Výsledek výběrového řízení by pak měl být znám nejpozději do 30. dubna 2014.

Radní byli s činností Hermana dlouhodobě nespokojeni. Vytýkali mu především způsob, jakým instituci řídil. „Digitalizace tak, jak je prováděna, je podle nás chaotická, ani jediný fond není zdigitalizován v úplnosti," řekla Šusterová.

„Byl jsem zvolen na základě řádného výběrového řízení s mandátem na pět let. Účelovým mediálním aktem a následným rozhodnutím rady se cítím být poškozen," uvedl Herman. Hlavním důvodem odvolání je podle něj „politická motivace pod tlakem některých jednotlivců z ČSSD v pozadí s komunisty".

Na stranu Hermana se postavila část zaměstnanců a odborářů. Někteří historici ale radu, která byla zvolena levicovým Senátem, kritizují jako zpolitizovanou. Podle nich se snaží ústav paralyzovat a odvolání Hermana je jen jedním z kroků. Někteří se dokonce obávají toho, že by změny v ÚSTR mohly vést k posunu v interpretaci totalitní minulosti, kterou má zákonem zřízený ústav nestranně zkoumat.

Kriticky se dnes po jednání vlády vyjádřil k situaci v ústavu i premiér Petr Nečas (ODS). „ČSSD začíná předplácet svoji budoucí skrytou nebo otevřenou koaliční spolupráci s komunisty a začíná také částečně zpětně splácet svou širokou spolupráci na úrovni krajů," prohlásil.

Politické grémium ČSSD ale Nečasovy spekulace o tom, že strana má v úmyslu ústav omezit či zrušit, odmítlo. Popírají to i radní.

Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace.