských částí, přitom ale děláme spoustu akcí pro rodiny s dětmi, pořádáme rekvalifikační kurzy pro maminky, pro handicapované občany chystáme automatickou dodávku vody při odstávce, pořádáme karnevaly pro seniory. To ale nikde nezazní, protože všichni opakují klišé o Hrdličkově Praze 10, což už dávno neplatí.

Teď to právě zaznělo, tak se, prosím, vraťte k paní Krnáčové.

Přišla jsem do pražské organizace ANO v době, kdy byla v rozkladu. Chyběly tam jakékoliv organizační a řídící principy, udělala jsem strukturu a jasná pravidla. Ta organizace se dala do kupy a táhne za jeden provaz.

Adriana Krnáčová byla vaším koněm na primátorku?

Ne, ne, ne. Paní Krnáčová nebyla nominantkou členů hnutí, byla součástí skupiny těch známých osobností.

Lákadlem pro nespokojené voliče byl třeba Matěj Stropnický za zelené, který vyhrál volby 
v Praze 3 a teď je náměstkem Adriany Krnáčové. Proč proti němu tak jede ANO i STAN? Pražské stavební předpisy, které on prosazuje, podpořilo 60 známých osobností včetně proslulých architektů. Svoz odpadu za třináct miliard je nepochybně záležitost k debatě, nikoli k odmávání.

Já si zase myslím, že všichni jedou proti nám, nikoli proti němu. Pan Stropnický je součást koalice a musí se tak chovat. Nemůže hlasovat, jak chce. Může diskutovat, říct svůj názor, ale pak se musí podřídit většině, to jsou základní pravidla. 
V otázce stavebních předpisů s vámi zásadně nesouhlasím. Byly špatně přichystané 
a většina městských částí 
k nim zaujala negativní stanovisko, protože omezují jejich kompetence. Chápu, že pro developery je mnohem jednodušší jednat s jedním člověkem na magistrátu než mít souhlas jednotlivých samospráv. Bývalý primátor Hudeček naše připomínky nebral v potaz. Stavební předpisy se musejí připravit znovu v souladu se stanoviskem městských částí.

Na závěr se vraťme k vašemu sněmu. Má se podle vás hnutí ANO postupně transformovat
v klasickou politickou stranu, nebo má zůstat rozvolněným uskupením příznivců?

Jak hnutí nabývá na vážnosti a převzalo vládní spoluodpovědnost, má poslance, senátory a primátory, nemůže být už tak rozvolněné 
a mělo by se řídit jednotnou linií.

Šéfka pražské organizace hnutí ANO Radmila Kleslová.

Radmila Kleslová

* Narodila se 25. srpna 1963 ve Vysokém Mýtě, vystudovala Právnickou fakulta UJEP Brno, 
v roce 1988 získala doktorát na PF UK v Praze. Hovoří anglicky 
a rusky.
* V letech 1986 - 1987 pracovala v podniku zahraničního obchodu Centrotex, poté na GŘ Zelenina Praha.
* Mezi roky 1988 - 1992 působila na Federálním ministerstvu vnitra a jeho nástupnických organizacích. Po mateřské dovolené pracovala jako advokátka.
* V roce 2010 byla zvolena 
za ČSSD do zastupitelstva MČ Prahy 10 a byla místostarostkou, loni už v barvách ANO komunální volby vyhrála a stala se starostkou.
* V ČSSD byla 20 let, dva roky je členkou ANO, kde vede pražskou organizaci. Nyní kandiduje na místopředsedkyni hnutí.
* Je vdova, má dceru.